ECLI:CZ:NSS:2017:3.AS.221.2017:7
sp. zn. 3 As 221/2017 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce S. M., , státní příslušnost
Ruská federace, zastoupený Organizací pro pomoc uprchlíkům, z. s. se sídlem Kovářská 939/4,
Praha 9, proti žalovanému Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7,
o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 6. 2017 č. j. OAM-86/LE-LE05-LE05-2017,
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 7. 2017, č. j. 60Az
38/2017-18,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 20. 7. 2017 kasační stížnost žalobce
(dále též „ s tě ž o v ate l “). V ní stěžovatel napadl usnesení, kterým mu Krajský soud v Plzni ustanovil
zástupcem Organizaci pro pomoc uprchlíkům, z. s. se sídlem Kovářská 939/4, Praha 9 namísto
advokáta Mgr. Jindřicha Lechovského, o jehož ustanovení požádal.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 21. 12. 2009,
č. j. 7 Azs 24/2008 – 141 vyslovil, že jestliže navrhne účastník řízení ustanovit svým zástupcem
konkrétní osobu a zjistí-li soud, že tento návrh je opřen o rozumné a věcně oprávněné důvody,
pak je namístě zpravidla takovému návrhu vyhovět. Důvodem pro nevyhovění návrhu
na ustanovení konkrétního zástupce mohou být podle názoru rozšířeného senátu např. okolnosti,
že vzhledem k místu konání soudního řízení či k místu pobytu účastníka řízení by komunikace
zástupce se soudem, s účastníkem řízení či s jinými osobami narážela na neúměrné obtíže,
nebo to, že navrhovaný zástupce je toho času zaneprázdněn poskytováním právní pomoci jiným
osobám a není schopen se věci účastníka řízení věnovat s potřebnou péčí.
V projednávané věci krajský soud stěžovateli zástupce k ochraně jeho práv ustanovil
a jeho zastoupení v řízení o žalobě tedy trvá. Pokud přesto stěžovatel s tímto ustanovením
nesouhlasí, je na něm, aby v rámci probíhajícího řízení o žalobě požádal krajský soud
o ustanovení jiného zástupce a aby žádost o tuto změnu ve smyslu shora uvedeného právního
názoru rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu též řádně odůvodnil. Právě tento
procesní postup je podle názoru Nejvyššího správního soudu v souladu s procesní ekonomií
řízení o přezkoumání napadeného rozhodnutí žalovaného. Teprve poté, pokud by krajský soud
návrh na změnu zástupce zamítl, bylo by namístě přezkoumat zákonnost takového rozhodnutí.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nynější kasační stížnost
stěžovatele je nepřípustná, a proto ji odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
O náhradě nákladů rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s ustanovením §120 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 2. srpna 2017
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu