ECLI:CZ:NSS:2017:3.AS.9.2017:22
sp. zn. 3 As 9/2017 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě, složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Jana Vyklického a Mgr. Radovana Havelce, v právní věci žalobce: P. P., , proti
žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Praha 1, Národní 118/16, proti rozhodnutí
žalované ze dne 15. 7. 2016, č. j. 1604/16, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2016,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením Městský soud v Praze (dále „městský soud“) žalobci
nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl žalobcův návrh na ustanovení zástupce.
Žalobce napadl toto usnesení městského soudu kasační stížností, jež neobsahovala všechny
náležitosti podle ustanovení §106 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Žalobce
blíže nespecifikoval důvody, pro které kasační stížnost podal, a neuvedl výslovně, v jakém
rozsahu a jednoznačně které rozhodnutí Městského soudu v Praze napadá. Rovněž formulace
závěrečného návrhu nebyla v souladu s rozhodovacími možnostmi Nejvyššího správního
soudu podle §110 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 17. 1. 2017,
č. j. 3 As 9/2017-13, vyzval žalobce, aby podle výroku tohoto usnesení odstranil vady kasační
stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce od doručení uvedeného usnesení. Žalobce byl zároveň
upozorněn, že v případě marného uplynutí lhůty k odstranění vad bude uvedená kasační stížnost
odmítnuta.
Usnesení bylo žalobci doručeno dne 9. 2. 2017 fikcí [§50 odst. 2 občanského soudního
řádu, ve spojení s §42 odst. 5 soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“)] na jím používanou
doručovací adresu. Žalobce do dnešního dne na výzvu zdejšího soudu k doplnění kasační
stížnosti nereagoval.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že lhůta stanovená k doplnění kasační stížnosti
je propadná. Nejvyšší správní soud je vázán včas uplatněnými kasačními důvody, jejichž absence,
nenapravená postupem podle §106 odst. 3 s. ř. s., brání pokračování v řízení. Neodvratným
důsledkem takové situace je pak odmítnutí kasační stížnosti (k tomu viz usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 5. 12. 2013, č. j. 9 Afs 95/2013 – 25, nebo nález Ústavního soudu
ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06). Lhůtu k doplnění náležitostí (odstranění vad) kasační
stížnosti lze podle výslovné dikce zákona (§106 odst. 3 in fine s. ř. s.) prodloužit pouze na žádost
stěžovatele, a to z vážných důvodů a nejdéle o další měsíc. V projednávané věci ovšem žalobce
(stěžovatel) o prodloužení lhůty k odstranění vad kasační stížnosti nepožádal.
Nejvyšší správní soud tedy konstatuje, že kasační stížnost žalobce je namístě odmítnout
podle §37 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., neboť nebyla doplněna ve lhůtě stanovené
usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2017, č. j. 3 As 9/2017 – 13, a zároveň
nelze v řízení o kasační stížnosti pro její vady pokračovat.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 s. ř. s. (ve spojení s§120 s. ř. s.),
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba (v tomto
případě kasační stížnost) odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. března 2017
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu