ECLI:CZ:NSS:2017:3.AZS.319.2017:15
sp. zn. 3 Azs 319/2017 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Radovana Havelce
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: I. S.,
zastoupeného Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Ostrava, Purkyňova 6,
proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje,
se sídlem Nymburk, Masarykova 884, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2017, č. j. 44 A 40/2017 – 29,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi se u r č u je odměna
za zastupování žalobce ve výši 3.400 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení. Náklady právního
zastoupení nese stát.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností brojí proti rozsudku Krajského soudu v
Praze (dále jen „krajský soud“) ze dne 23. 10. 2017, č. j. 44 A 40/2017 – 29, jímž krajský soud
zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 9. 2017, č. j. KRPS-278765-15/ČJ-2017-
010025. Naposledy uvedeným rozhodnutím byl stěžovatel zajištěn za účelem správního vyhoštění
podle §124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“),
na dobu 60 dnů ode dne omezení osobní svobody.
[2] Dne 14. 11. 2017 obdržel Nejvyšší správní soud sdělení žalované ze dne 14. 11. 2017,
č. j. KRPS-278765-64/ČJ-2017-010025, že dne 18. 10. 2017 byla provedena realizace správního
vyhoštění stěžovatele z území České republiky.
[3] V důsledku uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky
pro věcné projednání kasační stížnosti nejsou splněny.
[4] Podle §172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců [v] případě, že je zajištění cizince ukončeno před
vydáním rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince, o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení
doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, soud řízení o žalobě zastaví.
O ukončení zajištění cizince policie neprodleně informuje příslušný soud, který žalobu projednává. Věty první
a druhá se pro řízení o kasační stížnosti použijí obdobně.
[5] Protože v daném případě nebylo ze strany Nejvyššího správního soudu dosud vydáno
rozhodnutí ve věci kasační stížnosti a zajištění stěžovatele bylo ke dni 18. 10. 2017 ukončeno,
přistoupil zdejší soud k aplikaci citovaného ustanovení §172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců.
[6] Podle §47 písm. c) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s §120 s. ř. s.,
soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Jelikož zajištění
stěžovatele bylo ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o kasační stížnosti, byly naplněny
podmínky předvídané v ustanovení §172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců; proto zdejšímu
soudu nezbylo, než řízení o kasační stížnosti zastavit. Obdobně postupoval Nejvyšší
správní soud například ve věci sp. zn. 3 Azs 243/2017 (usnesením ze dne 5. 10. 2017,
č. j. 3 Azs 243/2017 – 24, dostupné z www.nssoud.cz); na zde vyslovenou bližší argumentaci
k ústavní konformitě aplikace §172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců lze v tomto případě plně
odkázat.
[7] O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť
řízení bylo zastaveno.
[8] Krajský soud ustanovil stěžovateli k jeho žádosti zástupce z řad advokátů; náklady řízení
v tomto případě hradí stát (§35 odst. 8 s. ř. s., §120 s. ř. s.). Výše těchto nákladů v řízení
o kasační stížnosti spočívá v odměně advokáta za jeden úkon právní služby (podání kasační
stížnosti) v částce 3.100 Kč [§7, §9 odst. 4 písm. d) a §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky
č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě jeho hotových výdajů
v částce 300 Kč (§13 odst. 3 téže vyhlášky); celkem tedy 3.400 Kč. Jelikož advokát není plátce
daně z přidané hodnoty, respektive tuto skutečnost nedoložil, nepřistoupil Nejvyšší správní soud
ke zvýšení jeho nároku o částku odpovídající této dani. Přiznaná odměna bude ustanovenému
advokátu vyplacena z účtu tohoto soudu ve lhůtě uvedené ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. listopadu 2017
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu