ECLI:CZ:NSS:2017:3.AZS.88.2017:27
sp. zn. 3 Azs 88/2017 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci
žalobců: a) L. M., b) nezletilý D. M., zastoupený zákonnou zástupkyní a), oba státní příslušnost
Ukrajina, oba právně zastoupeni Mgr. Zuzanou Kratěnovou, advokátkou se sídlem Baškirská
1404/1, Praha 10 – Vršovice, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3,
Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí ze dne 17. 12. 2015, č. j. OAM-415/ZA-ZA05-LE23-2015,
o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2017,
č. j. 49 Az 5/2016 – 38,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností napadli žalobci v záhlaví uvedený rozsudek Krajského
soudu v Praze, jímž byla zamítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2015.
Tímto rozhodnutím nebyla žalobcům udělena mezinárodní ochrana podle §12, §13, §14,
§14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Při posouzení věci vycházel soud z následujícího
skutkového stavu.
[2] Žalobkyně a) podala dne 30. 4. 2015 jménem svým a jménem žalobce b) žádost o udělení
mezinárodní ochrany v České republice. Na území ČR přicestovala dne 28. 2. 2015 na pozvání
manžela, který zde žije na základě povolení k dlouhodobému pobytu. Svoji vlast opustila,
neboť neměla kde bydlet, protože její manžel dům na Ukrajině prodal, aby mohl koupit dům
v České republice. Také zde měla problémy se svým bývalým přítelem, který se vrátil z války
a vyhrožoval jí, protože se zatím vdala a má dítě. Jako důvod žádosti o mezinárodní ochranu
uvedla, že jí skončilo vízum na pozvání a chce v ČR zůstat legálně. Má vysokoškolské vzdělání,
její zdravotní stav i stav dítěte je dobrý. Nikdy nebyla členem žádné politické strany ani jiné
organizace, nikdy proti ní nebylo vedeno trestní stíhání. Na Ukrajině žila v západní části státu
v Černovické oblasti.
[3] Po zhodnocení uvedených skutečností dospěl krajský soud k závěru, že u žalobců nejsou
dány žádné důvody pro udělení mezinárodní ochrany, rozhodnutí žalovaného proto vyhodnotil
jako zákonné.
[4] Kasační stížnost podali žalobci (dále jen stěžovatelé) z důvodů uvedených v ustanovení
§103 odst. 1 písmeno a) a b) s. ř. s. Konkrétně namítali, že soud nezjistil všechny rozhodné
skutečnosti ohledně vnitřního ozbrojeného konfliktu na Ukrajině a také se nedostatečně zabýval
tím, zda jsou ukrajinské orgány skutečně schopny poskytnout stěžovatelce a) ochranu před
vyhrůžkami jejího bývalého přítele. Stěžovatelům tak měla být poskytnuta minimálně doplňková
ochrana podle §14 a) zákona o azylu. Navrhli proto, aby byl napadený rozsudek krajského soudu
zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Důvody přijatelnosti kasační stížnosti
stěžovatelé neuvedli.
[5] Dříve, než mohl Nejvyšší správní soud přistoupit k projednání kasační stížnosti,
musel posoudit otázku její přijatelnosti.
[6] Podle §104a odst. 1 s. ř. s. jestliže kasační stížnost ve věcech mezinárodní ochrany svým
významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud
pro nepřijatelnost.
[7] Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1Azs 13/2006 – 39
přesahem vlastních zájmů stěžovatele je jen natolik zásadní a intenzivní situace, v níž je – kromě
ochrany veřejného subjektivního práva jednotlivce – pro Nejvyšší správní soud též nezbytné
vyslovit právní názor k určitému typu případů či právních otázek. Přesah vlastních zájmů
stěžovatele je dán jen v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec
konkrétního případu. Primárním úkolem Nejvyššího správního soudu v řízení o kasačních
stížnostech ve věcech azylu je proto nejen ochrana individuálních veřejných subjektivních práv,
nýbrž také výklad právního řádu a sjednocování rozhodovací činnosti krajských soudů.
[8] Stěžovatelé v kasační stížnosti nepředestřeli žádnou otázku, která by měla obecnější
přesah a k níž by se měl Nejvyšší správní soud vyslovit za účelem sjednocování judikatury;
takovouto otázku nenalezl soud ani z úřední povinnosti. Kasační stížnost proto podle
§104a odst. 1 s. ř. s. pro nepřijatelnost odmítl.
[9] Za výše uvedených okolností žádný nemá z účastníků právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti (§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 2. srpna 2017
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu