ECLI:CZ:NSS:2017:4.AS.273.2015:52
sp. zn. 4 As 273/2015 - 52
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: WALMARK, a.s., IČ: 00536016,
se sídlem Oldřichovice 44, Třinec, zast. JUDr. Ing. Janem Evanem, LL.M., advokátem, se sídlem
Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,
se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2, proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 4. 2015,
č. j. RRTV/2040/2015-VAL, sp. zn. 2014/1068/had/Wal, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2015, č. j. 3 A 91/2015 - 50,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Přehled dosavadního řízení
[1] Žalovaná v záhlaví uvedeným rozhodnutím žalobci podle §8a odst. 2 písm. d) a §8a
odst. 6 písm. c) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, uložila pokutu ve výši 50.000 Kč,
neboť zadáním obchodního sdělení - reklamy na produkt Urinal MEDICAL dne 11. 8. 2014
v 12:39:40 hod. na programu Televize Barrandov porušil §2 odst. 1 písm. c) zákona o regulaci
reklamy ve spojení s §5 odst. 1 písm. b) a d) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
K porušení uvedených ustanovení došlo podle žalované deklarací léčebných účinků produktu
Urinal MEDICAL při onemocnění zánětem/infekcí močových cest. Reklama informuje
spotřebitele, že „Urinal přináší novinku Urinal MEDICAL, šetrně léčí infekci močových cest tím, že brání
uchycení bakterií v močových cestách a je také prevencí před opakovanými záněty“. Přípravek je tak stavěn
na úroveň léčiv, čímž je spotřebitel uváděn v omyl. I kdyby přípravek měl určité vlastnosti
přispívající k léčbě, nelze jej propagovat způsobem, který může u spotřebitele vyvolat dojem,
že se jedná o produkt, který léčí, resp. o produkt totožný s léčivem, jak je tomu v daném případě.
Urinal MEDICAL byl v reklamě propagován obdobně jako léčivo prezentací léčivých účinků,
ze strany spotřebitele tak mohlo dojít k záměně předmětného přípravku za léčivo. Žalovaná dále
žalobci podle §79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a §6 vyhlášky č. 520/2005 Sb.
uložila povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč.
[2] Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalované žalobu, v níž namítal, že žalovaná věc
nesprávně právně posoudila, neboť předmětná reklama není způsobilá uvést spotřebitele v omyl
o tom, že reklamou inzerovaný přípravek je léčivým přípravkem. Podle žalobce je přípravek
Urinal MEDICAL zdravotnickým prostředkem ve smyslu §2 odst. 1 zákona č. 123/2000 Sb.,
o zdravotnických prostředcích, přičemž působí na funkce v lidském těle pouze fyzikálně, nikoliv
farmakologicky, imunologicky nebo metabolicky. Na rozdíl od názoru žalované prezentovaného
v napadeném rozhodnutí se žalobce domnívá, že i jiné produkty než humánní léčivé přípravky
(tedy např. zdravotnické prostředky) mohou zlepšovat lidské zdraví a léčit. Tvrzením o léčebných
účincích přípravku prezentovaným v reklamě se tak žalobce nedopustil porušení zákazu klamavé
obchodní praktiky dle §2 odst. 1 písm. c) zákona o regulaci reklamy ve spojení s §5 odst. 1
písm. b) nebo d) zákona o ochraně spotřebitele. Žalobce dále namítal, že žalovaná dospěla
k závěrům, k nimž není kompetentní, neboť jí nepřísluší posuzovat, zda brusinky, které tvoří
hlavní složku předmětného přípravku, mají či nemají léčivé účinky. Poukázal v této souvislosti
na skutečnost, že léčivé účinky Urinal MEDICAL byly posouzeny a certifikovány k tomuto
oprávněnou osobou (ITALCERT NB). Žalobce navrhl, aby městský soud rozhodnutí žalované
zrušil, a pro případ, že toto rozhodnutí nezruší, aby upustil od uložení pokuty.
[3] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 10. 2015, č. j. 3 A 91/2015 - 50, žalobu
zamítl. Konstatoval, že Urinal MEDICAL je zdravotnickým prostředkem podle §2 odst. 1
zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích. Z toho v souladu s §2 odst. 3 písm. a)
téhož zákona vyplývá, že není léčivým přípravkem ve smyslu §2 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb.,
o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech). Zároveň
mezi stranami není sporu, že v dotčeném reklamním spotu byl zmíněný přípravek prezentován
jako přípravek, který „šetrně léčí infekci močových cest tím, že brání uchycení bakterií v močových cestách
a je také prevencí před opakovanými záněty.“ Městský soud souhlasil s tvrzením žalobce,
že i zdravotnický prostředek může být léčivý. Konstatoval dále, že klamavým údajem může
být i údaj, který je (či může být) sám o sobě pravdivý (údaj o schopnosti přípravku léčit), avšak
tento údaj je prezentován takovým způsobem, který uvede spotřebitele v omyl, přičemž
při vykládání pojmu spotřebitel je třeba vycházet z hlediska průměrného spotřebitele.
[4] Městský soud dospěl k závěru, že předmětný reklamní spot je schopen vyvolat
v průměrném spotřebiteli dojem, že přípravek Urinal MEDICAL je léčivým přípravkem
ve smyslu §2 odst. 1 písm. a) zákona o léčivech. V tomto reklamním spotu je totiž opakovaně
uváděno, že slouží k léčbě infekcí močových cest, a to i chronických, což je schopno uvést diváka
(spotřebitele) v omyl, že se jedná o léčivo (s klinicky prokázaným účinkem) a nikoliv o „pouhý“
zdravotnický prostředek. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že se na konci reklamního
spotu objevuje informace, že přípravek Urinal MEDICAL je zdravotnickým prostředkem, neboť
tato informace je v porovnání s informacemi vzbuzujícími dojem, že se jedná o léčivý přípravek,
jen málo srozumitelná (je psaná malým písmem a je na televizní obrazovce vidět pouze na velmi
krátkou dobu), tedy není schopná průměrného diváka vyvést z předchozí části reklamního spotu
utvořeného dojmu, že přípravek Urinal MEDICAL je léčivým přípravkem s klinicky ověřeným
účinkem. Celkové vyznění spotu tak je způsobilé u adresátů vyvolat dojem, že se adresáti snadno
mohou obejít bez léčivých přípravků (např. antibiotik) a lékařské pomoci.
[5] S ohledem na výše uvedené tak soud přisvědčil závěru žalované, že předmětná reklama
představuje nekalou obchodní praktiku ve smyslu §2 odst. 1 písm. c) zákona o regulaci reklamy
ve spojení s §5 odst. 1 písm. b) a d) zákona a ochraně spotřebitele. Městský soud
v této souvislosti uvedl, že nijak nezpochybňuje účinky předmětného produktu, neboť
i zdravotnický prostředek může léčit. Předmětnou reklamu však soud neshledal nekalou
obchodní praktikou z důvodu, že by uváděla nepravdivé údaje, ale z důvodu, že údaje
v ní jsou uváděny takovým způsobem, že mohly uvést spotřebitele v omyl, že prezentovaný
přípravek je léčivým přípravkem, ač se ve skutečnosti jedná o zdravotnický prostředek.
[6] Námitka žalobce týkající se certifikace přípravku Urinal MEDICAL nemá podle
městského soudu na právní posouzení věci vliv, neboť rozhodující je, zda reklamní sdělení
jako celek mohlo uvést spotřebitele v omyl, že předmětný přípravek je léčivým přípravkem,
a je proto bezpředmětná. Výše uložené pokuty byla podle městského soudu přesvědčivě
zdůvodněná a městský soud uzavřel, že s ohledem na její výši nemůže být pokládána za zjevně
nepřiměřenou.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření k ní
[7] Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včas kasační stížnost,
v níž namítal, že městský soud věc nesprávně právně posoudil. Stěžovatel poukázal na ustanovení
§2 odst. 1 zákona o zdravotnických prostředcích, který definuje zdravotnický prostředek, a §2
odst. 1 zákona o léčivech, který definuje léčivý přípravek, a konstatoval, že oba tyto právní
předpisy o síle zákona umožňují používat, a tím i prezentovat daný přípravek, ať už zdravotnický
prostředek, či léčivý přípravek pro účely léčby. Městský soud podle stěžovatele nesprávně
posoudil oba výše uvedené zákony, zákonné možnosti prezentace léčivých účinků a v rozporu
se zákonem postavil léčivý přípravek nad zdravotnický prostředek, včetně způsobu deklarace
léčebných účinků jak u zdravotnického prostředku, tak u léčivého přípravku.
[8] Stěžovatel dále stejně jako již v předchozím řízení poukázal na skutečnost, že léčebné
účinky brusinek, jakožto hlavní složky zdravotnického prostředku Urinal MEDICAL
byly posouzeny a certifikovány oprávněnou osobou – ITALCERT. V případě předmětného
přípravku se tak nejedná o zdravotnický prostředek bez klinicky prokázaného účinku,
jak konstatoval městský soud, ale o zdravotnický prostředek s léčebnými účinky ověřenými
klinickými studiemi, k jejichž deklaraci je žalobce oprávněn podle zákona o zdravotnických
prostředcích. Se závěrem městského soudu, že posouzení, zda údaje o léčivých účincích Urinal
MEDICAL jsou pravdivé či nikoliv, nemá vliv na to, zda reklamní sdělení jako celek mohlo uvést
spotřebitele v omyl, že je předmětný přípravek léčivým přípravkem, se stěžovatel neztotožnil.
Stěžovatel v této souvislosti městskému soudu vytknul, že pokud má zdravotnický prostředek
Urinal MEDICAL léčebné účinky, jedná se vůči spotřebiteli o informaci pravdivou. Dále přitom
platí, že léčivý přípravek i zdravotnický prostředek mohou dle své zákonné definice léčit,
a jsou tak z pohledu zákonné možnosti deklarovat léčebné účinky postaveny na stejnou úroveň.
[9] Stěžovatel označil přípravek Urinal MEDICAL v předmětné reklamě jako zdravotnický
prostředek, aniž by to zákon vyžadoval. Tento krok však byl městským soudem devalvován
a v podstatě ignorován.
[10] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že je sice všeobecně známo, že právě
brusinky, které jsou hlavní složkou předmětného přípravku, jsou pro své příznivé účinky
používány při potížích s močovými cestami, dle závěrů žalované ovšem nelze deklarovat,
že by samy o sobě (příp. ve spojení s dalšími dílčími složkami v rámci přípravku
Urinalu MEDICAL) dokázaly léčit záněty/infekce močových cest, případně zajistit,
aby se již neopakovaly, jak je uvedeno v rámci reklamního spotu i na obalu přípravku. Podle
žalované může na základě obsahu reklamního spotu, v němž předmětný zdravotnický prostředek
nabízí vyléčení onemocnění, snadno dojít k tomu, že spotřebitel bude předmětný produkt
považovat za humánní léčivý přípravek, přestože se jedná o zdravotnický prostředek, u kterého
nelze léčivé účinky deklarovat. Předmětný přípravek může mít deklarované vlastnosti, nicméně
jejich prezentace koliduje s funkční kategorizací, dle které by přípravek náležel do skupiny
humánních léčivých přípravků. Urinal MEDICAL je tak stavěn na úroveň léčiv a může tak dojít
ke klamání spotřebitele, že má léčivé účinky, ačkoliv je prezentován jako zdravotnický prostředek,
který léčebné účinky z podstaty své kategorie mít nemůže. Ze strany spotřebitele tak může dojít
k záměně přípravku za léčivo. Spotřebitel, jemuž je přípravek určen a na něhož je reklama
zaměřena, trpí obtíží, či je nemocný. Takovouto léčbu mu může poskytnout léčivý přípravek,
který je za tímto účelem jasně definován, klinicky testován a zejména pak k tomuto účelu určen.
Oproti tomu kategorie zdravotnických prostředků není primárně určena k léčbě, byť může
za určitých okolností léčbě napomáhat, nikoli však primárně léčit. S ohledem na výše uvedené
žalovaná navrhla, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
III. Další postup v řízení
[11] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 31. 3. 2016, č. j. 4 As 273/2015 – 33, řízení
přerušil podle §48 odst. 3 písm. d) zákona č. 150/2012 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[12] Zjistil totiž, že před Evropskou komisí probíhá řízení podle čl. 13 odst. 1 písm. d)
směrnice Rady č. 93/42/EHS ze dne 14. 6. 1993 o zdravotnických prostředcích, dle kterého
členský stát podá Komisi řádně odůvodněnou žádost, aby přijala nezbytná opatření v případech,
kdy se tento členský domnívá, že je třeba rozhodnout, zda konkrétní výrobek nebo skupina
výrobků spadá do jedné z definic v čl. 1 odst. 2 písm. a) až e). V tomto řízení se jednalo
o posouzení zařazení (označení) produktů z brusinek, v němž Evropská komise připravovala
rozhodnutí, že tyto produkty, které mají léčit nebo preventivně působit proti zánětu močového
měchýře, nejsou zdravotnické prostředky ve smyslu článku 1 odst. 2 písm. a) uvedené směrnice,
přičemž Evropská komise již přijala předběžný závěr, v němž dala najevo, že tyto produkty
nemají charakter zdravotnického prostředku.
[13] Dne 8. 8. 2017 Evropská komise vydala prováděcí rozhodnutí 2017/1445, čímž odpadl
důvod, pro který bylo řízení přerušeno. Evropská komise konstatovala, že „skupina přípravků,
jejichž hlavní zamýšlenou funkcí v závislosti na proanthokyanidinech vyskytujících se ve výtažku z brusinek
(Vaccinium macrocarpon) je prevence nebo léčba zánětů močového měchýře, nespadá do definice zdravotnických
prostředků podle čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 93/42/EHS.“ Toto rozhodnutí bylo publikováno
v Úředním věstníku EU ze dne 10. 8. 2017, č. L 207/28.
[14] Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 12. 10. 2017, č. j. 4 As 273/2015 - 38,
podle §48 odst. 6 s. ř. s. rozhodl, že se v řízení pokračuje, a účastníkům řízení stanovil lhůtu
14 dnů k vyjádření k výše uvedenému rozhodnutí Evropské komise.
[15] Žalobce se v tomto směru vyjádřil, že rozhodnutí Evropské komise určuje, do jaké
kategorie dané přípravky nespadají, nezabývá se však dále jejich zařazením do správné kategorie.
Vyjádřil přesvědčení, že rozhodnutí Evropské komise podporuje důvodnost kasační stížnosti,
neboť přípravek Urinal MEDICAL sice nebyl zdravotnickým prostředkem, nicméně s ohledem
na rozhodnutí Evropské komise mohl tím spíše žalobce deklarovat spotřebiteli jeho léčivé účinky.
Stěžovatel proto setrval na názoru, že se klamavé obchodní praktiky nedopustil, neboť
při zadávání reklamy postupoval zcela v souladu se zákonem, aniž by spotřebitele jakkoli klamal.
IV. Posouzení kasační stížnosti
[16] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti
němuž je kasační stížnost ve smyslu §102 s. ř. s. přípustná, a stěžovatel je v souladu s §105
odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem. Poté Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační
stížnosti v souladu s §109 odst. 3 a 4 s. ř. s. v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů.
Neshledal přitom vady podle §109 odst. 4 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední
povinnosti.
[17] Kasační stížnost není důvodná.
[18] Podle §2 odst. 1 zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění
účinném ke dni vydání rozhodnutí žalované, se zdravotnickým prostředkem rozumí nástroj, přístroj,
zařízení, programové vybavení včetně programového vybavení určeného jeho výrobcem ke specifickému použití
pro diagnostické nebo léčebné účely a nezbytného ke správnému použití zdravotnického prostředku, materiál
nebo jiný předmět, určené výrobcem pro použití u člověka za účelem a) stanovení diagnózy, prevence, monitorování,
léčby nebo mírnění onemocnění, b) stanovení diagnózy, monitorování, léčby, mírnění nebo kompenzace poranění
nebo zdravotního postižení, c) vyšetřování, náhrady nebo modifikace anatomické struktury nebo fyziologického
procesu, nebo d) kontroly početí, a které nedosahují své hlavní zamýšlené funkce v lidském těle nebo na jeho
povrchu farmakologickým, imunologickým nebo metabolickým účinkem; jejich funkce však může být takovými
účinky podpořena.
[19] Podle §2 odst. 1 zákona o léčivech, léčivým přípravkem se rozumí látka nebo kombinace látek
prezentovaná s tím, že má léčebné nebo preventivní vlastnosti v případě onemocnění lidí nebo zvířat (písm. a/),
nebo látka nebo kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem, nebo použít u zvířat či podat
zvířatům, a to buď za účelem obnovy, úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického,
imunologického nebo metabolického účinku, nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy (písm. b/).
[20] Dle §2 odst. 1 písm. c) zákona o regulaci reklamy se zakazuje reklama, která je nekalou
obchodní praktikou podle zvláštního právního předpisu. Podle §8a odst. 2 písm. d) téhož
zákona, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako zadavatel zadá
reklamu, která je nekalou obchodní praktikou.
[21] Podle §5 odst. 1 písm. b) a d) zákona o ochraně spotřebitele je obchodní praktika nekalá,
je-li důležitý údaj sám o sobě pravdivý, ale může uvést spotřebitele v omyl vzhledem
k okolnostem a souvislostem, za nichž byl užit [písm. b)], vede-li způsob prezentace výrobku
či služby, včetně srovnávací reklamy, nebo jejich uvádění na trh k záměně s jinými výrobky
či službami, nebo rozlišovacími znaky jiného podnikatele [písm. d)].
[22] Z provedené rekapitulace je zřejmé, že v posuzované věci se jedná především
o posouzení otázky, zda reklamní spot stěžovatele na přípravek Urinal MEDICAL může
uvést diváky (spotřebitele) v omyl o tom, že daný přípravek je léčivým přípravkem,
a tedy zda předmětný reklamní spot je nekalou obchodní praktikou ve smyslu §2 odst. 1
písm. c) zákona o regulaci reklamy ve spojení s §5 odst. 1 písm. b) a d) zákona o ochraně
spotřebitele.
[23] Nejvyšší správní soud se seznámil s obsahem reklamního spotu, který je popsán rovněž
v zápisu o zasedání žalované 7/poř. č.: 40, ze dne 14 – 15. dubna 2015. V horním levém rohu
je umístěno logo „Urinal MEDICAL“. Spot je uveden pohledem na mladou ženu, jak sedí
v prostředí kavárny. Komentář: „Zánět močových cest. A zrovna, když jdu s mamkou na kafe.“
V tu chvíli přichází do místnosti starší žena a obě ženy se obejmou. Komentář: „No jo, zánět. Jenže
ona už nechce matku, co jí vodí za ruku“. Když se obě ženy posadí, mladší se ptá: „Tak co je nového“,
starší žena odpoví: „Mám novou kabelku“ a pokládá ji na stůl. Mladší žena se do ní podívá, spatří
balení Urinalu MEDICAL a usměje se. Po střihu následuje grafická vizualizace působení
přípravku. Komentář: „Urinal přináší novinku Urinal Medical, šetrně léčí infekci močových cest tím, že brání
uchycení bakterií v močových cestách a je také prevencí před opakovanými záněty“. Mladší žena poté říká:
„Díky, mami“. Následuje pohled na balení Urinalu MEDICAL, vedle kterého je umístěno
oznámení „Zdravotnický prostředek“. Pod ním je zobrazen text: „Expert na váš palčivý problém“
a odkaz na internetové stránky www.urinal-info.cz. Komentář: „Urinal expert na Váš palčivý
problém“.
[24] Za rozhodující pro správné posouzení věci považuje Nejvyšší správní celkové vyznění
reklamního spotu, který tvrdí, že předmětný přípravek léčí infekci močových cest, přičemž
toto tvrzení je doprovázeno grafickým znázorněním zobrazujícím, jak bakterie po doteku stěny
močového měchýře v důsledku působení přípravku odejdou z těla (močového měchýře) ven
a nemoc (zdravotní potíže) tak skončí. Předmětný produkt je v průběhu spotu zobrazen v balení
o velikosti krabičky, v jaké jsou standardně distribuovány léky, jednak v kabelce, jednak
samostatně. Celkové sdělení a vyznění spotu tak je takové, že užitím inzerovaného přípravku
bude jeho uživatel vyléčen z infekce močových cest, přičemž tato skutečnost je ve spotu slovně
zdůrazněna a graficky znázorněna. Průměrný spotřebitel tedy těžko může reklamní spot pochopit
jinak, než že se jedná o léčivý přípravek. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že na konci
spotu je vedle balení s inzerovaným přípravkem uvedeno, že se jedná o zdravotnický prostředek.
Průměrný spotřebitel totiž nemá povědomí o rozdílu mezi zdravotnickým prostředkem a léčivým
přípravkem, informace, že se jedná o zdravotnický prostředek, je navíc upozaděna, neboť
je krátce uvedena až na konci reklamního spotu formou nápisu vedle balení přípravku
po předchozím graficky i slovně zdůrazněném sdělení, že tento přípravek léčí. Na tuto skutečnost
přiléhavě poukázal také městský soud, který v odůvodnění kasační stížností napadeného
rozsudku konstatoval, že informace, že přípravek Urinal MEDICAL je zdravotnickým
prostředkem, je v porovnání s informací vzbuzující dojem, že se jedná o léčivý přípravek,
jen velmi málo srozumitelná, jelikož je psaná malým písmem a je na televizní obrazovce vidět
pouze na velmi krátkou dobu, a není tudíž schopná průměrného diváka vyvést z předchozí částí
reklamního spotu utvořeného dojmu, že předmětný přípravek je léčivým přípravkem.
S tímto závěrem městského soudu se Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené plně
ztotožňuje, považuje jej za přiléhavý a řádně a přehledně zdůvodněný a nepřisvědčil proto
námitce stěžovatele, že označení přípravku Urinal MEDICAL za zdravotnický prostředek
v předmětné reklamě bylo městským soudem devalvováno a v podstatě ignorováno.
V této souvislosti je navíc třeba zdůraznit, že s ohledem na citované rozhodnutí Evropské komise
nelze přípravek Urinal MEDICAL považovat za zdravotnický prostředek ve smyslu čl. 1 odst. 2
písm. a) směrnice 93/42/EHS a je třeba vycházet z toho, že se o zdravotnický prostředek
nejednalo.
[25] Nejvyšší správní soud považuje dále za vhodné uvést, že již v rozsudku ze dne
17. 1. 2014, č. j. 4 As 98/2013 - 88, ohledně vnímání reklamy průměrným spotřebitelem uvedl,
že je třeba brát v úvahu rozumnou míru pravděpodobnosti a dále konstatoval, že „reklama
je přitom považována za klamavou, pokud je pravděpodobné, že (by) zavádějící sdělení podstatně ovlivnilo chování
značného počtu spotřebitelů (srov. např. rozsudek Soudního dvora ze dne 16. července 1998 ve věci C-210/96,
Gut Springenheide GmbH, Recueil, s. I-4657, body 27 až 37).“ Z rozsudku Soudního dvora EU ze dne
18. 6. 2013 ve věci C-299/2012, Green Swan Pharmaceuticals CR, pak vyplývá, že pro posouzení
klamavosti reklamy je rozhodující výsledný dojem průměrného spotřebitele. Průměrný spotřebitel
hodnotí reklamu v celkovém kontextu, nesoustředí se na každý jednotlivý detail, a v tomto
ohledu tak nezáleží na tom, jaký výrobek (přípravek) je v reklamě označen. Právě proto §5
odst. 1 písm. b) zákona o ochraně spotřebitele označuje za nekalou obchodní praktiku i to, pokud
je důležitý údaj sám o sobě pravdivý, ale může uvést spotřebitele v omyl vzhledem k okolnostem
a souvislostem, za nichž byl užit.
[26] Pro hodnocení reklamy stěžovatele jsou relevantní také další závěry, k nimž dospěl zdejší
soud v již zmíněném rozsudku ze dne 17. 1. 2014, č. j. 4 As 98/2013 - 88, v němž upozornil,
že „podle legislativy EU nelze vnímat průměrného spotřebitele jako statický pojem. Naopak je nutné zohlednit
specifické charakteristiky konkrétní cílové skupiny, které tuto skupinu spotřebitelů činí zvláště zranitelnou. Podle
čl. 5 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých
obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic
Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) obchodní praktiky, jež mohou
podstatně narušit ekonomické chování pouze určité jednoznačně vymezitelné skupiny spotřebitelů, kteří
jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti, věku nebo důvěřivosti zvlášť zranitelní takovou praktikou
nebo produktem, který propaguje, způsobem, který může obchodník rozumně očekávat, se hodnotí z pohledu
průměrného člena dané skupiny.“ V daném případě lze mít za to, že cílovou skupinou posuzované
reklamy je skupina spotřebitelů nemocných infekcí močových cest. Stejně jako ve věci
sp. zn. 4 As 98/2013 tak i v posuzované věci „lze mít rovněž za to, že skupina osob nemocných určitou
chorobou je obzvláště zranitelná jako cílová skupina reklamy na produkt slibující vyléčení, resp. odstranění
příznaků této choroby. Průměrný spotřebitel nemocný určitou chorobou je totiž nepochybně více náchylný uvěřit
určitému tvrzení ohledně vyléčení jeho choroby než průměrný zcela zdravý spotřebitel. I tento argument hovoří
pro to, aby byla předmětná reklama hodnocena relativně přísněji.“
[27] Stěžovateli lze přisvědčit potud, že léčivý přípravek i zdravotnický prostředek mohou
dle své zákonné definice léčit. Přípravek Urinal MEDICAL však není s ohledem
na závěry Evropské komise uvedené v citovaném rozhodnutí zdravotnickým prostředkem.
K poukazu stěžovatele na skutečnost, že přípravek Urinal MEDICAL má léčebné účinky, a jedná
se tak vůči spotřebiteli o informaci pravdivou, Nejvyšší správní soud ve shodě s městským
soudem v prvé řadě konstatuje, že nezpochybňuje možné léčivé účinky předmětného produktu.
Pro posouzení, zda se v posuzované věci jedná o nekalou obchodní praktiku ve smyslu §5
odst. 1 písm. b) a d) zákona o ochraně spotřebitele a zda byla naplněna skutková podstata
správního deliktu podle §2 odst. 1 písm. c) zákona o regulaci reklamy však není rozhodné,
zda byly v předmětné reklamě uváděny pravdivé informace o účincích užívání prezentovaného
přípravku, ale to, že kombinace obsahu reklamního sdělení a jeho grafického zpracování vzbudí
v adresátech reklamy (spotřebitelích) dojem, že prezentovaný přípravek je léčivým přípravkem
(léčivem) schopným onemocnění léčit nebo mu předcházet, přestože se o léčivý přípravek
nejedná. Nejvyšší správní soud tak má stejně jako městský soud za to, že údaje byly v předmětné
reklamě uváděny takovým způsobem, že mohly uvést spotřebitele v omyl, že prezentovaný
přípravek je léčivým přípravkem. Městský soud tuto skutečnost správně zhodnotil a vystihl.
[28] Nejvyšší správní soud nepřisvědčil ani argumentaci stěžovatele, dle které městský soud
konstatoval, že v případě předmětného přípravku se jedná o zdravotnický prostředek bez klinicky
prokázaného účinku. Takovýto závěr se totiž v přezkoumávaném rozsudku městského soudu
nenachází. Městský soud totiž, jak již bylo uvedeno výše, léčivé účinky předmětného produktu
nezpochybnil, pouze konstatoval, že reklama je schopna uvést spotřebitele v omyl, že se jedná
o léčivo s klinicky prokázaným účinkem, nikoli o zdravotnický prostředek a vyjádřil se k námitce
stěžovatele týkající se certifikace předmětného přípravku.
[29] Pokud konečně stěžovatel uváděl, že zadával reklamu v dobré víře, že Urinal MEDICAL
je zdravotnickým prostředkem, ačkoli se posléze ukázalo, že tomu tak není, lze jednak poukázat
na to, že ke vzniku odpovědnosti za jiný správní delikt není vyžadováno zavinění v žádné formě,
jednak i na shora uvedený rozbor reklamního klipu, z nějž vyplývá, že průměrný spotřebitel
musel reklamu pochopit tak, že inzeruje léčivý přípravek.
V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
[30] Nejvyšší správní soud shledal nedůvodnými všechny stěžovatelem uplatněné námitky,
kasační stížnost je proto nedůvodná. Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud dle §110 odst. 1
věty druhé s. ř. s. kasační stížnost zamítl.
[31] Zároveň Nejvyšší správní soud rozhodl o nákladech řízení o kasační stížnosti podle §60
odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatel neměl v řízení úspěch, a právo na náhradu
nákladů řízení proto nemá. Procesně úspěšné žalované pak nevznikly v řízení náklady přesahující
rámec nákladů její běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. listopadu 2017
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu