ECLI:CZ:NSS:2017:5.AFS.303.2017:28
sp. zn. 5 Afs 303/2017 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců Mgr. Jany Brothánkové a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce:
CPU TRADE s.r.o., se sídlem Rokytova 1, Brno, zast. JUDr. Radkem Kellerem, advokátem,
se sídlem Jaselská 23, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem
Masarykova 31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně
ze dne 4. 10. 2017, č. j. 62 Af 100/2015 – 108,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 22. 7. 2015, č. j. 23756/15/5300-21442-706367
byl změněn dodatečný platební výměr na daň z přidané hodnoty Finančního úřadu pro
Jihomoravský kraj ze dne 7. 7. 2014, č. j. 2954812/14/3002-24801-711251, tak, že se daň
z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2008 u žalobce nedoměřuje podle pomůcek
ve smyslu §98 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Ve zbytku žalovaný rozhodnutí
finančního úřadu potvrdil. Žalobci tak byla doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací
období září 2008 ve výši 1 332 606 Kč a stanoveno penále ve výši 266 521 Kč. Proti rozhodnutí
žalovaného se žalobce bránil žalobou, kterou Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“)
zamítl v záhlaví označeným rozsudkem.
[2] Proti rozsudku krajského soudu brojil žalobce (dále jen „stěžovatel“)kasační stížností,
ve které současně navrhl přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Návrh odůvodnil tím,
že výkon napadených rozhodnutí by pro něj znamenal nenapravitelnou ekonomickou újmu,
neboť na zaplacení částky ve výši přes 2 miliony Kč nemá finanční rezervy a takové vydání
by znamenalo jeho zánik.
[3] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti namítl,
že stěžovatel neuvedl relevantní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit splnění zákonných
podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, ani nepředložil důkazní prostředky,
z nichž by předmětná újma byla zřejmá a nesplnil tak podmínku tvrdit a prokázat vznik
nepoměrně větší újmy ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. Žalovaný proto navrhl, aby Nejvyšší správní
soud návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
[4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti se užije
přiměřeně ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce
po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[5] Po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě naplněny.
Nejvyšší správní soud přitom vycházel z účetních výkazů stěžovatele, které obsahuje spis
krajského soudu sp. zn. 62 Af 100/2015. Z daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob
za rok 2014 vyplývá, že stěžovatel byl v daném zdaňovacím období v daňové ztrátě, a podle
doložených účetních výkazů za rok 2014, resp. 2015 není ani stav jeho majetku takový, že by jeho
případným prodejem mohl pokrýt částku, kterou je povinen uhradit na daňovou povinnost.
Výkon rozhodnutí, kterým mu byla dodatečně doměřena daň z přidané hodnoty a předepsáno
penále (v souhrnné výši přes 1,5 milionu Kč), by tak mohl mít na stěžovatele závažný dopad,
neboť by ohrožoval další činnost stěžovatele a hrozila by jeho likvidace. Ostatně již krajský soud
usnesením ze dne 7. 10. 2014, č. j. 62 Af 100/2015 – 83, přiznal žalobě odkladný účinek.
[6] Současně Nejvyšší správní soud neshledal, že by odkladným účinkem mohla třetím
osobám vzniknout újma nepoměrně větší, než je újma hrozící stěžovateli. Jediným subjektem,
kterého se přiznání odkladného účinku dotkne, bude stát, neboť tomu bude tomu dočasně
odepřeno právo činit kroky vedoucí k výběru vyměřené daně a penále. Součet vyměřené daně
a penále však v souhrnu celkových příjmů státu nepředstavuje tak zásadní položku, která
by jakkoliv mohla ohrozit jeho fungování.
[7] Následně se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda by přiznání odkladného účinku
nebylo v rozporu s veřejným zájmem. Je nepochybné, že existuje veřejný zájem na včasné úhradě
daňových pohledávek, přesto nelze postupovat cestou paušálního zamítání všech návrhů
na přiznání odkladného účinku žalobám či kasačním stížnostem směřujícím proti
rozhodnutím správců daně (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2012,
č. j. 9 Afs 67/2012 – 64). Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dojde pouze k odložení
vykonatelnosti rozhodnutí krajského soudu a správních orgánů do doby, než Nejvyšší správní
soud o kasační stížnosti rozhodne. Stěžovatel tak po určitou dobu nebude muset uloženou
povinnost splnit, avšak bude k tomu povinen v případě neúspěchu své kasační stížnosti. Veřejný
zájem na výběru daní tak je pouze dočasně odložen, nikoliv znemožněn.
[8] Lze tedy uzavřít, že stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku vznikne nepoměrně větší
újma, než jaká by vznikla žalovanému, resp. státu či třetím osobám, v případě jeho přiznání.
Přiznání odkladného účinku není ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Vzhledem k tomu,
že odkladný účinek přiznal v posuzované věci již krajský soud, postačuje přiznat odkladný účinek
kasační stížnosti pouze ve vztahu k napadenému rozsudku (srov. usnesení zdejšího soudu ze dne
6. 12. 2005, č. j. 2 Afs 77/2005 – 96), čímž bude z hlediska odkladného účinku až do právní moci
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci samé obnoven stav, který zde byl před právní
mocí napadeného rozsudku.
[9] Ze shora uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti
stěžovatelky odkladný účinek. Do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se tedy
pozastavují účinky napadeného rozsudku. Tímto rozhodnutím Nejvyšší správní soud žádným
způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé. Ukáže-li se v průběhu řízení,
že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly,
může Nejvyšší správní soud toto usnesení i bez návrhu zrušit (§73 odst. 5 ve spojení s §107
odst. 1 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. listopadu 2017
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu