ECLI:CZ:NSS:2017:5.AS.103.2017:57
sp. zn. 5 As 103/2017 - 57
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: T. R., zast.
advokátkou Mgr. Kateřinou Tomáškovou, se sídlem Heršpická 813/5, Brno, proti žalovanému:
Městský úřad Hodonín, odbor dopravy a přestupků, oddělení přestupků, se sídlem
Národní třída 25, Hodonín, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského
soudu v Brně ze dne 27. 2. 2017, č. j. 30 A 5/2016 - 83, o návrhu žalovaného na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalovaný jako stěžovatel domáhá zrušení
v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen krajský soud“), jímž bylo
rozhodnuto, že zásah žalovaného spočívající ve vyznačení pozbytí řidičského oprávnění ode dne
1. 7. 2015 v registru řidičů je nezákonný, a žalovanému bylo zakázáno pokračovat ve vyznačení
pozbytí řidičského oprávnění v registru řidičů a byla mu uložena povinnost nahradit žalobci
náklady řízení. Žalovaný v kasační stížnosti současně navrhl, aby jí soud přiznal odkladný účinek.
Stěžovatel napadá rozsudek krajského soudu z důvodů uvedených v §103 odst. 1
písm. a), a d) s. ř. s. V kasační stížnosti namítl, že v řízení před krajským soudem nebylo
prokázáno, že žalobce podal včas odvolání proti rozhodnutí o námitkách, a dále krajskému soudu
vytýkal, že posoudil nesprávně včasnost podání žaloby proti nezákonnému zásahu, jakož
i samotnou žalobní legitimaci k podání žaloby. Přiznání odkladného účinku pak stěžovatel navrhl
s ohledem na závažné nedostatky rozsudku a jejich dopad do sféry účastníků, zejména s ohledem
na provádění záznamů v registru řidičů. Uvedl, že blokace řidičského oprávnění není již v registru
vyznačena, jelikož uplynula 12 měsíční doba blokace řidičského oprávnění a krajský soud
o odkladu výkonu rozhodnutí – blokace řidičského oprávnění vůbec nerozhodl. Přiznáním
odkladného účinku nebude žalobce nijak postižen, jelikož vyznačení blokace řidičského
oprávnění již pominulo. Dle názoru stěžovatele jsou splněny předpoklady uvedené v §73 odst. 2
s. ř. s. pro přiznání odkladného účinku.
Žalobce se k návrhu na přiznání odkladného účinku vyjádřil dne 28. 4. 2017.
Uvedl, že stěžovatel neuvedl žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že by výkon
rozhodnutí nebo jiné právní následky rozhodnutí pro něj znamenaly nepoměrně větší újmu,
než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. Naopak žalobci
by přiznáním odkladného účinku vznikla škoda, neboť by se oddálila náhrada nákladů,
které byl nucen v souvislosti s nezákonným postupem stěžovatele vynaložit.
Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nejsou splněny.
Kasační stížnost podle §107 odst. 1 s. ř. s. obecně odkladný účinek nemá. Nejvyšší
správní soud však může odkladný účinek na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2
až 5 s. ř. s. se přitom užije přiměřeně. Kasační stížnosti lze přiznat odkladný účinek tehdy,
jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro navrhovatele nepoměrně
větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže
to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, jež je mimořádným opravným prostředkem
směřujícím proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí, přichází tedy v úvahu pouze
ve výjimečných situacích, v nichž by s ohledem na poměry konkrétního stěžovatele mohly výkon
či případné jiné právní následky rozhodnutí u tohoto stěžovatele vést k velmi závažným
až nevratným následkům.
V tomto případě podal kasační stížnost i návrh na přiznání odkladného účinku žalovaný
správní orgán. Odkladný účinek má primárně poskytovat ochranu žalobci před výkonem
napadeného rozhodnutí. V zájmu zachování zásady rovnosti v řízení před soudem však nelze
ani správnímu orgánu bez dalšího odepřít právo domáhat se přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti; přiznání odkladného účinku bude v takovém případě vyhrazeno pro ojedinělé případy,
které zákonodárce opsal slovy o nepoměrně větší újmě (srov. usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 30. 6. 2015, č. j. 5 Ads 118/2015 - 18). Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu
v usnesení ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 - 58, publ. pod č. 3270/2015 Sb. NSS,
konstatoval: „Zatímco žalobce bude zpravidla spojovat újmu se svými subjektivními právy, která může
okamžitý výkon rozhodnutí krajského soudu skutečně závažně ohrozit, žalovaný žádná subjektivní práva nemá.
Tím spíše nemůže mít práva, jež by mohla být výkonem napadeného rozsudku či jeho jinými následky ohrožena.
Jeho úkolem je v soudním řízení hájit zákonnost jím vydaného rozhodnutí. Otázka zákonnosti rozhodnutí není
důvodem pro přiznání odkladného účinku. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku soud nijak
nepředjímá, jaké bude meritorní rozhodnutí ve věci samé. Výše uvedené neznamená, že odkladný účinek kasační
stížnosti nemůže být žalovanému přiznán za žádných okolností. Půjde však o případy výjimečné, kdy odložení
účinků rozhodnutí krajského soudu bude podmíněno ochranou důležitého veřejného zájmu, jehož ohrožení bude
v konkrétním případě představovat právě onu nepoměrně větší újmu, než která přiznáním odkladného účinku
vznikne jiným osobám a jež nebude v rozporu s jiným veřejným zájmem. Žalovaný musí stejně jako žalobce újmu
tvrdit a osvědčit, tj. vysvětlit, v čem tato újma a její intenzita spočívá.“
Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti žalovaného bude tedy na místě tehdy,
jestliže bude podloženo ochranou důležitého veřejného zájmu, jehož ohrožení bude
v konkrétním případě představovat nepoměrně větší újmu, než která přiznáním odkladného
účinků vznikne jiným osobám, a jež nebude v rozporu s jiným veřejným zájmem. Žalovaný
správní orgán musí stejně jako žalobce újmu tvrdit a osvědčit, tj. vysvětlit, v čem újma
a její intenzita spočívá. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit
o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu
žalovaný obává, by pro něj byl zásadním zásahem, kterým by byl důležitý veřejný zájem skutečně
ohrožen.
V projednávané věci stěžovatel svůj návrh odůvodnil stručně tím, že nedostatky
napadeného rozsudku dopadají „do sféry účastníků, zejména s ohledem na provádění záznamů v registru
řidičů“ a poukázal na to, že vyznačení blokace řidičského oprávnění žalobce již pominulo a není
již v registru vyznačeno, proto žalobce nebude přiznáním odkladného účinku postižen. Stěžovatel
svou argumentaci nijak blíže nerozvinul, a proto není zřejmé, jaké konkrétní nedostatky
napadeného rozsudku má stěžovatel na mysli a v čem by měla spočívat konkrétní újma
stěžovatele. Pro úplnost lze dodat, že samotná otázka zákonnosti rozhodnutí napadeného kasační
stížností nemůže být důvodem pro přiznání odkladného účinku (jak plyne z výše citovaného
usnesení rozšířeného senátu zdejšího soudu). V nyní projednávané věci krajský soud vyhověl
žalobě a shledal zásah spočívající ve vyznačení pozbytí řidičského oprávnění v registru řidičů
nezákonným a zakázal stěžovateli v tomto zásahu pokračovat. Z návrhu stěžovatele však není
zřejmé, jaký negativní následek, jehož se v souvislosti s výkonem napadeného rozsudku krajského
soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem, kterým by byl ohrožen důležitý veřejný zájem.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel neprokázal, že by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí mohly pro stěžovatele znamenat relevantní újmu ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.,
nezabýval se Nejvyšší správní soud již posouzením navazujících kritérií pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti.
V daném případě tak dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti splněny nebyly. Nejvyšší správní soud proto podle §107
s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Rozhodnutí
o nepřiznání odkladného účinku nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. května 2017
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu