ECLI:CZ:NSS:2017:5.AZS.85.2017:22
sp. zn. 5 Azs 85/2017 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: Y. N.,
zastoupena Mgr. Ing. Vlastimilem Mlčochem, advokátem se sídlem Sekaninova 1204/36, Praha 2,
proti žalovanému: Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, v řízení
o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2017, č. j. 4
A 102/2016 - 23, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 30. 11. 2016, č. j. CPR-17187-3/ČJ-2016-930310-V237,
žalovaný zamítl odvolání žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) a potvrdil rozhodnutí Policie
České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, odboru cizinecké policie, ze dne
30. 5. 2016, č. j. KRPA-205749-17/ČJ-2016-000022, kterým bylo stěžovatelce podle §119 odst. 1
písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a o změně
některých zákonů, v relevantním znění (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), uloženo
správní vyhoštění a stanovena doba, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských
států Evropské unie, v délce 1 roku.
Stěžovatelka napadla rozhodnutí žalovaného žalobou, která byla rozsudkem Městského
soudu v Praze (dále jen „městský soud“) ze dne 10. 2. 2017, č. j. 4 A 102/2016 - 23,
jako nedůvodná zamítnuta.
Rozsudek městského soudu následně stěžovatelka napadla kasační stížností. Současně
požádala, aby byl její kasační stížnosti přiznán odkladný účinek. Uvedla, že celou záležitostí
ohledně pobytového statusu je silně vystresovaná, podala žádost o mezinárodní ochranu
z důvodu útisku obyvatel ruského původu ze strany většinových Kazachů, přičemž přiznání
odkladného účinku by napomohlo pozitivnímu vyhovění její žádosti o odstranění tvrdosti zákona
a umožnilo vyhnout se komplikacím s cizineckou policií, počítání dnů do odjezdu atd.
Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku podotkl, že Nejvyšší
správní soud dlouhodobě odkladný účinek kasačním stížnostem ve věcech obdobných nyní
projednávanému případu přiznává paušálně; dále odkázal na spisový materiál, který byl v řízení
o správním vyhoštění stěžovatelky shromážděn.
Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“),
nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele
přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého lze přiznat odkladný účinek,
jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde stěžovatelku)
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Po zhodnocení důvodů uváděných
stěžovatelkou a skutečností vyplývajících ze správního spisu dospěl Nejvyšší správní soud
k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě
splněny.
Nejvyšší správní soud vycházel zejména z předpokladu, že nedojde-li k odkladu právních
účinků rozsudku městského soudu, jímž byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí o správním
vyhoštění, do doby meritorního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti,
byla by stěžovatelka v důsledku právních účinků pravomocného a vykonatelného správního
rozhodnutí nucena opustit území České republiky, a to ještě před rozhodnutím kasačního soudu.
Podstatné přitom je, že pro řádný výkon stěžovatelčina ústavního práva na spravedlivý proces
je třeba, aby stěžovatelka mohla setrvat na území České republiky do skončení řízení o její kasační
stížnosti. Byť je stěžovatelka v tomto řízení zastoupena advokátem, náleží k právu na spravedlivý
proces i právo účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu se svým zástupcem,
udělovat mu pokyny pro výkon zastoupení, poskytovat mu potřebnou součinnost atd. Nejvyšší
správní soud proto spatřuje nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, spojenou s nuceným opuštěním České republiky před rozhodnutím
Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti stěžovatelky, především v možné újmě na výkonu
jejího práva na spravedlivý proces. Z tohoto důvodu ostatně přiznává §172 odst. 3 zákona
o pobytu cizinců žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění odkladný účinek
na vykonatelnost napadeného rozhodnutí ex lege (s výjimkou případů vyhoštění cizince z důvodu
ohrožení bezpečnosti státu). Není tedy bez dalšího dán důvod, proč by obdobnou možnost
setrvat na území České republiky neměl mít vyhošťovaný cizinec i po dobu následného kasačního
řízení. V daném případě lze tedy nalézt příčinnou souvislost mezi právními účinky žalobou
napadeného rozhodnutí a možným vznikem zákonem předpokládané újmy u stěžovatelky
(srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2012, č. j. 4 As 56/2012 - 58;
rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku také z hlediska
splnění druhého zákonného předpokladu a dospěl k závěru, že přiznání odkladného účinku
není v rozporu s veřejným zájmem. Pokud jde o splnění uvedeného předpokladu, vychází
zde soud z povahy věci a z obsahu spisového materiálu. K otázce možného rozporu s důležitým
veřejným zájmem se Nejvyšší správní soud již vyjádřil v usnesení ze dne 19. 11. 2014,
č. j. 1 Azs 160/2014 - 25, kde dospěl k závěru, že „[p]okud jde o možný rozpor s důležitým veřejným
zájmem, je opět nutné poměřit na jedné straně újmu hrozící stěžovateli v případě nepřiznání odkladného
účinku, a na straně druhé důležité zájmy společnosti. Pro zamítnutí návrhu přitom nepostačuje pouze
existence kolidujícího veřejného zájmu, jak by se mohlo zdát z doslovného výkladu §73 odst. 2 s. ř. s.
Toto ustanovení nutno vykládat ústavně konformním způsobem, a proto je třeba za pomoci testu proporcionality
vážit intenzitu hrozícího zásahu do základního práva svědčícího žalobci s intenzitou narušení veřejného
zájmu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 5 As 17/2008 - 131,
publ. pod č. 1698/2008 Sb. NSS).“
S ohledem na důvody správního vyhoštění leží v daném případě proti podstatné újmě,
která hrozí stěžovatelce, riziko narušení veřejného zájmu jen nízké nebo maximálně mírné
intenzity, neboť stěžovatelka nebyla vyhoštěna z důvodu ohrožení bezpečnosti státu;
byla vyhoštěna podle §119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona o pobytu cizinců.
Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek
podle §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že žaloba stěžovatelky
proti pravomocnému rozhodnutí o jejím správním vyhoštění měla ex lege odkladný účinek, postačí
v daném případě, že se přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti pozastavují až do skončení
řízení o kasační stížnosti právní účinky přezkoumávaného rozsudku městského soudu, neboť tím
se fakticky dočasně obnovuje odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí žalovaného ve věci
správního vyhoštění stěžovatelky.
Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že nepřehlédl, že stěžovatelka v doplnění
návrhu na přiznání odkladného účinku tvrdí, že podala žádost o mezinárodní ochranu, přičemž
podle §119 odst. 7 zákona o pobytu cizinců rozhodnutí o správním vyhoštění cizince,
který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, je vykonatelné po nabytí právní moci
rozhodnutí, jímž se a) mezinárodní ochrana neuděluje, b) žádost o udělení mezinárodní ochrany
zamítá jako zjevně nedůvodná, c) řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavuje, nebo d) azyl
nebo doplňková ochrana odnímá, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby
proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo jestliže podle zvláštního
právního předpisu podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany
nemá odkladný účinek. V projednávané věci ovšem zdejší soud s ohledem na lhůtu stanovenou
§73 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s. neměl možnost ověřit stav stěžovatelkou tvrzeného
řízení o její žádosti o udělení mezinárodní ochrany, proto k tomuto tvrzení nepřihlížel.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti přitom Nejvyšší správní soud nijak
nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. dubna 2017
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu