ECLI:CZ:NSS:2017:6.ADS.208.2017:18
sp. zn. 6 Ads 208/2017 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce
zpravodaj) a soudců JUDr. Petra Průchy a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: J. G.,
proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha
2, týkající se řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. října 2016, č. j. MPSV-
2016/218299-912, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze
dne 31. května 2017, č. j. 42 Ad 21/2016 - 27,
takto:
I. Kasační stížnost žalobce se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) se žalobce
domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo pro opožděnost
zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Příbrami
ze dne 8. srpna 2016, č. j. 17362/2016/NYM ve věci žádosti stěžovatele o dávku mimořádné
okamžité pomoci. Krajský soud v průběhu řízení zjistil, že napadené rozhodnutí žalovaného
bylo v přezkumném řízení zrušeno rozhodnutím ministryně práce a sociálních věcí ze dne
17. března 2017, č. j. MPSV-2017/23624-513/2. V důsledku toho odpadl předmět
soudního řízení, což představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení ve smyslu §46
odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), pročež krajský soud žalobu odmítl a zároveň rozhodl, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[2] Žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností
spojenou se žádostí o osvobození od soudního poplatku za kasační stížnost a o ustanovení
zástupce z řad advokátů.
[3] Usnesením č. j. 6 Ads 208/2017 - 9 ze dne 29. června 2017 však byl návrh na ustanovení
zástupce zamítnut, neboť v daném případě se jedná o zjevně neúspěšnou kasační stížnost,
a další vedení řízení o kasační stížnosti je předem „odsouzeno“ k procesnímu nezdaru. Současně
byl stěžovatel vyzván, aby ve dvoutýdenní soudcovské lhůtě doložil splnění podmínky řízení,
tj. právního zastoupení, předložením plné moci, příp. prokázáním požadovaného
vysokoškolského právnického vzdělání. Stěžovatel byl poučen o možnosti lhůtu prodloužit,
příp. prominout její zmeškání, jakož i o následku nesplnění výzvy. Vzhledem k nesouhlasné
reakci stěžovatele předseda senátu stěžovateli totéž sdělil, resp. vysvětlil dalším přípisem ze dne
27. července 2017.
[4] Uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno v úterý dne 11. července 2017. Dvoutýdenní
soudcovská lhůta uplynula v úterý 25. července 2017. Jelikož stěžovatel ani do dnešního dne
nesplnil podmínku řízení spočívající v právním zastoupení, ani včas a řádně nepožádal
o prodloužení soudcovské lhůty ke splnění podmínky řízení, postupoval Nejvyšší správní soud
podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. a kasační stížnost odmítl,
neboť nesplnění podmínky řízení je nedostatkem, pro který nelze v řízení pokračovat.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 aplikovaný na základě §120 s. ř. s.,
podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. srpna 2017
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu