ECLI:CZ:NSS:2017:6.AS.377.2017:47
sp. zn. 6 As 377/2017 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců
Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: P. F., zastoupeného
JUDr. Radkem Bechyně, advokátem, se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Krajský
úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2017, čj. KUJCK 35901/2017/ODSH, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17.
10. 2017, č. j. 50A 42/2017 – 32, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne
17. 10. 2017, č. j. 50A 42/2017 – 32, se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností doručenou Nejvyššímu správnímu soudu dne 23. 11. 2017 se žalobce
(dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích
ze dne 17. 10. 2017, č. j. 50A 42/2017 - 32 (dále „napadený rozsudek“), kterým byla zamítnuta
jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2017, čj. KUJCK 35901/2017/ODSH,
ve věci námitek proti provedení záznamu bodů v registru řidičů. Součástí kasační stížnosti
je i návrh přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[2] Návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnil tím, že mu hrozí nenapravitelná újma
spočívající ve ztrátě zaměstnání z důvodu pozbytí řidičského oprávnění, kdy pro stěžovatele je
mobilita nezbytná pro výkon práce dle pracovní smlouvy, jelikož je zaměstnán jako řidič
nákladního automobilu.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyjádřil v přípisu
ze dne 28. 11. 2017, v němž s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti souhlasil.
[4] Podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej
však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.
Podle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. je k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti třeba,
aby výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Nejvyšší správní soud v první řadě připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti, jež je mimořádným opravným prostředkem směřujícím proti pravomocnému soudnímu
rozhodnutí, přichází v úvahu pouze ve výjimečných situacích, v nichž by, s ohledem
na poměry konkrétního stěžovatele, mohly výkon či případné jiné právní následky rozhodnutí
u tohoto stěžovatele vést k velmi závažným až nevratným následkům.
[6] Ve smyslu právě uvedeného tak lze konstatovat, že možnost přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek, tj. kasační
stížnosti lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Břemeno
tvrzení i břemeno důkazní ohledně prokázání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku,
tj. negativních právních důsledků spjatých s rozhodnutím krajského soudu, nese v dané věci
stěžovatel (zde žalobce). Hrozbu nepoměrně větší újmy musí stěžovatel dostatečně určitě tvrdit
a rovněž náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční zásadu ovládající celé
řízení o kasační stížnosti - kasační soud není povolán k tomu, aby za stěžovatele vlastní
vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně
individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011 – 74, všechna rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná
na www.nssoud.cz).
[7] Nejvyšší správní soud má za to, že stěžovatel prokázal, že by mu v důsledku výkonu
rozsudku krajského soudu a napadeného rozhodnutí hrozila nepoměrně větší újma
než žalovanému. Nejvyšší správní soud v tomto směru poukazuje na to, že stěžovatel
a jeho rodina jsou závislí na příjmu z výkonu jeho práce řidiče nákladního automobilu.
Nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti by tedy zjevně negativním způsobem zasáhlo
do života stěžovatele a jeho rodiny, jelikož by ztratil současný zdroj obživy.
[8] Výrazný zásah do práv stěžovatele, který by byl způsoben výkonem či jinými právními
následky napadeného rozsudku krajského soudu, by podle názoru Nejvyššího správního soudu
znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám. Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že i co do možného následného zásahu
do právní sféry jiných osob a s tím spojené újmy, se jeví jako celkově příznivější řešení, kdy bude
po dobu řízení před Nejvyšším správním soudem, tedy do vydání meritorního rozhodnutí
o kasační stížnosti, pozastaven výkon či jiné právní účinky napadeného rozsudku,
resp. napadeného rozhodnutí žalovaného.
[9] Nejvyšší správní soud uzavírá, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
rovněž není v rozporu s důležitým veřejným zájmem, přičemž v návaznosti na výše uvedené
lze mít spíše za to, že ve veřejném zájmu je právě naopak přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti a s tím spojená ochrana právní jistoty účastníků řízení až do pravomocného meritorního
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti.
[10] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v případě
stěžovatele jsou podmínky obsažené v ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. splněny.
[11] Z důvodů výše uvedených proto Nejvyšší správní soud podle ustanovení §107 s. ř. s.
ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím Nejvyšší správní
soud žádným způsobem nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé. V této souvislosti
lze poukázat na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 – 76,
v němž zdejší soud vyložil, že „rozhodnutí o přiznání odkladného účinku žalobě a o přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti jsou svou podstatou rozhodnutími předběžné povahy a nelze v nich předjímat rozhodnutí
o věci samé.“ Mimoto je třeba upozornit na §73 odst. 5 s. ř. s., podle něhož „usnesení o přiznání
odkladného účinku může soud i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání
odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly.“
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2017
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu