ECLI:CZ:NSS:2017:6.AS.7.2017:21
sp. zn. 6 As 7/2017 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské nám. 6, Brno, o žalobě proti usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2016, č. j. 5 As 97/2016 - 36, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 10. 2016, č. j. 30 A 153/2016
– 14,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení usnesení Krajského
soudu v Plzni ze dne 19. 10. 2016, č. j. 30 A 153/2016 – 14, (dále „napadené usnesení“),
kterým byla odmítnuta žaloba z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti, jakými jsou
mimo jiné i včasné podání kasační stížnosti (§106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Kasační stížnost je opožděná.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto
usnesení. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle §40 odst. 1 s. ř. s.
lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu začíná běžet počátkem dne
následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách
stanovených podle hodin. Podle odst. 2 téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců
nebo roků, končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek
lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že napadené usnesení bylo stěžovateli zasláno
do vlastních rukou na adresu jeho bydliště. Z údajů na doručence plyne, že stěžovatel si zásilku
převzal dne 27. 10. 2016. Tímto dnem došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta k podání
kasační stížnosti tak počala běžet následující den, tj. v pátek dne 28. 10. 2016 (§40 odst. 1 s. ř. s.),
a skončila ve čtvrtek dne 10. 11. 2016 (§40 odst. 2 s. ř. s.), neboť tento den se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (doručení napadeného usnesení). Stěžovatel
však kasační stížnost proti napadenému usnesení podal e-mailem se zaručeným elektronickým
podpisem až dne 27. 12. 2016, tedy po uplynutí dvoutýdenní zákonné lhůty k jejímu podání.
Z uvedeného důvodu Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti napadenému usnesení
odmítl podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona,
neboť byla podána opožděně.
O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení
§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost
byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. ledna 2017
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu