ECLI:CZ:NSS:2017:7.AFS.93.2017:40
sp. zn. 7 Afs 93/2017 - 40
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra
a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: Znojemská
Beseda, příspěvková organizace, se sídlem Masarykovo náměstí 449/22, Znojmo, zastoupený
JUDr. Jaromírem Hanušem, advokátem se sídlem Kosmova 20, Ostrava, proti žalovanému:
Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2017, č. j. 62 Af 65/2015 - 104,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
[1] Finanční úřad pro Jihomoravský kraj (dále jen „finanční úřad“) vydal dne 4. 7. 2014 dva
dodatečné platební výměry, č. j. 2971054/14/3020-24804-708406 a 2972092/14/3020-24804-
708406. Prvně uvedeným výměrem byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty za leden 2010
ve výši 6 977 Kč a penále ve výši 1 395 Kč. Druhým uvedeným výměrem byla žalobci doměřena
daň z přidané hodnoty za květen 2010 ve výši 288 457 Kč a penále ve výši 57 691 Kč.
[2] Žalobce podal dne 28. 7. 2014 proti oběma platebním výměrům blanketní odvolání.
Finanční úřad zaslal žalobci dne 4. 8. 2014 výzvy č. j. 3293354/14/3020-24804-708406
a 3293947/14/3020-24804-708406 k odstranění vad odvolání ve lhůtě 15 dnů. Tyto výzvy byly
žalobci doručeny dne 14. 8. 2014. Posledním dnem pro odstranění vad tak byl pátek 29. 8. 2014.
[3] Rozhodnutím ze dne 22. 9. 2014, č. j. 3575227/14/3020-24804-708406, finanční úřad
zastavil řízení o odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru č. j. 2971054/14/3020-
24804-708406, neboť žalobce vady odvolání neodstranil. Rozhodnutím z téhož dne,
č. j. 3575905/14/3020-24804-708406, finanční úřad z téhož důvodu zastavil řízení o odvolání
žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru č. j. 2972092/14/3020-24804-708406. Obě tato
rozhodnutí byla žalobci doručena dne 2. 10. 2014.
[4] Dne 16. 10. 2014 bylo finančnímu úřadu doručeno doplnění odvolání datované dnem
19. 8. 2014 a dle razítka na obálce předané k poštovní přepravě dne 20. 8. 2014. V úvodu
doplnění je uvedeno: „V souladu s poučením tímto naplňujeme povinnosti dané Vašimi rozhodnutími
čj 3575227/14/3020-24804-708406 a čj 3293947/14/3020-24804-708406“.
[5] Žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 4. 2015, č. j. 12416/15/5300-22443-711377, odvolání
žalobce zamítl a obě napadená rozhodnutí finančního úřadu potvrdil. V prvé řadě poukázal na to,
že žalobce v doplnění odvolání, které mělo být podle razítka na obálce podáno na poště dne
20. 8. 2014, odkazuje na rozhodnutí č. j. 3575227/14/3020-24804-708406, které bylo ovšem
vydáno až 22. 9. 2014 a žalobci doručeno až 2. 10. 2014. Žalovaný zároveň ze sdělení
provozovatele poštovních služeb zjistil, že jedna z přepážkových pracovnic pošty se přiznala
k tomu, že v říjnu 2014 orazila na žádost E. K. obálku bez vyplněných údajů razítkem s datem 20.
8. 2014 a obálku vrátila E. K. O ní bylo z úřední činnosti správním orgánům známo, že jako
účetní často spolupracuje se zmocněncem žalobce, Ing. J. K. Žalovaný proto vyhodnotil uvedené
jednání jako pokus o podvodné jednání, které mělo zvrátit důsledek opožděného podání
obsahujícího odstranění vad odvolání.
II.
[6] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu podle §65 a násl. s. ř. s. V ní namítl,
že jeho zástupce Ing. J. K. nemohl v uvedené době tvrzené machinace realizovat, mimo jiné
z důvodu pracovního vytížení. Správní orgány neumožnily účast žalobce na šetření u České pošty
a neprovedly žalobcem navrhované důkazy. Provedené nepřímé důkazy netvořily ucelený celek
prokazující manipulaci se zásilkou. Nebyl tak správně zjištěn skutkový stav.
[7] Krajský soud v Brně žalobu zamítl. Pravděpodobnost záměny čísel spočívající v tom,
že žalobce v podání, obsahujícím odstranění vad odvolání, které bylo datováno dnem 19. 8. 2014,
uvedl, že reaguje mj. na rozhodnutí č. j. 3575227/14/3020-24804-708406, což ovšem bylo
rozhodnutí o zastavení řízení vydané až dne 22. 9. 2014 a žalobci doručené fikcí až dne
2. 10. 2014, považoval krajský soud za minimální. Skutečnost, že žalobce v doplnění odvolání
přesně označil písemnost identifikovanou jedinečnou sedmimístnou číselnou kombinací,
která v době jím tvrzeného odeslání doplnění odvolání ještě nebyla vyhotovena, označil krajský
soud za stěžejní. Možnost komplotu finanční správy, která by do rozhodnutí o zastavení řízení
cíleně použila žalobcem chybně napsané číslo jednací, považoval soud za vyloučenou; stejně jako
fakt, že by se žalobce náhodou strefil do čísla jednacího, které bylo následně přiděleno
rozhodnutí o zastavení řízení v jeho věci. Naopak z provedeného šetření podle soudu vyplynulo,
že si E . K., která spolupracuje se zástupcem žalobce, nechala v říjnu 2014 svojí známou orazit
obálku ze dne 20. 8. 2014. Podle soudu byla právě tato obálka použita pro doručení doplnění
odvolání. Z výpovědi pracovnice České pošty Z. K. vyplynulo, že obálku razítkem s datem 20. 8.
2014 orazila dvakrát, přičemž obálka obsahující doplnění odvolání je též oražena dvakrát. Také
z její výpovědi vyplynulo, že obálka byla na místě odesílatele oražena razítkem zelené barvy, což
též odpovídá obálce obsahující doplnění odvolání. Z. K. vyloučila, že by jí bylo při šetření jakkoli
vyhrožováno. Způsob, jakým se nakonec obálka s doplněním odvolání dostala do sféry
finančního úřadu, nebyl podle krajského soudu pro věc rozhodný. Krajský soud také uvedl, že to
byl žalobce, kdo sám sebe vystavil riziku důkazní tísně, když zásilku neodeslal elektronicky či
doporučeně. Podle krajského soudu přitom zástupce žalobce zasílal svá podání správním
orgánům téměř výhradně elektronicky s elektronickým podpisem, a předmětné podání tak
představovalo výjimku z jeho běžné praxe. To ostatně plyne z předložené knihy odeslané pošty,
z níž vyplývalo, že poštou byly v roce 2014 odesílány v drtivé většině písemnosti určené fyzickým
či právnickým osobám, zatímco finančním úřadům byly tímto způsobem zaslány písemnosti
v řádu jednotek případů (zpravidla se jednalo o písemnosti nepříliš důležité, např. plné moci,
doplnění podkladů či vyúčtování). Krajský soud z uvedených důvodů dospěl k závěru, že
doplnění odvolání nebylo odesláno finančnímu úřadu dříve než v říjnu 2014, a proto bylo
správními orgány správně vyhodnoceno jako opožděně podané.
III.
[8] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížností. Stěžovatel
připouští, že uvést v doplnění odvolání číslo jednací teprve později vydaného rozhodnutí je jako
trefit čísla v loterii; to by však nemělo mít vliv na hodnocení důkazů zákonným způsobem.
V situaci, kdy ani svědkyně před soudem nepostavila najisto, že obálka doručená správnímu
orgánu byla ta, která byla v říjnu 2014 oražena razítkem s datem 20. 8. 2014, mělo být
přistoupeno k provedení dalších důkazů. Nepodložená fabulace krajského soudu, že dotčená
obálka mohla být přinesena na podatelnu správce daně a zamíchána do „došlé pošty“, vůbec
nepatří do soudního uvážení. Stěžovatel spatřuje pochybení krajského soudu i v jeho úsudku,
že poštou byla odesílána jen podání nepříliš důležitá; podle stěžovatele není zřejmé, proč krajský
soud nepovažoval plnou moc či doplnění podkladů za důležité písemnosti. Krajský soud podle
stěžovatele uvěřil tomu, že nejde o chybu v psaní, a nedostál své povinnosti provést přezkum
rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů. Napadený rozsudek tak trpí též nedostatkem
důvodů.
[9] Stěžovatel v kasační stížnosti dále uvádí, že na stejné poště provedl několik testů podání
písemností. Dne 3. 5. 2017 podal několik doporučených i obyčejných dopisů adresovaných
správním orgánům. Z přiložených fotokopií podle něj plyne, že obsahují rozličná razítka.
Na obálkách je razítko číslo 5, na dokladu o úhradě pak razítko 28. Dne 10. 5. 2017 stěžovatel
na téže poště hradil poštovné - stvrzenka má datum 10. 5. 2017, ale razítko s číslem 25 datum
9. 5. 2017 a na odesílaných dopisech je razítko s číslem 18 s datem 10. 5. 2017. Z uvedeného je
podle stěžovatele zřejmé, že veškeré listiny podané či vydané poštou nemusí obsahovat totožné
razítko, i když se jedná o listiny podané v týž den. Psaní podaná obyčejnou poštou se ne vždy
orazítkují před podatelem, ale mohou být oražena později. Z uvedených důvodů stěžovatel
navrhl, aby byl rozsudek krajského soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
[10] Žalovaný ke kasační stížnosti uvedl, že bylo prokázáno, že obálka obsahující doplnění
odvolání byla finančnímu úřadu doručována až v průběhu října 2014. Stěžovatel mohl zpochybnit
před krajským soudem výpověď svědkyně Z. K. vztahující se přímo k událostem, které se staly
v roce 2014, což však neučinil, a místo toho v kasační stížnosti předkládá svůj test pošty ohledně
praxe v roce 2017. Podstatné je to, že stěžovatel v doplnění, které podle jeho tvrzení bylo
odesláno dne 20. 8. 2014, uvádí, že naplňuje svoji povinnost uloženou též rozhodnutím č. j.
3575227/14/3020-24804-708406, což je rozhodnutí o zastavení odvolacího řízení vydané v jeho
věci dne 22. 9. 2014. Pokud stěžovatel, respektive jeho zástupce použil k doplnění odvolání
obyčejnou poštovní zásilku, vystavil sám sebe riziku důkazní tísně ohledně data podání doplnění
odvolání. Tato skutečnost nemůže jít k tíži správce daně. Námitka, že krajský soud nedostál svým
povinnostem provést přezkum rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů, je pouze
obecným nekonkrétním tvrzením. Žalovaný navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost
zamítl.
IV.
[11] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a odst. 4 s. ř. s.).
[12] Kasační stížnost není důvodná.
[13] Klíčovou otázkou je posouzení toho, zda stěžovatel odeslal doplnění odvolání
ve stanovené lhůtě, tedy nejpozději dne 29. 8. 2014.
[14] Nejvyšší správní soud se v tomto ohledu ztotožňuje s posouzením krajského soudu.
V prvé řadě je nutno zdůraznit, že stěžovatel v doplnění odvolání, které bylo dle jeho tvrzení
podáno k poštovní přepravě dne 20. 8. 2014, doslova uvedl: „V souladu s poučením tímto naplňujeme
povinnosti dané Vašimi rozhodnutími čj 3575227/14/3020-24804-708406 a čj 3293947/14/3020-
24804-708406“. Prvně uvedené číslo jednací, na které stěžovatel v doplnění odvolání odkázal, je
ovšem číslo jednací rozhodnutí o zastavení řízení o odvolání stěžovatele, které bylo vydáno
až 22. 9. 2014 a stěžovateli doručeno fikcí až dne 2. 10. 2014. V době, kdy podle svého tvrzení
stěžovatel doplnění odvolání odesílal, však nemohl uvedené číslo jednací vůbec znát. To už samo
o sobě vyvolává zásadní pochyby o pravdivosti jeho tvrzení týkajícího se data odeslání doplnění
odvolání. Pravděpodobnost, že by v doplnění odvolání pouze náhodou trefil stejné sedmimístné
číslo, kterým bylo o měsíc později označeno rozhodnutí vydané v jeho věci, je naprosto
minimální (čistě matematicky by šlo o 1 případ z 9 999 999). S pravděpodobností hraničící
s jistotou tak události proběhly tak, že v době, kdy stěžovatel připravoval doplnění odvolání, bylo
již rozhodnutí č. j. 3575227/14/3020-24804-708406 vydáno a stěžovatel s ním byl seznámen.
[15] Tato druhá, mnohem pravděpodobnější, verze je ještě navíc podložena výpovědí
pracovnice České pošty Z. K., která při interním šetření i ve své svědecké výpovědi před
krajským soudem uvedla, že E. K., která spolupracovala se zástupcem stěžovatele Ing. J. K.,
v říjnu 2014 (uvedla při interním šetření) nebo v září 2014 (uvedla před krajským soudem) orazila
na základě žádosti od E. K. obálku bez vyplněných údajů adresáta razítkem s datem 20. 8. 2014 a
obálku vrátila E. K. Svědkyně též uvedla, že tuto obálku orazila dvakrát, protože první oražení
nebylo čitelné; tento popis přesně koresponduje s obálkou, která se dne 16. 10. 2014 dostala do
dispozice finančního úřadu.
[16] Výše uvedené okolnosti představují podle Nejvyššího správního soudu dostatečně
zjištěný skutkový základ pro závěr krajského soudu o opožděnosti podaného doplnění odvolání.
Za této situace nebylo povinností krajského soudu provádět další důkazy navržené stěžovatelem.
Zamítnutí těchto návrhů krajský soud neopomněl zdůvodnit (viz str. 8 – 9 rozsudku).
[17] Krajský soud v napadeném rozsudku konstatoval, že poštou byla odesílána jen podání
nepříliš důležitá, k čemuž stěžovatel uvedl, že není zřejmé, proč plná moc či doplnění podkladů
nejsou považovány za důležité. Krajský soud v předmětném odstavci na str. 8 uvedl, že finančním
úřadům byly v roce 2014 poštou zaslány písemnosti v řádu jednotek případů, „zpravidla se také
jednalo o písemnosti nepříliš důležité jako např. plné moci, doplnění podkladů či vyúčtování“. To ovšem bylo
pouze obecné ilustrativní porovnání režimu doručování v nyní posuzovaném případě a v jiných
obvyklých případech, nešlo tedy o argument, na němž by stálo posouzení podstaty věci.
[18] „Test“ popsaný stěžovatelem v kasační stížnosti ohledně praxe na poště v roce 2017 je
pro posouzení včasnosti odeslání doplnění odvolání v roce 2014 nevýznamný.
[19] Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že se ztotožnil se závěrem krajského soudu,
že předmětná zásilka obsahující doplnění odvolání nebyla podána dne 20. 8. 2014, jak tvrdil
stěžovatel a jak by vyplývalo z razítka na obálce, ale později. Nejdříve se tak mohlo stát poté,
co se stěžovatel či jeho zástupce seznámil s rozhodnutím č. j. 3575227/14/3020-24804-708406,
na které v doplnění odvolání odkázal. Toto rozhodnutí bylo vydáno dne 22. 9. 2014. Dříve tedy
nemohlo být doplnění odvolání podáno. Protože poslední den k podání doplnění odvolání byl
pátek 29. 8. 2014, je nepochybné, že doplnění odvolání bylo podáno opožděně, jak správně
konstatovaly správní orgány i krajský soud.
[20] Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů podle §110 odst. 1 věty druhé s. ř. s.
kasační stížnost zamítl.
[21] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60
odst. 1 a odst. 5 za použití §120 s. ř. s. Stěžovatel nebyl v řízení o kasační stížnosti úspěšný, nemá
tedy právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, jemuž by jinak právo na náhradu nákladů
řízení o kasační stížnosti příslušelo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože mu podle
obsahu spisu nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. června 2017
Mgr. David Hipšr
předseda senátu