ECLI:CZ:NSS:2017:7.AS.143.2017:55
sp. zn. 7 As 143/2017 - 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobců: a) Ing. Z. K., b) Ing.
M. P., zastoupen JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D., advokátem se sídlem Slavíkova 1568/23,
Praha, c) Ing. D. V., zastoupen JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D., advokátem se sídlem
Slavíkova 1568/23, Praha, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem
Mariánské náměstí 2, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) RNDr. F. Č., II) J. D.,
III) Ing. J. Š., IV) J. S., V) V. V., VI) Ing. P. S., VII) J. S., VIII) M. N., IX) RNDr. A. K., Ph.D.,
X) S. H., XI) H. P., XII) J. M., XIII) J. Č., XIV) Mgr. K. L. XV) RNDr. E. Š., XVI) V. D.,
XVII) J. J., XVIII) K. L., XIX) V. Č., XX) Ing. V. B., XXI) B. N., XXII) Ing. P. S.,
XXIII) PhDr. H. K., XXIV) J. H., XXV) B. H., XXVI) E. S., XXVII) M. K., XXVIII) M. B.,
XXIX) K. B., XXX) A. S., XXXI) A. T., XXXII) P. B., XXXIII) P. S., XXXIV) A. H.,
XXXV) B. V., XXXVI) D. L., XXXVII) I. B., XXXVIII) Ing. J. R., CSc., XXXIX) L. K.,
XL) Z. T., XLI) J. T., XLII) B. K., XLIII) P. P., XLIV) Ing. L. K., XLV) RNDr. J. S.,
XLVI) S. K., XLVII) M. S., XLVIII) Ing. T. R., XLIX) P. S., L) Stavební bytové družstvo
"SEVERNÍ MĚSTO", se sídlem Lodžská 568/14, Praha 8, LI) SVJ X, LII) "G. o.s.", se sídlem
X, LIII) P., a.s., se sídlem Bítovská 1227/60, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce b) a
žalobce c) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2017, č. j. 6 A 179/2014 – 193,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Úřad městské části Praha 8 na základě žádosti osoby zúčastněné na řízení LIII)
rozhodnutím ze dne 22. 5. 2016, č. j. MCP8 147816/2012, sp. zn. MCP8 030679/2012/OV.Pet,
povolil umístění stavby nazvané „Obytný soubor P.“ na pozemích p. č. X, v katastrálním území
T. (dále také „rozhodnutí o umístění stavby“).
[2] Žalovaný k odvolání žalobců a osob zúčastněných na řízení I) až LII) rozhodnutím
ze dne 17. 7. 2014, č. j. MHMP 1019491/2014, sp. zn. S-MHPM 1081688/2013/SUP/Li,
částečně změnil rozhodnutí o umístění stavby v části týkající se vzdálenosti nové stavby
od sousedních pozemků, ve zbytku rozhodnutí o umístění stavby potvrdil (dále také „rozhodnutí
o odvolání“).
[3] Žalobci a), b) a c) podali proti rozhodnutí o odvolání žalobu k Městskému soudu v Praze,
který žalobu zamítl. Rozsudek městského soudu, stejně jako zde uváděná judikatura Nejvyššího
správního soudu, jsou přístupné na www.nssoud.cz.
[4] Žalobci b) a c) (dále také „stěžovatelé“) podali proti rozsudku městského soudu kasační
stížnost a navrhli, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[5] V návrhu na přiznání odkladného účinku poukázali na zásah do jejich vlastnických práv
k nemovitým věcem v jejich vlastnictví, které jsou umístěny v blízkosti předmětné stavby,
resp. na důsledky realizace předmětné stavby. Realizace stavby by vedla k podstatnému zhoršení
kvality prostředí a hodnoty obytného území a zhoršila by hlukovou situaci, která je nadto
již v současné době v nadlimitních hodnotách. Stavba by dále způsobila nevratný zásah
do kvalitativního a urbanistického uspořádání území, neboť by byla odstraněna stávající budova
a zeleň nacházející se na daných pozemích. Podle stěžovatelů by realizací stavby mohlo dojít
ke zhoršení statiky a stability stávajících bytových staveb. Podloží v oblasti je nestabilní;
v minulosti zde již došlo k posunu zeminy způsobenému stavební činností. Stěžovatelé dále
sdělili, že si jsou vědomi, že oprávnění k faktické realizaci stavby získá stavebník až na základě
stavebního povolení. Současně ovšem poukázali na fakt, že jejich námitky cílí proti závěrům
správních orgánů učiněným v územním řízení. Stavební řízení nadto nemusí vůbec proběhnout
(např. pokud dojde k oznámení záměru s certifikátem autorizovaného inspektora), či stěžovatelé
nemusí být jeho účastníky. Stěžovatelé rovněž připomněli, že některé ze souboru staveb nejsou
vázány na stavební rozhodnutí a lze je realizovat již na základě pravomocného rozhodnutí
o umístění stavby. Je tudíž nutné přiznat odkladný účinek kasační stížnosti směřující proti
rozhodnutí o umístění stavby; v rámci stavebního řízení se řeší již pouze stavebně-technické
otázky stavby. Stěžovatelé jsou názoru, že újma jim způsobená realizací a dokončením stavby
by byla nevratná, na rozdíl od újmy, která může vzniknout jiným osobám, zejména stavebníkovi
[tj. osobě zúčastněné na řízení LIII)]. Stavebníkovi by ostatně vznikla podstatná újma, pokud
by v průběhu realizace stavby bylo zjištěno, že tato je umístěna v rozporu se zákonem
a související rozhodnutí o umístění stavby by bylo soudem zrušeno. Přiznání odkladného účinku
podle názoru stěžovatelů není v rozporu s veřejným zájmem, naopak je s ním v souladu. Je totiž
veřejným zájmem, aby stavby byly prováděny na základě zákonných rozhodnutí správních
orgánů. Napadené rozhodnutí je ovšem nezákonné z důvodů uvedených v kasační stížnosti.
Výkon takového rozhodnutí by proto byl v rozporu s veřejným zájmem.
[6] V souladu s §73 s. ř. s. Nejvyšší správní soud zaslal návrh na přiznání odkladného účinku
žalovanému, který se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve stanovené
lhůtě nevyjádřil.
[7] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[8] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.
[9] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže
by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[10] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám.
[11] Jak vyplývá z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015,
č. j. 10 Ads 99/2014 - 58, institutem odkladného účinku má být docíleno, aby v řízeních
o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů, v nichž se přezkoumávají
pravomocná (a tedy zásadně vykonatelná) rozhodnutí, bylo možno docílit, aby po dobu soudního
přezkumu napadené rozhodnutí nebylo vykonatelné resp. nezakládalo jiné právní následky.
V určitých výjimečných situacích, jejichž materiální podmínky definuje soudní řád správní právě
v ustanovení §73 odst. 2 in fine s. ř. s., je nutno „zmrazit“ stav věcí v době „před“ napadeným
rozhodnutím, protože pokud by mělo být vykonáno a následně bylo v rámci soudního přezkumu
shledáno nezákonným a zrušeno či byla vyslovena jeho nicotnost, vrátit stav věcí do podoby
„před“ tímto nezákonným či nicotným rozhodnutím by bylo nemožné nebo neúměrně obtížné.
Proto je nutné v těchto situacích po dobu trvání přezkumného soudního řízení výkon či případně
jiné právní následky napadeného rozhodnutí pozastavit, protože v opačném případě by samotné
přezkumné řízení soudní ztratilo podstatnou část svého základního smyslu, jímž je nepochybně
bránit tomu, aby právní poměry osob byly upraveny či ovlivněny nezákonnými rozhodnutími
(srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 11. 2005, č. j. 2 Afs 131/2005 - 39).
[12] Nejvyšší správní soud dále uvádí, že městský soud žalobě odkladný účinek přiznal,
a to usnesením ze dne 7. 10. 2014, č. j. 6 A 179/2014 - 65. Městský soud v odůvodnění
označeného usnesení zejména uvedl, že újmu hrozící žalobcům je nutné považovat za nepoměrně
větší, než újmu způsobenou jiným osobám. Výkon napadeného rozhodnutí by měl závažné
důsledky pro danou lokalitu, realizací stavby by došlo k podstatnému stavebnímu zásahu
do daného území, který by mohl zasáhnout i do práva na zdravé životní prostředí,
resp. do ochrany přírody a krajiny. Zamezení nevratných účinků rozhodnutí, které by mohlo
být následně shledáno nezákonným, představuje vyšší hodnotu, než případný dočasný odklad
zahájení faktických stavebních prací stavebníkem.
[13] Nejvyšší správní soud se s těmito závěry městského soudu ztotožňuje a plně je přebírá
i pro řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[14] Stěžovatelé brojí proti rozhodnutí o umístění stavby bytového komplexu čítajícího více
než sto bytových jednotek, který má mít deset nadzemních a dvě podzemní podlaží. Realizace
takové stavby zcela jistě může vyvolat významný a nevratný zásah do daného území. Může
zasáhnout do urbanistického uspořádání území, narušit statiku stávajících objektů (ke kterým mají
stěžovatelé vlastnické právo), zasáhnout do životního prostředí, ovlivnit hodnotu obytného
území atp.
[15] Újmu hrozící stěžovatelům považuje zdejší soud za nepoměrně větší, než újmu, která
by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám (zejména stavebníkovi).
K tomuto závěru dospěl zdejší soud i přesto, že předmětem tohoto řízení je územní rozhodnutí,
a nikoliv stavební povolení. Územní rozhodnutí totiž představuje stěžejní podklad pro navazující
stavební řízení. Stěžovatelé přitom v kasační stížnosti upozorňují na to, že nebyly splněny
podmínky pro vydání územního rozhodnutí. Mj. namítají, že stavba není v souladu s územně
plánovací dokumentací, nejsou splněny minimální odstupové vzdálenosti staveb, stavba
nerespektuje charakter okolní zástavby a požadavky na zachování pohody bydlení, kvality
prostředí a hodnoty území, nebyl předložen nezbytný podklad pro posuzování vlivů na životní
prostředí atp.
[16] Nejvyšší správní soud se dále zabýval otázkou, zda je splněna i druhá podmínka
pro přiznání odkladného účinku ve smyslu ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s., a sice zda přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[17] Zákon nepodává definici veřejného zájmu. Veřejným zájmem není cokoliv, co za veřejný
zájem pokládá např. správní orgán, ale jen to, co je jako veřejný zájem chráněno zvláštními
zákony (srov. VEDRAL, J., Správní řád. Komentář. II. aktualizované a rozšířené vydání. Praha:
Ivana Hexnerová - BOVA POLYGON, 2012, s. 817 - 818, a shora citované usnesení rozšířeného
senátu Nejvyššího správního soudu).
[18] Jak již přitom zdejší soud uvedl v usnesení ze dne 18. 10. 2012, č. j. 7 As 144/2012 - 35:
„Je nepochybné, že soulad staveb se záměry územního plánování a s obecnými požadavky na výstavbu je veřejným
zájmem a jeho dostatečné posouzení je nadřazeno možným prodlevám s realizací stavby. Při umisťování staveb
v území je na místě rozvaha a předběžná opatrnost, a to i s ohledem na mimořádnou obtížnost při odstraňování
případných negativních dopadů již realizované stavby na její okolí, především na lidské zdraví a životní prostředí.
Výchozí zásadou tak je zpravidla zachování stávajícího stavu, aby nemohlo docházet k situacím, kdy v době
rozhodování o žalobě byl již povolený záměr nevratně realizován (viz v souvislosti s čl. 9 odst. 4 tzv. Aarhuské
úmluvy rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2008, č. j. 2 Aps 1/2008 - 77, dostupný
na www.nssoud.cz).“
[19] Podpůrně je nutno poukázat i na dosavadní judikaturu zdejšího soudu, která přiznává
kasačním stížnostem ve věcech rozhodnutí o umístění stavby zpravidla odkladný účinek
(viz např. usnesení ze dne 4. 12. 2008, č. j. 9 As 88/2008 - 293, ze dne 17. 2. 2016,
č. j. 2 As 21/2016 - 68, ze dne 12. 10. 2016, č. j. 8 As 218/2016 - 44, ze dne 3. 5. 2017,
č. j. 3 As 93/2017 - 57). V prvně citovaném usnesení zdejší soud mj. uvedl, že nepřiznání
odkladného účinku kasační stížnosti by vedlo k tomu, že „umístěná stavba by byla nevratně realizována,
což by popřelo samotný smysl soudního přezkumu. Soudní ochrana poskytovaná správním soudnictvím
by se tak stala zcela iluzorní.“
[20] Ze všech výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti
odkladný účinek.
[21] Závěrem Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že přiznáním odkladného účinku nikterak
nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. června 2017
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu