ECLI:CZ:NSS:2017:7.AS.243.2017:24
sp. zn. 7 As 243/2017 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Mgr. M. M., zastoupen Mgr.
Sylvou Šiškeovou, advokátkou se sídlem Jakubské náměstí 4, Brno, proti žalovanému: 1) Úřad
městské části města Brna, Brno - střed, se sídlem Dominikánská 2, Brno, a 2) Ministerstvo
vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalovaného 2) proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2017, č. j. 6 A 25/2017 – 83,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Podanou žalobou se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem správního
orgánu, který spatřoval v tom, že v důsledku osvojení jeho osoby v souladu s §846 občanského
zákoníku mu bylo v evidenci rodných čísel odebráno rodné číslo X a nahrazeno novým rodným
číslem X.
[2] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 6. 2017, č. j. 6 A 25/2017 – 83, rozhodl
o podané žalobě tak, že žalobu proti žalovanému 1) zamítl a žalovanému 2) přikázal, aby žalobci
odebral rodné číslo ve tvaru X a znovu mu přidělil jeho původní rodné číslo ve tvaru X.
Rozsudek městského soudu, stejně jako zde uváděná judikatura Nejvyššího správního soudu, je
k dispozici na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje.
[3] Žalovaný 2) [dále jen „stěžovatel“] podal proti rozsudku městského soudu kasační
stížnost a navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[4] Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodnil toliko obecně tím,
že v souladu s §73 odst. 2 s. ř. s. by právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.
[5] Žalobce se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyjádřil tak,
že poukázal na skutečnost, že stěžovatel tento návrh nijak neodůvodnil. Stěžovatel netvrdil, že by
mu vznikla nějaká, natož nepoměrně větší újma ve vztahu k újmě, která by odložením účinků
napadeného rozhodnutí mohla být způsobena třetím osobám. Stěžovatel tak neunesl svoje
břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Proto žalobce navrhl, aby Nejvyšší správní soud nepřiznal
podané kasační stížnosti odkladný účinek.
[6] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[7] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[8] Podle citovaného ustanovení soud při rozhodování o odkladném účinku poměřuje
závažnost újmy, která může vzniknout stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která
může naopak vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Možná újma hrozící
stěžovateli přitom musí být nepoměrně vyšší a zároveň nesmí být přiznání odkladného účinku
v rozporu s veřejným zájmem. Vyžaduje se tedy zároveň poměřování hrozící újmy s mírou
rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem. Odkladný účinek kasační stížnosti má
charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného
účinku kasační stížnosti je prolamována právní moc soudního rozhodnutí, což je zákonem
podmíněno splněním stanovených podmínek.
[9] Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 29. 2. 2012 č. j. 1 As 27/2012 – 32, nebo ze dne 23. 1. 2014,
č. j. 6 Ads 99/2013 – 11). K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal
výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje.
Stěžovatel však v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neuvedl žádné
konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že mu skutečně hrozí újma, která by
odůvodňovala prolomení právní moci napadeného rozsudku.
[10] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci nebyly splněny podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. srpna 2017
Mgr. David Hipšr
předseda senátu