ECLI:CZ:NSS:2017:7.AS.43.2016:28
sp. zn. 7 As 43/2016 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra
a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Dipl. Ing. K. – E.
C., zastoupen JUDr. Petrem Haluzou, advokátem se sídlem Drahobejlova 41, Praha 9,
proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 1. 2016,
č. j. 30 A 114/2015 – 32,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Včas podanou kasační stížností se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo
zrušeno usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 1. 2016, č. j. 30 A 114/2015 – 32,
kterým krajský soud odmítl žaloby, kterými se žalobce domáhal zrušení čtyř rozhodnutí Státního
pozemkového úřadu, Odboru řízení restitucí, ze dne 19. 6. 2015, sp. zn. SPU 356608/2015,
sp. zn. SPU 365605/2015, sp. zn. SPU 356611/2015 a sp. zn. SPU 356619/2015, jimiž byla
zamítnuta odvolání žalobce a potvrzena rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského
pozemkového úřadu pro Karlovarský kraj, ze dne 27. 3. 2015, č. j. SPU 140607/2015/129/Lou,
a dále ze dne 1. 4. 2015, č. j. SPU 169298/2015/129/Lou, č. j. SPU 70574/2015/129/Lou
a č. j. SPU 170397/2015/129/Lou. Těmito rozhodnutími byla z moci úřední obnovena řízení,
v nichž bylo rozhodnuto dle ust. §9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
č. 229/1991 Sb.“), tak, že žalobce je vlastníkem v rozhodnutích vyjmenovaných nemovitostí.
2. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2016, č. j. 7 As 43/2016 - 16, byla
kasační stížnost žalobce zamítnuta. Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb.,
o rozhodování některých kompetenčních sporů, však následně usnesením ze dne 15. 2. 2017,
č. j. Konf 9/2016 – 6 tento rozsudek zrušil a zrušil rovněž usnesení Krajského soudu v Plzni
napadené kasační stížností. Po zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu se tak řízení
o kasační stížnosti dostalo do stádia před vydáním rozhodnutí o kasační stížnosti.
3. Skutečnost, že zvláštní senát zrušil vedle rozsudku Nejvyššího správního soudu rovněž
usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 1. 2016, proti kterému kasační stížnost směřovala,
však brání věcnému vyřízení kasační stížnosti, neboť stížností napadené rozhodnutí bylo
v mezidobí zrušeno. Proto Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost podle §46 odst. 1
písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s., neboť nejsou splněny podmínky řízení o kasační stížnosti
a tento nedostatek je neodstranitelný.
4. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. dubna 2017
Mgr. David Hipšr
předseda senátu