ECLI:CZ:NSS:2017:8.ADS.207.2017:51
sp. zn. 8 Ads 207/2017-51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Pavla Molka, Ph.D. v právní věci žalobkyně: JOHN
FOX, s.r.o., se sídlem Československé armády 383/5, Hradec K rálové, zast. JUDr. Františkem
Divíškem, advokátem se sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, proti žalovanému:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 12. 2015, čj. 2015/1618-422/1, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 7. 2017, čj. 31 Ad 4/2016-73,
o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
II. Žalobkyni se u k l á d á zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím Úřadu práce České republiky, Generálního ředitelství ze dne 18. 12. 2014,
čj. MPSV-UP/19345/14/ÚPČR/4, bylo žalobkyni (agentuře práce) odňato povolení
ke zprostředkování zaměstnání. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaný v záhlaví
specifikovaným rozhodnutím zamítl a odvoláním napadené rozhodnutí potvrdil. Žalobu proti
tomuto rozhodnutí zamítl Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví označeným rozsudkem; proti
němu směřuje kasační stížnost, jejíž součástí je návrh na přiznání odkladného účinku.
[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) k tomuto návrhu uvedla, že dlouhodobě a úspěšně
zprostředkovává zaměstnání, je řádně fungující společností, která povinnosti vůči správním
orgánům a úřadům řádně plní. V důsledku napadeného rozsudku by musela zprostředkovatelskou
činnost ukončit. Nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti by tak mělo zcela zásadní
a fatální vliv na výkon stěžovatelčiny podnikatelské činnosti; tento stav by byl pro stěžovatelku
likvidační. Stěžovatelce by byla způsobena nenahraditelná újma pro nemožnost vykonávat
podnikatelskou činnost, ztrátu klientské základny, jakož i dobré pověsti. Ukončení činnosti
by bylo újmou nejen pro stěžovatelku, nýbrž i pro veškeré její zaměstnance a smluvní partnery.
Naopak jiným osobám přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti žádná újma nevznikne
a ani vzniknout nemůže; přiznání odkladného účinku není ani v rozporu s žádným důležitým
veřejným zájmem.
[3] Žalovaný označil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti za nedůvodný
a navrhl jeho nepřiznání.
[4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle
§73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle odst. 3 téhož ustanovení
se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného
rozhodnutí.
[5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s. jsou v projednávané
věci naplněny.
[6] Nepřiznal-li by Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek, musela
by stěžovatelka do tří měsíců od právní moci rozsudku krajského soudu ukončit svou činnost.
Následný úspěch stěžovatelky by mohl být bezcenný, neboť znovuobnovení zprostředkovatelské
činnosti by vyžadovalo značné úsilí, příp. by již nemuselo být proveditelné. Neprodleným
výkonem žalobou napadeného rozhodnutí by tak stěžovatelce mohla být způsobena újma
na jejich právech. Nejvyšší správní soud nezjistil, že by přiznáním odkladného účinku mohla
jiným osobám vzniknout újma. Obdobně postupoval i krajský soud, neboť z totožných důvodů
přiznal usnesením ze dne 1. 3. 2016, čj. 31 Ad 4/2016-35, odkladný účinek žalobě.
[7] Vzhledem k výše uvedenému bylo rozhodnuto, jak je ve výroku I. tohoto usnesení
uvedeno. Do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky
napadeného rozsudku, jakož i účinky předcházejících správních rozhodnutí. Tímto usnesením
Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
[8] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky č. 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu
poplatku ve výši 1 000 Kč.
[9] Zákon soud zavazuje k bezodkladnému rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného
účinku (§73 odst. 4 s. ř. s.), tj. bez zbytečných průtahů spojených s předchozím výběrem
soudního poplatku. Rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku je proto součástí rozhodnutí o tomto návrhu (srov. rozsudek NSS
ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32). Nejvyšší správní soud z tohoto důvodu výrokem II.
tohoto usnesení stěžovatelce zaplacení předmětného soudního poplatku uložil.
[10] Soudní poplatek lze zaplatit:
- vylepením kolků na tomto tiskopisu nebo
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený
u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci
platby lze získat na internetových stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé
odkazy – Úhrada soudních poplatků.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Nebude-li soudní poplatek včas zaplacen, přistoupí soud k jeho vymáhání
V Brně 27. listopadu 2017
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu