ECLI:CZ:NSS:2017:8.AS.177.2017:28
sp. zn. 8 As 177/2017-28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců
Mgr. Petry Weissové a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobce: J.G., proti žalovanému:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, o návrhu
žalobce na obnovu řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 42 Ad 21/2016,
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. 7. 2017,
čj. 42 Ad 21/2016-35,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Příbrami rozhodnutím ze dne 8. 8. 2016,
čj. 17362/2016/NYM, nepřiznal žalobci dávku mimořádné okamžité pomoci z důvodu hrozby
vážné újmy na zdraví. Rozhodnutí úřadu práce napadl žalobce odvoláním, které žalovaný
rozhodnutím ze dne 13. 10. 2016, čj. MPSV-2016/218299-912, zamítl pro opožděnost (dále jen
„napadené rozhodnutí“).
[2] Žalobce se proti napadenému rozhodnutí bránil žalobou, kterou Krajský soud v Praze
usnesením ze dne 31. 5. 2017, čj. 42 Ad 21/2016-27, odmítl podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
proto, že po zahájení řízení odpadl předmět řízení; žalobou napadené rozhodnutí zrušila
ministryně práce a sociálních věcí v přezkumném řízení.
[3] V téže věci podal žalobce dne 26. 6. 2017 návrh na obnovu řízení, který krajský soud
v záhlaví označeným usnesením odmítl. Poukázal na §114 odst. 1 s. ř. s., podle něhož je obnova
řízení přípustná pouze proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního
orgánu a ve věcech politických stran a politických hnutí. Jelikož v projednávané věci návrh
žalobce směřoval proti usnesení (o odmítnutí žaloby) vydanému v řízení o žalobě proti
rozhodnutí správního orgánu, krajský soud posoudil návrh na obnovu řízení jako nepřípustný
podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se proti usnesení krajského soudu bránil kasační stížností,
jejíž součástí byla i žádost o ustanovení zástupce.
[5] Usnesením ze dne 22. 8. 2017, čj. 8 As 177/2017-18, Nejvyšší správní soud jeho návrh
na ustanovení zástupce zamítl, neboť se v daném případě jedná o zjevně neúspěšnou kasační
stížnost, a další vedení řízení o kasační stížnosti je předem „odsouzeno“ k procesnímu nezdaru.
Soud současně stěžovatele vyzval, aby ve dvoutýdenní soudcovské lhůtě doložil splnění
podmínky řízení, tj. právního zastoupení, předložením plné moci udělené jím advokátovi
pro řízení o kasační stížnosti, příp. prokázáním požadovaného vysokoškolského právnického
vzdělání.
[6] Na žádost stěžovatele ze dne 21. 9. 2017 prodloužil Nejvyšší správní soud usnesením
ze dne 3. 10. 2017, čj. 8 As 177/2017-25, lhůtu ke splnění výše uvedené povinnosti o dva týdny
od doručení usnesení.
[7] Posledně uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 5. října 2017 (čtvrtek).
Dvoutýdenní soudcovská lhůta uplynula dne 19. října 2017 (čtvrtek). Jelikož stěžovatel
ani do dnešního dne nesplnil podmínku řízení spočívající v právním zastoupení, postupoval
Nejvyšší správní soud podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. a kasační
stížnost odmítl, neboť nesplnění podmínky řízení je nedostatkem, pro který nelze v řízení
pokračovat.
[8] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 31. října 2017
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu