ECLI:CZ:NSS:2017:8.AS.80.2017:11
sp. zn. 8 As 80/2017-11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: I. D., proti
žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované
ze dne 13. 10. 2014, čj. 2847/14, a ze dne 22. 10. 2014, čj. 3057/14, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2017, čj. 6 A 234/2014-141,
takto:
I. Žalobkyni se n e u s t a n o v u je zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
II. Kasační stížnost se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] V řízení o žalobě podané původně u Krajského soudu v Brně a vedeném nyní Městským
soudem v Praze domáhá se žalobkyně vydání rozsudku „s tím, že zamítnutí žádosti žalobkyně o určení
advokáta k poskytnutí bezplatné právní pomoci, evidované u žalovaného pod Č.j.2847/14 a Č.j. 3057/14 jsou
nezákonná, a žalovaný jeho vlastním nezákonným jednáním zapříčinil zamítnutí žádosti shora, žalobkyně.
Žalovaný bude povinen nahradit žalobkyni škody, které žalobkyni jeho nezákonným jednáním vznikli,
či do budoucna vzniknou, ve výše popsaných souvislostech. Žalovaný bude povinen nahradit žalobkyni náklady
řízení, včetně právního zastoupení, dle dodatečné specifikace, do tří dnů od právní moci rozsudku.“ (citováno
včetně překlepů, resp. chyb). Předmětem žalobní kritiky jsou shora specifikovaná rozhodnutí
žalované, jimiž žalovaná rozhodla, že žalobkyni neurčí advokáta k poskytnutí bezplatné právní
služby.
[2] S žalobou spojila žalobkyně žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení
zástupce pro řízení.
[3] Usnesením ze dne 10. 3. 2016, čj. 6 A 234/2014-72, městský soud žádost žalobkyně
zamítl. Toto usnesení bylo rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2016,
čj. 5 As 73/2016-40, zrušeno a věc byla vrácena městskému soudu k dalšímu řízení. Městský soud
usnesením ze dne 16. 8. 2016, čj. 6 A 234/2014-101, žalobkyni přiznal částečné osvobození
od soudních poplatků v rozsahu 90 % výše poplatku (výrok I.) a zamítl její žádost o ustanovení
zástupce (výrok II.). Toto usnesení bylo ve výroku I. zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního
soudu ze dne 31. 10. 2016, čj. 8 As 210/2016-29, a věc byla vrácena městskému soudu k dalšímu
řízení; ve vztahu k výroku II. byla kasační stížnost zamítnuta. Městský soud poté v záhlaví
uvedeným usnesením žalobkyni osvobodil od zaplacení soudního poplatku zcela.
[4] Postup městského soudu, spočívající v osvobození od zaplacení soudního poplatku,
kritizovala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) v podání označeném jako „KASAČNÍ
STÍŽNOST (Blanketní podání)“. V něm nejprve požádala o „ustanovení advokáta pro sepis kasační
stížnosti proti usnesení čj. 6A 234/2014-141- z důvodu neakceptování soudu možností a schopností
žalobkyně.“ Poté, aniž by jakkoliv argumentovala ve vztahu k usnesení kasační stížností
napadenému, znovu zdůvodnila potřebu mít pro řízení před městským soudem k dispozici
soudem ustanoveného advokáta.
[5] K požadavkům stěžovatelky v kasační stížnosti předneseným Nejvyšší správní soud uvádí
následující.
[6] Pro ustanovení advokáta v řízení o kasační stížnosti nejsou dány zákonem
(§35 odst. 8 věta prvá s. ř. s.) požadované předpoklady – není zde nezbytná potřeba ochrany
stěžovatelčiných práv, neboť z důvodů dále vysvětlených je kasační stížnost zjevně nepřípustná.
Nadbytečné by proto bylo doplňovat ji ustanoveným advokátem, jakož i zabývat se další
podmínkou pro ustanovení zástupce, tedy tím, zda jsou u stěžovatelky dány předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků. Nejvyšší správní soud proto zástupce pro řízení o kasační
stížnosti stěžovatelce neustanovil.
[7] Předmětem řízení před Nejvyšším správním soudem je výlučně osvobození od zaplacení
soudního poplatku, nikoliv otázka ustanovení zástupce pro řízení před městským soudem;
ta již byla vyřešena výrokem II. usnesení městského soudu ze dne 16. 8. 2016,
čj. 6 A 234/2014-101.
[8] Kasační stížnost proti rozhodnutí o osvobození od zaplacení soudního poplatku
je – obecně řečeno – přípustná. Podmínky objektivní přípustnosti kasační stížnosti
jsou tedy v nynějším případě splněny.
[9] Podmínky subjektivní přípustnosti však splněny nejsou. Přípustnost kasační stížnosti
se nevyčerpává jen a pouze tím, že ji podá účastník řízení. Z povahy kasační stížnosti
jakožto opravného prostředku totiž vyplývá, že ji může podat jen ten účastník, kterému nebylo
rozhodnutím krajského soudu vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena
jiná újma na jeho právech. Klíčovým je přitom výrok rozhodnutí krajského soudu,
protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska. Při tomto posuzování
také nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost,
že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i nepříliš významná újma,
kterou lze odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí. Subjektivní oprávnění podat
kasační stížnost tedy svědčí jen tomu účastníku, v jehož neprospěch vyznívá poměření
nejpříznivějšího výsledku, který krajský (zde městský) soud pro účastníka mohl založit
svým rozhodnutím, a výsledku, který svým rozhodnutím skutečně založil, je-li zároveň způsobená
újma odstranitelná tím, že kasační soud napadené rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení NSS
ze dne 19. 11. 2013, čj. 1 Ans 16/2013-46, a judikaturu tam citovanou).
[10] Stěžovatelka navrhuje kasaci usnesení městského soudu, kterým jí bylo přiznáno úplné
osvobození od zaplacení soudního poplatku. Již z toho je zjevné, že tímto usnesením jí žádná
újma vzniknout nemohla.
[11] Nejvyšší správní soud proto odmítl kasační stížnost jako podání subjektivně nepřípustné
podle §46 odst. 1 písm. c) ve spojení s §120 s. ř. s.
[12] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 18. května 2017
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu