ECLI:CZ:NSS:2017:8.AZS.111.2017:28
sp. zn. 8 Azs 111/2017-28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava
Výborného a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce:
E. H. O. G., zast. Mgr. Josefem Brožem, advokátem se sídlem Pod Všemi svatými 288/18,
Plzeň, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem
nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 5. 2016,
čj. MV-33267-3/SO-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Plzni ze dne 26. 4. 2017, čj. 30 A 109/2016-36, o návrhu žalobce na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
II. Žalobci se u k l á d á zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla odvolání žalobce proti
usnesení Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky ze dne 24. 11. 2015,
čj. OAM-32323-11/DP-2015, kterým bylo podle §66 odst. 1 písm. c) s. ř. zastaveno správní
řízení ve věci žádosti žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu
na území České republiky za účelem studia.
[2] Žalobu proti rozhodnutí žalované Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným rozsudkem
zamítl.
[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost,
s níž spojil návrh na přiznání jejího odkladného účinku. K tomuto uvedl, že již obdržel výjezdní
příkaz a je povinen do 30 dnů opustit Českou republiku a vrátit se do občanskou válkou zmítané
Libye. Návrat by stěžovatele s vysokou pravděpodobností ohrozil na životě. Na území České
republiky má zázemí, má zde blízké přátele, zvykl si zde; případný výkon rozhodnutí by vedl
ke zpřetrhání vazeb a stěžovatel by se ocitl v izolaci. Výkon rozhodnutí by také značným
způsobem zhoršil stěžovatelovo postavení v soudním sporu. Nemohl by řádně hájit svá práva
a také komunikace s právním zástupcem by byla značně ztížena. Podle stěžovatele přiznáním
odkladného účinku nevznikne České republice žádná újma, avšak pro stěžovatele by nepřiznání
odkladného účinku znamenalo extrémní komplikace. Došlo-li by k výkonu rozhodnutí
a k stěžovatelovu nucenému vycestování, vznikla by mu nenapravitelná újma, kterou by nezhojil
ani případný úspěch ve sporu.
[4] Žalovaná se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřila.
[5] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle odst. 3 téhož ustanovení
se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného
rozhodnutí.
[6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s. jsou v projednávané
věci naplněny.
[7] Nejvyšší správní soud vycházel z toho, že pokud by nedošlo k odkladu právních účinků
pravomocného rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, stěžovatel by neměl oprávnění
pobývat na území České republiky, byl by tedy povinen ještě před rozhodnutím Nejvyššího
správního soudu její území opustit (podle stěžovatelova tvrzení už obdržel výjezdní příkaz).
Nelze přitom spoléhat na to, že by měl stěžovatel bez dalšího možnost získat jiný druh
pobytového titulu. Nejvyšší správní soud již v usnesení ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011-100,
uvedl: „Jen stěží lze předpokládat, že cizinec má předejít případné nenahraditelné újmě tím, že bude vědomě
porušovat zákon nelegálním pobytem na území ČR a vystavovat se riziku, že mu bude uděleno správní vyhoštění,
s nímž je navíc vždy spojen zákaz pobytu v ČR na určitou dobu.“ Potvrzený stav nelegálního pobytu
cizince s sebou nese závažné a nevratné důsledky. V každém případě zakládá povinnost cizince
vycestovat. Bez platného titulu k pobytu je pobyt stěžovatele v České republice v rozporu
se zákonem, protiprávní stav přitom v souzeném případě nastal pozbytím platnosti povolení
k dlouhodobému pobytu (nikoliv až případným vydáním rozhodnutí o vyhoštění).
[8] Pro výkon stěžovatelova ústavního práva na spravedlivý proces je podle názoru
Nejvyššího správního soudu vhodné, aby stěžovatel mohl zůstat na území České republiky
do skončení řízení o jeho kasační stížnosti. Byť je stěžovatel v tomto řízení, jak požaduje soudní
řád správní, zastoupen advokátem, nelze přehlédnout, že k právu na spravedlivý proces náleží
i právo účastníka být v kontaktu se svým zástupcem, udělovat mu konkrétní pokyny
pro výkon zastoupení atd. (srov. citované usnesení NSS).
[9] Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že v daném případě shledal příčinnou souvislost
mezi právními účinky žalobou napadeného rozhodnutí, resp. rozhodnutí správního orgánu
prvního stupně, a možným vznikem nepoměrně větší újmy stěžovatele, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Dotčení práv třetích osob nebylo
tvrzeno a tato možnost z povahy projednávané věci nepřichází v úvahu. Nejvyšší správní
soud neshledal ani rozpor s důležitým veřejným zájmem, neboť důvody neprodloužení
dlouhodobého pobytu nezakládají žádná bezpečnostní či jiná rizika pro Českou republiku, jež by
v řízení byla žalovanou tvrzena. Setrvání stěžovatele na jejím území do ukončení řízení o kasační
stížnosti není z tohoto hlediska v rozporu s veřejným zájmem.
[10] Nejvyšší správní soud připomíná, že odkladný účinek podle §107 s. ř. s. může být v řízení
o kasační stížnosti přiznán a působit nejen ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí krajského
soudu, ale i přímo ve vztahu ke správnímu rozhodnutí (či jeho části), k jehož přezkumu
se dotyčné řízení před krajským soudem vedlo (usnesení NSS ze dne 6. 12. 2005,
čj. 2 Afs 77/2005-96, publ. pod č. 786/2006 Sb. NSS). Přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti v této věci se tedy až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem pozastavují
účinky žalobou napadeného rozhodnutí.
[11] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud žádným způsobem
nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
[12] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky č. 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu
poplatku ve výši 1 000 Kč.
[13] Zákon soud zavazuje k bezodkladnému rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného
účinku (§73 odst. 4 s. ř. s.), tj. bez zbytečných průtahů spojených s předchozím výběrem
soudního poplatku. Rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku je proto součástí rozhodnutí o tomto návrhu (srov. rozsudek NSS
ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32). Nejvyšší správní soud z tohoto důvodu
výrokem II. tohoto usnesení stěžovateli zaplacení předmětného soudního poplatku uložil.
[14] Soudní poplatek lze zaplatit:
- vylepením kolků na tomto tiskopisu nebo
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený
u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci
platby lze získat na internetových stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé
odkazy – Úhrada soudních poplatků.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Nebude-li soudní poplatek včas zaplacen, přistoupí soud k jeho vymáhání.
V Brně 28. června 2017
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: