ECLI:CZ:NSS:2017:8.AZS.165.2017:41
sp. zn. 8 Azs 165/2017-41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyň: a) R. S. a b)
nezl. M. S., zast. Mgr. Bc. Filipem Schmidtem, LL.M., advokátem se sídlem Ovenecká 78/33,
Praha 7, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě
proti rozhodnutím správního orgánu ze dne 11. 9. 2015, čj. OAM-247/ZA-P16-K01-2015
a čj. OAM-116/LE-LE05-K01-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobkyň proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2017, čj. 4 Az 37/2015-54,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobkyň Mgr. Bc. Filipu Schmidtovi, LL.M., advokátovi,
se p ř i z n á v á odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování v řízení o kasační
stížnosti ve výši 6 365 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu
do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný žalobkyním a) a b) neudělil mezinárodní
ochranu podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Žalobu proti napadenému rozhodnutí Městský soud v Praze
shora uvedeným rozsudkem zamítl, neboť ji neshledal důvodnou.
[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelky“) brojily proti rozsudku městského soudu kasační
stížností z důvodů vyplývajících z §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.; navrhly zrušit rozsudek
městského soudu a vrátit mu věc k dalšímu řízení.
[3] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti popřel oprávněnost kasační stížnosti, neboť dle
jeho mínění jak jeho rozhodnutí, tak rozhodnutí městského soudu byly vydány v souladu
s právními předpisy; navrhl odmítnutí kasační stížnosti pro nepřijatelnost, případně její zamítnutí
pro nedůvodnost.
[4] Po posouzení přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve věcech
mezinárodní ochrany v souladu s ustanovením §104a s. ř. s. nejprve zabývá otázkou, zda podaná
kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak,
Nejvyšší správní soud takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Nejvyšší správní soud
v této souvislosti předně poznamenává, že usnesení, jímž Nejvyšší správní soud kasační stížnost
pro nepřijatelnost odmítá, nemusí být dle §104a odst. 3 s. ř. s. odůvodněno. Přesto však Nejvyšší
správní soud uvádí následující.
[5] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud
podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS,
v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou
kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových
případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně
řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek,
které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost je přijatelná pro potřebu
učinit judikaturní odklon; (4) v napadeném rozhodnutí krajského soudu je shledáno zásadní
pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[6] Nejvyšší správní soud neshledal, že by v nyní projednávané věci byl dán některý z důvodů
pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání, neboť kasační stížnost svým významem
podstatně vlastní zájmy stěžovatelek nepřesahuje. Posuzovaná věc se netýká právních otázek,
které dosud nebyly řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu, ani těch, které jsou
judikaturou řešeny rozdílně, přičemž nebyl shledán důvod pro přistoupení k judikatornímu
odklonu. Ačkoliv stěžovatelky tvrdily opak, neshledal v jejich věci Nejvyšší správní soud ani
zásadní pochybení městského soudu, ať už v podobě nerespektování ustálené a jasné soudní
judikatury, či ve formě hrubého pochybení při výkladu hmotného nebo procesního práva.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.
[7] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o ustanovení §60 odst. 3 větu
první s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[8] Ustanovenému advokátu se dle §35 odst. 8 s. ř. s. s přihlédnutím k §7 bodu 5., §9 odst. 4
písm. d), §11 odst. 1 písm. d), §12 odst. 4 a §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách
advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přiznává
odměna za zastupování 4 960 Kč za jeden společný úkon právní služby (sepis kasační stížnosti
a jejího doplnění) a paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč. Odměna advokáta byla zvýšena
o DPH ve výši 21 %, tj. o 1 105 Kč. Celkem tedy náleží na odměně advokátu částka ve výši 6 365 Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 25. října 2017
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu