ECLI:CZ:NSS:2017:8.AZS.192.2017:31
sp. zn. 8 Azs 192/2017-31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: O. B.,
zast. JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem se sídlem Šafaříkova 666/9, Hradec Králové, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 4. 5. 2016, čj. OAM-1121/ZA-ZA11-P16-2015, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 7. 2017, čj. 29 Az 29/2016-52,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Ing. Jiřímu Špeldovi, advokátovi,
se p ř i z n á v á odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování v řízení
o kasační stížnosti ve výši 4 114 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný žalobci neudělil mezinárodní ochranu podle
§12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „zákon o azylu“). Žalobu proti napadenému rozhodnutí Krajský soudu v Hradci Králové
shora uvedeným rozsudkem zamítl, neboť ji neshledal důvodnou.
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností z důvodů
vyplývajících z §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Podle stěžovatele žalovaný ani krajský soud
dostatečně nevypořádali otázku možného vnitřního přesídlení stěžovatele. Stěžovatel navrhoval
zrušit rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové a vrátit mu věc k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti popřel oprávněnost kasační stížnosti, neboť dle jeho
mínění jak jeho rozhodnutí, tak rozhodnutí krajského soudu byly vydány v souladu s právními
předpisy; navrhl odmítnutí kasační stížnosti pro nepřijatelnost, případně její zamítnutí pro
nedůvodnost.
Po posouzení přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve věcech mezinárodní
ochrany v souladu s ustanovením §104a s. ř. s. nejprve zabývá otázkou, zda podaná kasační
stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, Nejvyšší
správní soud takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Nejvyšší správní soud v této
souvislosti předně poznamenává, že usnesení, jímž Nejvyšší správní soud kasační stížnost pro
nepřijatelnost odmítá, nemusí být dle §104a odst. 3 s. ř. s. odůvodněno. Přesto však Nejvyšší
správní soud uvádí následující.
Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud
podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS,
v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou
kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových
případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně
řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek,
které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost je přijatelná pro potřebu
učinit judikaturní odklon; (4) v napadeném rozhodnutí krajského soudu je shledáno zásadní
pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
Nejvyšší správní soud neshledal, že by v nyní projednávané věci byl dán některý z důvodů pro
přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání, neboť kasační stížnost svým významem podstatně
vlastní zájmy stěžovatele nepřesahuje. Posuzovaná věc se netýká právních otázek, které dosud
nebyly řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu, ani těch, které jsou judikaturou řešeny
rozdílně, přičemž nebyl shledán důvod pro přistoupení k judikatornímu odklonu. Nejvyšší
správní soud neshledal ani zásadní pochybení krajského soudu, ať už v podobě nerespektování
ustálené a jasné soudní judikatury, či ve formě hrubého pochybení při výkladu hmotného nebo
procesního práva. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro
nepřijatelnost.
Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o ustanovení §60 odst. 3 větu první s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Ustanovenému advokátu se dle §35 odst. 8 s. ř. s. s přihlédnutím k §7 bodu 5., §9 odst. 4 písm. d),
§11 odst. 1 písm. d) a §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách
advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přiznává odměna za zastupování
3 100 Kč za jeden úkon právní služby (sepis kasační stížnosti) a paušální náhrada hotových
výdajů 300 Kč. Odměna advokáta byla zvýšena o DPH ve výši 21 %, tj. 714 Kč. Celkem tedy
náleží na odměně advokátu částka ve výši 4 114 Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 25. října 2017
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu