ECLI:CZ:NSS:2017:8.AZS.235.2017:34
sp. zn. 8 Azs 235/2017-34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D. v právní věci žalobce: P. T.,
zast. JUDr. Annou Romanovou, advokátkou se sídlem nám. 5. května 812, Hradec Králové,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 28. 7. 2016, čj. OAM-529/ZA-ZA11-ZA17-2016, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 9. 2017, čj. 29 Az 37/2016-67,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovené zástupkyni žalobce JUDr. Anně Romanové, advokátce, se p ř i z n á v á
odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování v řízení o kasační stížnosti ve výši
4 114 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní
moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný žalobci neudělil mezinárodní ochranu podle
§12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“). Žalobu proti napadenému rozhodnutí Krajský soud v Hradci Králové
shora uvedeným rozsudkem zamítl, neboť ji neshledal důvodnou.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností
z důvodů vyplývajících z §103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.; navrhl zrušit rozsudek krajského
soudu a vrátit mu věc k dalšímu řízení.
[3] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti popřel oprávněnost kasační stížnosti, neboť
dle jeho mínění jak jeho rozhodnutí, tak rozhodnutí krajského soudu byly vydány v souladu
s právními předpisy; navrhl odmítnutí kasační stížnosti pro nepřijatelnost, případně její zamítnutí
pro nedůvodnost.
[4] Po posouzení přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve věcech
mezinárodní ochrany v souladu s ustanovením §104a s. ř. s. nejprve zabývá otázkou, zda podaná
kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu
tak, Nejvyšší správní soud takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Nejvyšší správní
soud v této souvislosti předně poznamenává, že usnesení, jímž Nejvyšší správní soud kasační
stížnost pro nepřijatelnost odmítá, nemusí být dle §104a odst. 3 s. ř. s. odůvodněno. Přesto však
Nejvyšší správní soud uvádí následující.
[5] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud
podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS,
v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou
kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových
případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně
řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek,
které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost je přijatelná pro potřebu
učinit judikaturní odklon; (4) v napadeném rozhodnutí krajského soudu je shledáno zásadní
pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[6] Nejvyšší správní soud neshledal, že by v nyní projednávané věci byl dán některý z důvodů
pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání, neboť kasační stížnost svým významem
podstatně vlastní zájmy stěžovatele nepřesahuje. Posuzovaná věc se netýká právních otázek,
které dosud nebyly řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu, ani těch, které jsou
judikaturou řešeny rozdílně, přičemž nebyl shledán důvod pro přistoupení k judikatornímu
odklonu. Ačkoliv stěžovatel tvrdil opak, neshledal v jeho věci Nejvyšší správní soud ani zásadní
pochybení krajského soudu, ať už v podobě nerespektování ustálené a jasné soudní judikatury,
či ve formě hrubého pochybení při výkladu hmotného nebo procesního práva. Nejvyšší správní
soud proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.
[7] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o ustanovení §60 odst. 3 větu
první s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[8] Ustanovené advokátce se dle §35 odst. 8 s. ř. s. s přihlédnutím k §7 bodu 5, §9 odst. 4
písm. d), §11 odst. 1 písm. d) a §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů
a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přiznává odměna
za zastupování 3 100 Kč za jeden úkon právní služby (sepis kasační stížnosti) a paušální náhrada
hotových výdajů 300 Kč. Odměna advokátky byla zvýšena o DPH ve výši 21 %, tj. 714 Kč.
Celkem tedy náleží na odměně advokátce částka ve výši 4 114 Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 30. listopadu 2017
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu