ECLI:CZ:NSS:2017:9.ADS.207.2017:43
sp. zn. 9 Ads 207/2017 - 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců
JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: P. S., Třinec, proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, proti
rozhodnutí žalované ze dne 6. 11. 2015, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 6. 2017, č. j. 18 Ad 1/2016 - 76, ve znění opravného usnesení ze
dne 21. 7. 2017, č. j. 18 Ad 1/2016 - 84,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla jako
nedůvodná podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta jeho žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalované (dále
jen „rozhodnutí žalované“). Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla námitky stěžovatele a potvrdila své
rozhodnutí ze dne 13. 7. 2015, kterým stěžovateli uvolnila výplatu invalidního důchodu pro invaliditu
I. stupně dle §56 odst. 1 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném
pro projednávanou věc.
[2] Stěžovatel dne 4. 7. 2017 podal spolu s kasační stížností žádost o zproštění krajským soudem
ustanovené zástupkyně, advokátky JUDr. Jarmily Lipnické Pešlové, a také žádost o ustanovení nového
zástupce z řad advokátů.
[3] Usnesením ze dne 22. 8. 2017, č. j. 9 Ads 207/2017 - 36, Nejvyšší správní soud žádosti
stěžovatele vyhověl, neboť ačkoliv po provedeném šetření zjistil, že ustanovená advokátka poskytla
stěžovateli právní pomoc v souladu s právní úpravou i stavovskými předpisy, dospěl k závěru, že mezi
stěžovatelem a ustanovenou zástupkyní byla narušena vzájemná důvěra, která je pro spolupráci
nezbytná (srov. §20 odst. 2 zákona o advokacii). Soud proto rozhodl o tom, že ustanovenou
zástupkyni zprošťuje povinnosti stěžovatele v řízení o kasační stížnosti zastupovat (blíže srov.
odůvodnění uvedeného usnesení).
[4] Návrhu stěžovatele na ustanovení nového zástupce však soud výrokem III. shora uvedeného
usnesení nevyhověl. Nejvyšší správní soud ze spisu ověřil, že stěžovatel neposkytl součinnost v pořadí
již druhé mu ustanovené zástupkyni, jeho tvrzení byla navíc ničím nepodložená, nepravdivá
a zavádějící. Stěžovatel nereagoval nejen na výzvu ustanovené advokátky a výzvy k podrobení
se lékařskému vyšetření, ale ani na výzvu Nejvyššího správního soudu.
[5] Osvobození od soudních poplatků slouží k ochraně nemajetných osob v přístupu k soudu, což
však předpokládá odpovědný přístup a součinnost nejen ustanoveného advokáta, ale především
samotného zastoupeného. Dobrodiní takového zastupování, které není zadarmo a jehož náklady nese
stát, resp. všichni daňoví poplatníci, nemá být institutem umožňujícím nemajetným osobám vést
bezplatně spory za situace, kdy svou nesoučinností a neodpovědným přístupem opakovaně ztěžují
práci ustanoveným zástupcům, nýbrž zajistit, aby v případech, kdy nemají dostatek prostředků, jim
nedostatek prostředků nebránil v účinné soudní ochraně.
[6] Nesoučinnost zastoupeného s ustanoveným zástupcem, která není zapříčiněna objektivními
důvody, nemůže automaticky vést k opakovanému ustanovování nových zástupců, jejichž odměnu
a hotové výdaje bude opětovně hradit na místo stěžovatele stát.
[7] Výrokem IV. shora uvedeného usnesení proto Nejvyšší správní soud dále vyzval stěžovatele,
aby ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení předložil plnou moc advokáta nebo aby ve stejné
lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno
pro výkon advokacie. Stěžovatel byl poučen o právních následcích nesplnění této výzvy.
[8] Usnesení ve věcí sp. zn. 9 Ads 207/2017 bylo doručeno stěžovateli dne 23. 8. 2017, lhůta pro
předložení plné moci advokáta (či prokázání vysokoškolského právnického vzdělání) uplynula dne
22. 9. 2017.
[9] Podle §105 odst. 2 s. ř. s. stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li
stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[10] Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne
návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li
splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl
odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
[11] Podle §120 s. ř. s. není-li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně
ustanovení části třetí hlavy I.
[12] Jelikož stěžovatel v soudem stanovené lhůtě nedoložil plnou moc advokáta pro zastupování
v řízení o kasační stížnosti, jakož i soudu neprokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je
podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, soud rozhodl tak, že kasační stížnost podle
§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl, neboť není splněna podmínka řízení
a tento nedostatek nebyl přes výzvu soudu odstraněn, pročež v řízení nelze pokračovat.
[13] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3, věty první, s. ř. s., ve spojení s §120
s. ř. s., dle nichž nemá žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. října 2017
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu