ECLI:CZ:NSS:2017:9.ADS.308.2017:19
sp. zn. 9 Ads 308/2017 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně: J. N. proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha
2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2016, č. j. MPSV-2016/49296-922, v řízení o kasační
stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne
23. 8. 2017, č. j. 60 Ad 9/2016 – 34, o návrhu na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností napadl žalovaný (dále jen „stěžovatel“) shora označený
rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci (dále jen „krajský soud“), kterým
bylo zrušeno rozhodnutí stěžovatele ze dne 15. 3. 2016, č. j. MPSV-2016/49296-922, a věc
mu byla vrácena k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím stěžovatel zamítl odvolání proti
rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci ze dne 30. 9. 2015,
č. j. 73496/2015/PRR (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a toto rozhodnutí potvrdil.
Prvostupňovým rozhodnutím byl Z. V., nar. x, bytem T., výrokem 1. zamítnut návrh na změnu
výše příspěvku na péči podaný dne 2. 6. 2015 a výrokem 2. odejmut příspěvek na péči ode dne 1.
10. 2015.
[2] Stěžovatel současně s kasační stížností požádal o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. V návrhu uvedl, že rozsudkem krajského soudu by byl zavázán k postupu v rozporu
se zákony, přičemž právní následky rozhodnutí ve správním řízení v návaznosti na uvedený
rozsudek by byly nevratné.
[3] Žalobkyně se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v poskytnuté
jednotýdenní lhůtě nevyjádřila.
[4] Kasační stížnost nemá dle §107 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; přičemž užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73
odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Vedle formální podmínky, kterou je existence návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, musí být splněny další tři materiální předpoklady, aby bylo možné takovému
návrhu vyhovět: a) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatele znamenat
újmu, b) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, c) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým
veřejným zájmem. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele může být učiněno
pouze v případech zcela výjimečných, kdy Nejvyšší správní soud k tomu dodává, že není možné
obecně definovat výčet případů, který je možné zahrnout k §73 odst. 2 s. ř. s., protože uvedené
ustanovení patří mezi normy s vysoce abstraktní hypotézou.
[6] Nejvyšší správní soud tak v nynější věci jednak posoudil, zda stěžovatel dostatečně tvrdil
a prokázal, že by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozsudku krajského soudu pro něj
znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným
osobám, a jednak posoudil, zda přiznání odkladného účinku nekoliduje s některým důležitým
veřejným zájmem.
[7] Jediný stěžovatelův argument spočíval v tom, že by byl zavázán k postupu v rozporu
se zákony, jehož právní následky by byly nevratné.
[8] Soud poměřoval újmu, která hrozí stěžovateli s újmou, která by vznikla přiznáním
odkladného účinku ostatním osobám. Tvrzená hrozba jeho nezákonného a nevratného postupu
nepředstavuje sama o sobě nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám. Stěžovatel neuvedl žádné konkrétní důvody, proč by výkon nebo jiné
právní následky napadeného rozsudku krajského soudu pro něho znamenaly nepoměrně větší
újmu, než jaká může vzniknout přiznáním odkladného účinku jiným osobám. Své tvrzení ani
řádným způsobem neprokázal, neboť v jedné větě pouze poukazuje na možný následek, který
blíže nijak nespecifikuje.
[9] Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti žalovaného je možné dle ustálené judikatury
Nejvyššího správního soudu vázat pouze na výjimečné případy, kdy odložení účinků rozhodnutí
krajského soudu bude podmíněno ochranou důležitého veřejného zájmu, jehož ohrožení bude
v konkrétním případě představovat onu nepoměrně větší újmu, než která přiznáním odkladného
účinku vznikne jiným osobám a která nebude v rozporu s jiným veřejným zájmem. Nejvyšší
správní soud uvedl ve své judikatuře případy, kdy může dojít k ohrožení důležitého veřejného
zájmu: vrácení řidičského oprávnění duševně choré osobě, vystavení zbrojního průkazu
nebezpečnému recidivistovi, udělení povolení k obchodu s vojenským materiálem zločinnému
podniku (srov. např. usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006 - 49).
[10] Z četné a ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že nejsou vyloučeny
případy, kdy bude přiznán odkladný účinek žalovanému správnímu orgánu, jehož rozhodnutí
bylo zrušeno krajským soudem a věc mu byla vrácena k novému projednání, ale musí se jednat
o případy výjimečné, kdy uvedené bude podmíněno ochranou důležitého veřejného zájmu, jehož
ohrožení bude v konkrétním případě představovat právě onu nepoměrně větší újmu, než která
přiznáním odkladného účinku vznikne jiným osobám a jež nebude v rozporu s jiným veřejným
zájmem. K tomu srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006 - 49,
publikovaný pod č. 1255/2007 Sb. NSS, dle něhož: „[S] ohledem na postavení správního orgánu
v systému veřejné správy bude přiznání odkladného účinku kasační stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno zpravidla
ojedinělým případům, které zákon opisuje slovy o nenahraditelné újmě.“
[11] Stěžovatel neprokázal naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, tj. jemu hrozící újmy. Za této situace již není třeba zkoumat naplnění ostatních
zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku dle §73 odst. 2 s. ř. s., tedy
disproporcionalitu případné újmy a absenci rozporu přiznání odkladného účinku s důležitým
veřejným zájmem. Z tohoto důvodu je nadbytečné zabývat se naplněním dvou zbylých podmínek
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[12] Soud závěrem uvádí, že tímto usnesením nepředjímá, jaké bude meritorní rozhodnutí
ve věci samé.
[13] Nejvyšší správní soud z důvodů výše uvedených vyhodnotil, že nebyly naplněny
požadavky §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s., a proto kasační stížnosti stěžovatele
nepřiznal odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. října 2017
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu