ECLI:CZ:NSS:2017:9.AFS.323.2016:27
sp. zn. 9 Afs 323/2016 – 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně:
BELLATO s.r.o., se sídlem Merhautova 1024/155, Brno, zast. JUDr. Alfrédem Šrámkem,
advokátem se sídlem Českobratrská 1403/2, Ostrava, proti žalovanému: Generální ředitelství
cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 14. 8. 2014,
č. j. 34322-2/2013-900000-304.1, č. j. 34323-2/2013-900000-304.1, č. j. 34324-2/2013-900000-
304.1, č. j. 34325-2/2013-900000-304.1, č. j. 34326-2/2013-900000-304.1, č. j. 34327-2/2013-
900000-304.1, č. j. 34328-2/2013-900000-304.1, č. j. 34329-2/2013-900000-304.1, č. j. 34330-
2/2013-900000-304.1, č. j. 34331-2/2013-900000-304.1, č. j. 34332-2/2013-900000-304.1,
č. j. 33578-2/2013-900000-304.1, č. j. 33579-2/2013-900000-304.1, č. j. 33581-2/2013-900000-
304.1, č. j. 33582-2/2013-900000-304.1, č. j. 33388-2/2013-900000-304.1 a č. j. 33390-2/2013-
900000-304.1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně
ze dne 22. 11. 2016, č. j. 29 Af 74/2014 – 477 (chybně označen č. j. 29 Af 74/2014 – 277),
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení
v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta její žaloba proti
v záhlaví uvedeným rozhodnutím žalovaného. Těmito rozhodnutími bylo zamítnuto její odvolání
a potvrzena rozhodnutí Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, kterými byla stěžovatelce
dodatečně vyměřena spotřební daň.
[2] Dne 12. 1. 2017 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání stěžovatelky
ze stejného dne, které bylo označeno jako „Zpětvzetí kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu
v Brně“. Dále v těle podání bylo uvedeno následující: „[…] bereme v plném rozsahu zpět kasační stížnost
stěžovatele podle §102 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, podanou u Nejvyššího správního
soudu dne 7.12.2016, kterou byl napaden rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 22 Af 74/2014-277, ze dne
22.11.2016.“ Tímto podáním tedy vzala stěžovatelka výslovně kasační stížnost zpět.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel
(zde stěžovatelka) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela
nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srov. §37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle §47 písm. a)
s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.
[4] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti,
je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s §47 písm. a)
s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn ustanovením §60
odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
[6] Vzhledem k výše uvedenému již Nejvyšší správní soud nerozhodoval o návrhu
stěžovatelky na osvobození od soudních poplatků.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. ledna 2017
JUDr. Radan Malík
předseda senátu