ECLI:CZ:NSS:2017:9.AS.168.2016:92
sp. zn. 9 As 168/2016 - 92
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary
Pořízkové a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci
žalobkyně: PhDr. H. P., zast. JUDr. Vlastimilem Vezdenkem, advokátem se sídlem Hauerova
725/3, Opava, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha
2, ve věci ochrany proti nečinnosti žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2016, č. j. 6 A 154/2015 – 43,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zastav uje.
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci žalobkyně, JUDr. Vlastimilu Vezdenkovi, advokátovi se sídlem
Hauerova 725/3, Opava, se p ři zn áv á odměna za zastupování ve výši 4 114 Kč.
Tato částka mu bude uhrazena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů ode dne
právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze
domáhala ochrany proti nečinnosti žalovaného, kterou spatřovala v tom, že nerozhodl o její
žádosti ze dne 14. 4. 2015 o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
[1] Dne 24 1. 2017 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno e-mailové podání
stěžovatelky podepsané jejím zaručeným elektronickým podpisem, ve kterém bylo uvedeno
následující: „Podanou kasační stížnost beru zpět, protože dne 10. 1. 2017 mi žalovaný informace
poskytl […]“. V předmětu tohoto podání byla uvedena spisová značka projednávané věci, tedy
9 As 168/2016.
[2] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel
(zde stěžovatelka) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela
nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srov. §37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle §47 písm. a)
s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.
[3] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti,
je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s §47 písm. a)
s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.
[4] Dle §60 odst. 3 s. ř. s. [ž]ádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno […] Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení
zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.
[5] Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2008, č. j. 3 Ads 58/2008 – 54,
je pro aplikace věty druhé §60 odst. 3 s. ř. s. nutno chování odpůrce hodnotit ve vztahu
k předmětu řízení. V právě projednávané věci je předmětem řízení zastavení řízení vedeného
u městského soudu pro nezaplacení soudního poplatku. Předmětem řízení vedeného u kasačního
soudu tak není nečinnost žalovaného. V této věci proto nejsou splněny podmínky dané ve větě
druhé §60 odst. 3 s. ř. s.
[6] Výrok o náhradě nákladu řízení o kasační stížnosti je tedy odůvodněn §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s.
[7] Podle §35 odst. 8 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., zástupci stěžovatelky, který jí byl
soudem ustanoven, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Ustanovený zástupce
JUDr. Vlastimil Vezdenko, advokát, provedl v řízení před Nejvyšším správním soudem jeden
úkon právní služby, a to písemné podání ve věci samé, tj. doplnění kasační stížnosti [§11 odst. 1
písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování
právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)]. První
poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení dle §11 odst. 1 písm. b) nedoložil a ani
ze soudního spisu nebylo možné dospět k závěru, že proběhla. Zpětvzetí kasační stížnosti
provedla přímo stěžovatelka, proto jejímu zástupci za tento úkon odměna nepřísluší. Za jeden
úkon právní služby náleží mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [§9 odst. 4 písm. d) ve spojení
s §7 bodem 5. advokátního tarifu], která se zvyšuje o 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů
dle §13 odst. 3 advokátního tarifu. Celkem tedy za jeden úkon právní služby náleží 3 400 Kč,
za dva úkony právní služby činí odměna 6 800 Kč. Ustanovený zástupce je plátcem DPH, a proto
se částka zvyšuje o příslušnou sazbu DPH, celkem tedy o 1 428 Kč. Odměna za zastupování tak
činí celkem 8 228 Kč a bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů ode dne
právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. ledna 2017
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu