ECLI:CZ:NSS:2017:9.AS.260.2017:45
sp. zn. 9 As 260/2017 - 45
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci navrhovatele:
HzH Březí, občanské sdružení, se sídlem Březí 32, zast. Mgr. Jaroslavem Kazbundou,
advokátem se sídlem Bohunická 238/67, Brno, proti odpůrci: Obec Kluky, se sídlem Kluky 5,
zast. Mgr. Vojtěchem Metelkou, advokátem se sídlem Martinská 608/8, Plzeň, o návrhu
na zrušení opatření obecné povahy – Územní plán Kluky, schváleného usnesením zastupitelstva
obce Kluky dne 13. 8. 2015, č 53/2015, v řízení o kasační stížnosti navrhovatele proti rozsudku
Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 7. 2017, č. j. 50 A 47/2017 - 77,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností napadl navrhovatel (dále „stěžovatel“) shora označený
rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), kterým
byl zamítnut návrh na zrušení opatření obecné povahy – Územní plán Kluky, schváleného
usnesením zastupitelstva obce Kluky dne 13. 8. 2015, č 53/2015.
[2] Stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedl, že je spolkem
založeným občany obce Kluky a jeho jedinou aktivitou je ochrana přírody a krajiny. Nemá žádné
příjmy ani jinou doplňkovou činnost. Jeho jedinými příjmy jsou příspěvky členů. Splnění
povinnosti hradit náhradu nákladů řízení ve výši 14 965 Kč je pro něj v současné době likvidační.
Byl by nucen ukončit svou činnost a nemohl by pokračovat v soudním sporu. Naproti tomu
odpůrce není subjektem, kterého by ohrozil výpadek příjmu ve výši přiznaných nákladů. Navíc
většinu nákladů tvoří cestovné právního zástupce, přičemž nic nebránilo uzavření dohody
o právním zastupování se zástupcem v bližší lokalitě, díky čemuž by náklady na cestovném byly
řádově nižší.
[3] Domnívá se, že zákonná podmínka pro přiznání odkladného účinku je splněna, jelikož
výkon rozhodnutí by pro něj znamenal nepoměrně větší újmu než odkladný účinek ve vztahu
k náhradě nákladů řízení pro odpůrce. Přiznání odkladného účinku není ani v rozporu s veřejným
zájmem.
[4] V souladu s §73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s., vyzval soud odpůrce,
aby se k návrhu na přiznání odkladného účinku vyjádřil, a to ve lhůtě 15 dnů.
[5] Odpůrce s návrhem na přiznání odkladného účinku nesouhlasí. Ve svém vyjádření
odkázal na zákonná ustanovení upravující odkladný účinek a usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 5. 11. 2015, č. j. 5 As 202/2015 – 85, ze kterého citoval, že je na stěžovateli,
aby prokazoval nepoměr mezi újmou, která by mu vznikla nepřiznáním odkladného účinku
a případnou újmou, která by mohla vzniknout jiným osobám. Hrozící újma musí být závažná
a reálná, nikoliv pouze hypotetická. Stěžovatel svou újmu ničím neprokazuje, pouze uvádí vágní
a hypotetické formulace ohledně jeho nemajetnosti a likvidačních účinků. Navíc od počátku
sporu je zastoupen právním zástupcem, kterému platí za poskytnuté právní služby. Bylo také
předvídatelné, že odpůrce v případě úspěchu bude požadovat náhradu nákladů řízení. Podotkl,
že cestovné z celkové náhrady nákladů řízení tvoří pouze nepatrnou částku.
[6] Stěžovatel může požádat o půjčku nebo může na valné hromadě odsouhlasit členské
vklady či dary jeho členů. Má tedy možnosti, jak náhradu nákladů řízení zaplatit. Není důvod, aby
byl na odpůrce přenášen přechodný diskomfort stěžovatele. V případě zrušení rozsudku
krajského soudu není dána žádná obava, že by zaplacená částka nebyla vrácena. Závěrem navrhl,
aby návrhu na přiznání odkladného účinku nebylo vyhověno.
[7] Kasační stížnost nemá podle §107 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; při tom užije přiměřeně ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Dle usnesení rozšířeného senátu ze dne 29. 3. 2016, č. j. 4 As 217/2015 – 182, č. 3415/2016 Sb.
NSS, lze i v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o návrhu na zrušení
opatření obecné povahy dle §101a a násl. s. ř. s. přiznat kasační stížnosti odkladný účinek.
[8] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[9] Soud upozorňuje na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku. Kasační stížnost
proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví je mimořádným opravným prostředkem.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním
rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které
je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem
zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé a výjimečné
případy. Obecně definovat výčet případů, které je možné zahrnout pod §73 odst. 2 s. ř. s., není
možné. Uvedené ustanovení patří mezi normy s vysoce abstraktní hypotézou.
[10] Vedle formální podmínky, kterou je existence návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, musí být splněny další tři materiální předpoklady pro to, aby bylo možné
takovému návrhu vyhovět: a) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatele
znamenat újmu, b) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, c) přiznání odkladného účinku nesmí být
v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015,
č. j. 10 Ads 99/2014 – 58, č. 3270/2015 Sb. NSS).
[11] Soud tak v nynější věci nejdříve posoudil, zda stěžovatel dostatečně tvrdil a prokázal,
že by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozsudku krajského soudu pro něho
znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným
osobám.
[12] Tvrzení stěžovatele ohledně hrozící újmy je bez bližší konkretizace a zejména ničím
nedoložené. U návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se očekává dostatečně
konkretizované tvrzení, v čem taková újma spočívá, uvedení jejího rozsahu, včetně možné
intenzity. Z takto vylíčených skutečností musí vyplývat, že negativní následek, jehož se stěžovatel
ve vazbě na napadený rozsudek krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem.
Z návrhu na odkladný účinek však nelze zjistit jaká je konkrétní výše členských příspěvků
stěžovatele, jak s nimi bylo naloženo, jaký je aktuální stav majetku, proč nelze členské příspěvky
případně zvýšit nebo získat od členů půjčku na úhradu nákladů řízení, které nejsou nijak
extrémně vysoké. Tvrzení by navíc musela být přiměřeně doložena (například aktuální účetní
závěrkou).
[13] Stěžovatel neprokázal naplnění již první z podmínek pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, tj. jemu hrozící újmy. Za takovou újmu rozhodně nelze bez dalšího považovat
pouze povinnost uhradit náklady řízení. Za této situace není třeba zkoumat naplnění ostatních
zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku dle §73 odst. 2 s. ř. s., tedy
disproporcionalitu případné újmy a absenci rozporu přiznání odkladného účinku s důležitým
veřejným zájmem.
[14] Lze plně přisvědčit závěru odpůrce, že stěžovatel dostatečně blíže nekonkretizoval svůj
návrh na přiznání odkladného účinku. Nejvyšší správní soud se také ztotožňuje s usnesením
soudu sp. zn. 5 As 202/2015, na které odpůrce odkázal. Závěry v něm uvedené stran návrhu
na přiznání odkladného účinku jsou aplikovatelné i na nyní projednávanou věc.
[15] Soud považuje za nadbytečné se vyjadřovat k tvrzením ohledně toho, že odpůrce mohl
uzavřít dohodu o právním zastupování se zástupcem sídlícím blíže odpůrci. Tato otázka není
a ani nemůže být předmětem zkoumání, neboť bylo zcela na vůli odpůrce, jakého právního
zástupce si zvolí. Výjimkou by mohlo být, pokud by se jednalo o zjevně šikanózní výkon práva,
čemuž však nic nenasvědčuje.
[16] Soud závěrem uvádí, že tímto usnesením nepředjímá rozhodnutí ve věci samé.
[17] Nejvyšší správní soud z důvodů výše uvedených vyhodnotil, že nebyly naplněny
požadavky §73 odst. 2 s. ř. s., ve spojení s §107 s. ř. s., a proto kasační stížnosti stěžovatele
nepřiznal odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. října 2017
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu