Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 19.01.2017, sp. zn. 9 As 292/2016 - 30 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2017:9.AS.292.2016:30

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2017:9.AS.292.2016:30
sp. zn. 9 As 292/2016 - 30 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně: M. K., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 6. 2015, č. j. MPSV-2016/63621-923/51-1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 10. 2016, č. j. 20 Ad 47/2016 – 25, takto: I. Kasační stížnost se odmítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Podanou kasační stížností ze dne 24. 10. 2016 žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) brojí proti výroku II. v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byl zamítnut její návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Výrokem I. napadeného usnesení bylo stěžovatelce v celém rozsahu přiznáno osvobození od soudních poplatků. [2] Podle §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“) musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Ustanovení §37 s. ř. s. platí obdobně. Kasační stížnost lze podat toliko z důvodů uvedených v §103 odst. 1 s. ř. s. Formulace konkrétních důvodů (kasačních námitek) je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti, neboť stěžovatel prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu rozhodnutí krajského soudu ze strany Nejvyššího správního soudu, který je uplatněnými důvody vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.). Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze ve svém důsledku projednat. [3] K formulaci žalobních bodů se podrobně vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 – 58, publ. pod č. 835/2006 Sb. NSS, v němž mj. uvedl: „Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti.“ Tyto závěry rozšířeného senátu lze plně vztáhnout i na formulaci důvodů kasační stížnosti s tím, že důvody musí směřovat proti rozhodnutí krajského soudu, neboť podstatou řízení o kasační stížnosti je přezkum soudního rozhodnutí (viz §102 s. ř. s.). [4] Stěžovatelka společně s podanou kasační stížností požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti výrokem I. usnesení ze dne 8. 12. 2016, č. j. 9 As 292/2016 – 26, zamítl, neboť dospěl k závěru, že není splněna druhá podmínka ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s., tj., že ustanovení zástupce je nezbytně třeba k ochraně stěžovatelčiných práv a současně uvedl, že v řízení o kasační stížnosti proti procesnímu usnesení krajského soudu se neuplatní ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. Výrokem II. soud vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost o důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu a uvedla, co navrhuje (petit). Pokud v uvedené lhůtě nebude doplněna kasační stížnost, soud ji odmítne (§37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s). [5] Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 13. 12. 2016 vhozením do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, neboť nebyla doručujícím orgánem zastižena. [6] Jelikož neměla kasační stížnost při jejím podání všechny náležitosti, musely být tyto náležitosti doplněny v souladu s §106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byla stěžovatelka vyzvána k doplnění svého blanketního podání. Jen v této lhůtě může stěžovatelka rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc. [7] Pro případ, kdy je stěžovatelka vyzvána k doplnění kasační stížnosti postupem podle §106 odst. 3 s. ř. s., tedy soudní řád správní v řízení o kasační stížnosti zakotvuje koncentraci řízení; soud již proto nemůže přihlížet ke stížnostním námitkám uplatněným po uplynutí lhůty podle 106 odst. 3 s. ř. s. Ke stejným závěrům dospěl také Ústavní soud, který v nálezu ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06 (dostupném na http://nalus.usoud.cz), mimo jiného uvedl, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem dle §106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů soudem prodloužena. [8] Nejvyšší správní soud stěžovatelku výrokem II. usnesení č. j. 9 Azs 292/2016 – 26 vyzval k doplnění kasační stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení usnesení. Současně jí poučil o tom, že nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, soud ji podle §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. odmítne bez věcného projednání. Usnesení, kterým byla stěžovatelka vyzvána k doplnění kasační stížnosti, jí bylo doručeno dne 13. 12. 2016. [9] Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti marně uplynula dne 13. 1. 2017, aniž by stěžovatelka kasační stížnost doplnila. Stejně tak v průběhu stanovené jednoměsíční lhůty nepožádala o její prodloužení. [10] Kasační stížnost tedy nadále postrádá základní náležitosti stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s. a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatelka nevyhověla výzvě zdejšího soudu ve stanovené lhůtě, tak Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než kasační stížnost odmítnout v souladu s §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. bez věcného projednání. [11] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává, jelikož byla kasační stížnost odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. ledna 2017 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:19.01.2017
Číslo jednací:9 As 292/2016 - 30
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo práce a sociálních věcí
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2017:9.AS.292.2016:30
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024