ECLI:CZ:NSS:2017:9.AS.299.2016:21
sp. zn. 9 As 299/2016 – 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: P. L.,
zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti
žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 4. 2. 2015, č. j. 2876-2/2015-900000-304.6, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 9. 2016, č. j. 17 A 21/2015 – 90,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč,
který mu bude vrácen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto
usnesení, a to k rukám jeho zástupce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta se sídlem Na Zlatnici
301/2, Praha 4.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného
rozsudku Krajského soudu v Plzni, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
žalovaného specifikovanému tamtéž.
[2] Podle §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí stěžovatel v kasační stížnosti uvést, z jakého důvodu
napadá rozhodnutí soudu a co navrhuje.
[3] Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto
rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení, domáhá zrušení soudního rozhodnutí.
Jelikož se jí zpochybňuje pravomocné rozhodnutí krajského soudu, stanoví zákon poměrně
přísné obsahové náležitosti. Jednou z podstatných náležitostí kasační stížnosti podle §106 odst. 1
s. ř. s. je i označení důvodů, pro něž je napadeno rozhodnutí soudu, tzv. stížních bodů. Stížní bod
musí zpravidla zahrnovat jak skutkové, tak právní důvody, pro něž stěžovatel považuje
rozhodnutí soudu za nezákonné. Důvody uvedené v §103 odst. 1 s. ř. s. jsou obecně
vymezenými kategoriemi, které musí být v kasační stížnosti naplněny konkrétním a jedinečným
obsahem, stěžovatel tedy musí vylíčit, k jakým konkrétním vadám podle něj došlo v řízení před
správním orgánem či před soudem, jakými blíže určenými vadami trpí rozhodnutí soudu, v čem
přesně spatřuje nesprávné posouzení právní otázky soudem apod.
[4] Řízení o kasační stížnosti je ovládáno dispoziční zásadou, dle které pouze stěžovatel
vymezuje rozsah, v němž Nejvyšší správní soud přezkoumá napadené rozhodnutí krajského
soudu (výjimku z této zásady tvoří zásadní vady rozhodnutí krajského soudu, ke kterým kasační
soud přihlíží z úřední povinnosti i bez námitek). Toto vymezení musí být učiněno uvedením
konkrétních důvodů, které soud není oprávněn sám dovozovat. Tím by byla porušena nejen
zmíněná dispoziční zásada, ale i zásada rovnosti účastníků. Bez stanoveného rámce přezkumu
nelze kasační stížnost věcně projednat. Důvody uvedenými v kasační stížnosti je pak soud vázán
(§109 odst. 3 s. ř. s.). Neodstranění nedostatků kasační stížnosti představuje z výše uvedených
důvodů vadu, pro kterou není možné v řízení o kasační stížnosti dále pokračovat.
[5] Kasační stížnost stěžovatele uvedené náležitosti nesplňovala, neboť v ní bylo pouze
uvedeno, že podává kasační stížnost proti uvedenému rozsudku, kterou se domáhá jeho zrušení,
s tím, že ji na výzvu soudu doplní.
[6] Podle §106 odst. 3 s. ř. s. nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání,
musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl
stěžovatel vyzván k doplnění podání.
[7] Usnesením ze dne 18. 11. 2016, č. j. 9 As 299/2016 – 11, Nejvyšší správní soud vyzval
stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost
o důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu. Zároveň byl poučen o tom, že nebude-li
kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, soud ji podle §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s.
odmítne. Usnesení bylo stěžovateli doručeno v pondělí 21. 11. 2016.
[8] Podle §40 odst. 2, věty první, s. ř. s. lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne,
který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Lhůta k doplnění náležitostí
kasační stížnosti tedy uplynula ve středu 21. 12. 2016. Požadované odůvodnění kasační stížnosti
však nebylo do dnešního dne soudu doručeno.
[9] Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že kasační stížnost postrádá základní náležitosti
stanovené zákonem a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat.
Jelikož stěžovatel nevyhověl výše uvedené výzvě ve stanovené lhůtě, Nejvyšší správní soud
kasační stížnost v souladu s §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl bez věcného projednání.
[10] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
dle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
[11] Podle §10 odst. 3, věty poslední, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí
z účtu soudu zaplacený poplatek. Soud proto rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku
ve výši 5 000 Kč stěžovateli prostřednictvím jeho zástupce. Lhůta k vrácení soudního poplatku
vyplývá z §10a odst. 1 téhož zákona, dle kterého je-li soud povinen vrátit již zaplacený poplatek
nebo přeplatek na poplatku, učiní tak ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým
o vrácení rozhodl.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. ledna 2017
JUDr. Radan Malík
předseda senátu