ECLI:CZ:NSS:2017:9.AS.6.2017:53
sp. zn. 9 As 6/2017 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci navrhovatelů:
a) Ing. Z. H. a b) M. H., proti odpůrci: Obec Všesulov, se sídlem Všesulov 51, zast. JUDr.
Janem Kollárem, advokátem se sídlem Obce Ležáky 972/1, Sokolov, o návrhu na zrušení
opatření obecné povahy ze dne 7. 6. 2016, č. 1/2016, o vymezení zastavěného území, v řízení o
kasační stížnosti odpůrce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2016, č. j. 50 A
16/2016 – 166, o návrhu na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností napadl odpůrce (dále jen „stěžovatel“) shora označený
rozsudek Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), kterým bylo k návrhu navrhovatelů
zrušeno opatření obecné povahy ze dne 7. 6. 2016, č. 1/2016, o vymezení zastavěného území,
a to ke dni právní moci napadeného rozsudku.
[2] Stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedl, že opatření
obecné povahy není individuálním správním aktem, ale dotýká se širšího okruhu osob, konkrétně
cca 140 občanů obce Všesulov, a veřejných zájmů.
[3] Případný výkon napadeného rozhodnutí krajského soudu by mohl mít nejen pro
stěžovatele, ale rovněž i pro jeho občany nepříznivé právní důsledky, což by pak pro něj
představovalo hrozbu možné újmy, která by byla v nepoměru k přiznání odkladného účinku
rozhodnutí a k případné újmě, která by tak mohla vzniknout účastníkům řízení.
[4] Z výše uvedených důvodů a též proto, že je přesvědčen, že opatření obecné povahy bylo
zrušeno nezákonně a v podstatě jenom z důvodu, že nebylo vyhověno požadavku vlastníků
pozemků na změnu jejich zařazení do zastavěného území, navrhuje, aby Nejvyšší správní soud
v souladu s §107 odst. 1 ve spojení s §73 odst. 2 až 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) přiznal kasační stížnosti odkladný
účinek.
[5] V souladu s §73 odst. 2 s. ř. s. soud vyzval navrhovatele, aby se k návrhu na přiznání
odkladného účinku ve lhůtě 10 dnů vyjádřili, což také učinili společným přípisem ze dne
16. 1. 2017.
[6] Navrhovatelé s návrhem na přiznání odkladného účinku nesouhlasí, přičemž tento
nesouhlas podrobně odůvodnili a doložili přílohami č. 1 – 8, kdy tvrdili zejména následující
skutečnosti uvedené pod body 7 -13 tohoto usnesení.
[7] Z přiložených dokumentů plyne záměr stěžovatele převzít krajským soudem zrušené
opatření obecné povahy (dále jen „OOP“) do připravovaného územního plánu obce Všesulov,
a tak jej dále řetězit. Stěžovatel odmítl řešit samostatně předmět napadeného rozhodnutí
a má záměr setrvat na postupech, které mu vytýkalo napadené rozhodnutí a zatížit jimi jednání
o územním plánu, které legislativa dle napadeného rozsudku neumožňuje.
[8] Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by pouze oddálilo řešení významně v jejich
neprospěch. Navrhovatelka společně se svou rodinou bydlí v lokalitě X od r. 1952. Pro
hospodaření na pozemcích o rozloze 14,5 ha v požadovaném vymezení zastavěného území
vybudovali nezbytné zázemí, zejména pro uložení zemědělské techniky a zemědělských výpěstků,
které nemohou z dispozičních důvodů na jimi vlastněných nemovitostech v obci Všesulov
vybudovat.
[9] Za účelové a neodůvodněné považují tvrzení o možném zásahu do práv 140 občanů
obce. I tvrzený veřejný zájem je zcela neodůvodněn.
[10] Diskriminačně dlouhodobý postup stěžovatele spatřují ve skutečnosti, že pozemky
p. č. x, které vlastní sestra navrhovatelky s manželem, jsou zahrnuty již ve vymezeném
zastavěném území v r. 2008, na druhé straně stěžovatel požadavky navrhovatelů odmítá bez
řádného odůvodnění.
[11] Obecné tvrzení o nepříznivých právních důsledcích jak pro něj, tak pro občany obce,
představující hrozbu možné újmy, která by byla v nepoměru k přiznání odkladného účinku
napadeného rozhodnutí a k případné újmě, jež by mohla vzniknout účastníkům řízení, považují
navrhovatelé za neoprávněnou fikci.
[12] Občanů obce se lokalita X vůbec nedotýká a stěžovatel je používá ve své argumentaci
jako rukojmí; naopak on svým postupem zatěžuje rozpočet obce neproduktivními položky
z důvodů neplnění řádných lhůt dle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších
předpisů, nebo dle §56 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tvorba územního plánu si již vyžádala
cca 0,5 mil Kč.
[13] Závěrem shrnuli, že stěžovatel neuvedl žádný konkrétní důvod dle §73 odst. 2 s. ř. s. pro
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[14] Kasační stížnost nemá podle §107 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; při tom užije přiměřeně ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Dle usnesení rozšířeného senátu ze dne 29. 3. 2016, č. j. 4 As 217/2015 – 182 lze i v řízení
o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o návrhu na zrušení opatření obecné povahy
dle §101a a násl. s. ř. s. přiznat kasační stížnosti odkladný účinek.
[15] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[16] Soud upozorňuje na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku. Kasační stížnost
proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví je mimořádným opravným prostředkem.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním
rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které
je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem
zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé a výjimečné
případy. Obecně definovat výčet případů, které je možné zahrnout pod §73 odst. 2 s. ř. s., není
možné. Uvedené ustanovení patří mezi normy s vysoce abstraktní hypotézou.
[17] Vedle formální podmínky, kterou je existence návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, musí být splněny další tři materiální předpoklady proto, aby bylo možné
takovému návrhu vyhovět: a) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatele
znamenat újmu, b) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, c) přiznání odkladného účinku nesmí být
v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015,
č. j. 10 Ads 99/2014 - 58).
[18] Soud tak v nynější věci nejdříve posoudil, zda stěžovatel dostatečně tvrdil a prokázal,
že by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozsudku krajského soudu pro něho
znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným
osobám.
[19] Tvrzení ohledně hrozící újmy je zcela obecné, bez bližší konkretizace a ničím nedoložené.
U návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se očekává dostatečně konkretizované
tvrzení, v čem taková újma spočívá, uvedení jejího rozsahu, včetně možné intenzity. Z takto
vylíčených skutečností musí vyplývat, že negativní následek, jehož se stěžovatel ve vazbě
na napadený rozsudek krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Stěžovatel musí
tyto skutečnosti nejen tvrdit, ale rovněž řádně doložit.
[20] Stěžovatel neprokázal naplnění již první z podmínek pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, tj. jemu hrozící újmy plynoucí ze zrušení napadeného opatření obecné povahy
krajským soudem. Za této situace není třeba zkoumat naplnění ostatních zákonných předpokladů
pro přiznání odkladného účinku dle §73 odst. 2 s. ř. s., tedy disproporcionalitu případné újmy
a absenci rozporu přiznání odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem.
[21] Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že naopak navrhovatelé v rámci svého vyjádření
k návrhu na odkladný účinek podrobně vylíčili své obavy a možnou hrozící újmu v případě,
že by návrhu stěžovatele bylo vyhověno. Ve svém vyjádření mimo jiné odkazovali na přílohu č. 2,
kterou je malá část návrhu textové části připravovaného územního plánu obce Všesulov
z července 2016, kde je mimo jiné uvedeno: „Územní plán byl zhotoven a projednán v průběhu let 2009
až 2016. Byl původně vypracován na podkladu rastrových katastrálních map. V roce 2016 bylo vydáno
Opatřením obecné povahy Vymezení zastavěného území obce. Na základě tohoto schváleného dokumentu byl
návrh územního plánu ve smyslu platné legislativy upraven.“ Z takto citované části vyplývá, že naopak
přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti by bylo umožněno stěžovateli pokračovat
v procesu schvalování územního plánu, který byl upraven toliko na základě zrušeného OOP, kdy
by tak de facto došlo k řetězení zrušeného OOP a popření významu zrušujícího rozsudku
krajského soudu.
[22] Lze plně přisvědčit závěru navrhovatelů, že stěžovatel dostatečně blíže nekonkretizoval
svůj návrh na přiznání odkladného účinku. Soud považuje za nadbytečné se vyjadřovat k dalším
námitkám navrhovatelů, které uvedli ve svém vyjádření ze dne 16. 1. 2017, protože stěžovatel již
nesplnil první podmínku pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[23] Soud závěrem uvádí, že tímto usnesením nepředjímá, jaké bude meritorní rozhodnutí
ve věci samé.
[24] Nejvyšší správní soud z důvodů výše uvedených vyhodnotil, že nebyly naplněny
požadavky §73 odst. 2 s. ř. s., ve spojení s §107 s. ř. s., a proto kasační stížnosti stěžovatele
nepřiznal odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. ledna 2017
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu