ECLI:CZ:NSS:2017:9.AS.71.2017:28
sp. zn. 9 As 71/2017 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary
Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: J.
Š., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti
žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48,
Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 9. 2014, č. j. 4319/DS/2014,
JID: 135095/2014/KUUK/Bla, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 2. 2017, č. j. 42 A29/2014 – 28,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč,
který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce od právní
moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta se sídlem
Na Zlatnici 301/2, Praha 4.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností ze dne 15. 3. 2017 žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí proti
usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“), kterým byla odmítnuta
pro opožděnost jeho žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného. Tímto
rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu
Litoměřice ze dne 24. 6. 2014, č. j. 0041364/14/DOPPŘ/JRe (dále jen „prvostupňové
rozhodnutí“).
[2] Prvostupňovým rozhodnutím byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání přestupků
dle §125c odst. 1 písm. f) bod 7 a dle §125c odst. 1 písm. k zákona č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu),
ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o silničním provozu“).
[3] Přestupků se dopustil tím, že dne 10. 3. 2014 kolem 6:10 hodin jako řidič osobního
motorového vozidla tov. zn. Škoda Octavia, RZ X, v ulici Masarykova v obci Litoměřice ve
směru k centru města před křižovatkou s ulicí Šaldova započal předjíždět tři osobní vozidla
jedoucí před ním, aniž by měl před sebou rozhled na takovou vzdálenost, která je nutná
k bezpečnému předjetí a ačkoliv již řidič třetího předjížděného vozidla tov. zn. Ford Tranzit, RZ
X, odbočoval vlevo, čímž odbočujícího řidiče svým manévrem ohrozil. Následně ve snaze
zabránit střetu s odbočujícím vozidlem strhl řízení svého vozu vlevo, vyjel mimo komunikaci a
narazil přední částí vozidla do svislého dopravního značení a podezdívky oplocení, které tímto
poškodil. Za uvedená jednání byla stěžovateli uložena pokuta ve výši 6 000 Kč, zákaz činnosti
spočívající v řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců a současně stanovena povinnost
nahradit náklady správního řízení ve výši 2 500 Kč.
[4] Podle §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej
stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Obdobně platí i §37 s. ř. s.
Kasační stížnost lze podat toliko z důvodů uvedených v §103 odst. 1 s. ř. s. Formulace
konkrétních důvodů (kasačních námitek) je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti,
neboť stěžovatel prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu rozhodnutí krajského soudu
ze strany Nejvyššího správního soudu, který je uplatněnými důvody vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.).
Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze ve svém důsledku projednat.
[5] Kasační stížnost ze dne 15. 3. 2017 nesplňovala náležitosti ve smyslu §106 s. ř. s.
Usnesením ze dne 27. 3.2017, č. j. 9 As 71/2017 – 18 vyzval soud stěžovatele, aby ve lhůtě
jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o důvody, pro které napadá
usnesení krajského soudu. Současně ho poučil o tom, že nebude-li kasační stížnost v uvedené
lhůtě doplněna, soud ji podle §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. odmítne bez věcného
projednání. Uvedené usnesení bylo doručeno dne 28. 3. 2017.
[6] Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti uplynula dne 28. 4. 2017, aniž by stěžovatel
kasační stížnost doplnil. Stejně tak v průběhu stanovené jednoměsíční lhůty nepožádal o její
prodloužení.
[7] Jelikož neměla kasační stížnost při jejím podání všechny náležitosti, musely být tyto
náležitosti doplněny v souladu s §106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění svého podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel
rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud
na včasnou žádost z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[8] Pro případ, kdy je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem podle §106
odst. 3 s. ř. s., tedy soudní řád správní v řízení o kasační stížnosti zakotvuje koncentraci řízení;
soud již proto nemůže přihlížet ke stížnostním námitkám uplatněným po uplynutí lhůty podle
106 odst. 3 s. ř. s. Ke stejným závěrům dospěl také Ústavní soud, který v nálezu ze dne 10. 8.
2006, sp. zn. I. ÚS 138/06, mimo jiného uvedl, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační
stížnosti postupem dle §106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnost na výroky dosud
nenapadené a rozšířit její důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené,
pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů soudem prodloužena.
[9] Kasační stížnost tedy nadále postrádá základní náležitosti stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s.
a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatel nevyhověl výzvě
soudu ve stanovené lhůtě, Nejvyšší správní soud kasační stížnost v souladu s §37 odst. 5 ve
spojení s §120 s. ř. s. bez věcného projednání odmítl.
[10] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává,
jelikož byla kasační stížnost odmítnuta.
[11] Současně rozhodl soud dle §10 odst. 3, věty poslední, zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o vrácení uhrazeného soudního poplatku
ve výši 5 000 Kč stěžovateli k rukám jeho zástupce do jednoho měsíce od právní moci tohoto
usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. května 2017
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu