Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 20.04.2017, sp. zn. 9 As 86/2017 - 18 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2017:9.AS.86.2017:18

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2017:9.AS.86.2017:18
sp. zn. 9 As 86/2017 - 18 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: Mgr. R. K., zast. Mgr. Viktorem Chytkou, advokátem se sídlem Čechyňská 419/14a, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem tř. Tomáše Bati 21, Zlín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 5. 2015, č. j. KUZL-7115/2015, sp. zn. KUSP-7115/2015/DOP/Mu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2017, č. j. 33 A 34/2015 – 42, takto: I. Kasační stížnost se o d m ít á . II. Žádný z účastníků ne m á p ráv o na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Městského úřadu Vizovice ze dne 18. 11. 2014, č. j. MUVIZ 21357/2014, sp. zn. D-164/13800/14-OPS/KK (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl stěžovatel shledán vinným ze spáchání přestupku podle §125c odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném pro projednávanou věc, kterého se měl dopustit tím, že se dne 11. 7. 2014 v 9.15 hodin na silnici III. třídy v obci Vizovice, části Těchlov, krátce po zastavení osobního vozidla tov. zn. VW Passat reg. zn. X, odmítl podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn alkoholem či jinou návykovou látkou. Za spáchání tohoto přestupku mu byla uložena pokuta ve výši 25 000 Kč a sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců. Současně mu byla stanovena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. [2] Před meritorním posouzením věci se Nejvyšší správní soud zabývá otázkou splnění zákonem stanovených podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Jednou z podmínek je i požadavek na podání kasační stížnosti ve stanovené lhůtě. [3] Dle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. [4] Počítání lhůty pro podání kasační stížnosti se řídí §40 s. ř. s., dle kterého lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Dle §40 odst. 2 s. ř. s. končí lhůta určená podle týdnů uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. [5] Z předloženého spisu krajského soudu soud ověřil, že napadený rozsudek krajského soudu, který rovněž obsahoval poučení o možnosti podat proti němu kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení k Nejvyššímu správnímu soudu, byl stěžovateli doručen ve středu 8. 3. 2017, do datové schránky jeho zástupce. [6] Konec lhůty dvou týdnů pro podání kasační stížnosti dle §40 odst. 2 s. ř. s. pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek běhu lhůty, tj. na středu 22. 3. 2017. Tento den byl posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti, tj. pro její předání soudu nebo zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předání orgánu, který má povinnost ji doručit. [7] Kasační stížnost byla doručena Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím datové schránky až dne 28. 3. 2017. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně, a z tohoto důvodu ji podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., odmítl bez věcného projednání. [8] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. dubna 2017 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:20.04.2017
Číslo jednací:9 As 86/2017 - 18
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Krajský úřad Zlínského kraje
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2017:9.AS.86.2017:18
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024