ECLI:CZ:NSS:2017:9.AZS.214.2017:52
sp. zn. 9 Azs 214/2017 - 52
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců
JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: O.S., zast.
Mgr. et Mgr. Markem Čechovským, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti
žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2,
Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 4. 2017, č. j. CPR-20823-7/ČJ-2016-930310-V242,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2017,
č. j. 4 A 45/2017 – 31, o návrhu na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla dle
§78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta její žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalované.
Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky a potvrzeno rozhodnutí Policie České
republiky, Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, odboru cizinecké policie (dále jen
„správní orgán I. stupně“), ze dne 18. 7. 2016, č. j. KRPA-270769-14/ČJ-2016-000022, kterým bylo
rozhodnuto o jejím správním vyhoštění, a byla stanovena doba, po kterou jí nelze umožnit vstup
na území členských států Evropské unie, v délce 1 roku.
[2] Spolu s kasační stížností byl soudu podán návrh na přiznání odkladného účinku. Návrh byl
odůvodněn tím, že stěžovatelka má sice na území Ukrajiny rodiče, ale udržuje s nimi pouze občasný
kontakt. Naopak si utvořila společenské vazby v České republice. Vyhoštění by tak pro
ni znamenalo zásadní újmu. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem.
Odkázala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ve kterých soud přiznal podaným kasačním
stížnostem odkladný účinek z důvodu negativního dopadu do práva na spravedlivý proces v případě
nuceného vycestování z území České republiky.
[3] Žalovaná se i přes výzvu soudu k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
nevyjádřila.
[4] Dle §107 odst. 1 s. ř. s. platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
upravující odkladný účinek žaloby se užijí přiměřeně. Dle §73 odst. 2 s. ř. s. musí být pro přiznání
odkladného účinku naplněny dva předpoklady. Soud přizná žalobě (či kasační stížnosti) odkladný
účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro navrhovatele
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl k závěru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku dle §107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s.
jsou splněny.
[6] Soud vycházel především ze skutečnosti, že pokud nebude kasační stížnosti přiznán
odkladný účinek a nastanou tak právní účinky napadeného rozhodnutí městského soudu,
bude muset vycestovat z území České republiky na základě pravomocného a vykonatelného
rozhodnutí správního orgánu I. stupně, a to ještě před rozhodnutím zdejšího soudu o kasační
stížnosti.
[7] Klíčové v této souvislosti je, že pro výkon stěžovatelčina ústavního práva na spravedlivý
proces může být nezbytné, aby mohla zůstat na území České republiky do skončení řízení o kasační
stížnosti. Byť je v tomto řízení zastoupena advokátem, nelze přehlédnout, že k právu na spravedlivý
proces náleží i právo účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu
se svým zástupcem, udělovat mu konkrétní pokyny pro výkon zastoupení atd. Újma ve smyslu
§73 odst. 2 s. ř. s. spojená s nuceným opuštěním území České republiky tak spočívá v možném
dotčení ve výkonu jejího práva na spravedlivý proces (srov. např. usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 - 100, ze dne 30. 1. 2014, č. j. 9 Azs 59/2014 - 32, či ze
dne 3. 12. 2014, č. j. 9 Azs 283/2014 - 27, ze dne 1. 3. 2017, č. j. 9 Azs 32/2017 - 16).
[8] Z tohoto důvodu přiznává §172 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o pobytu cizinců“), žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění odkladný účinek ze zákona
(s výjimkou případů vyhoštění cizince z důvodu ohrožení bezpečnosti státu) a není důvod, proč
by obdobnou možnost zůstat na území České republiky neměl mít vyhošťovaný cizinec i po dobu
následného řízení o kasační stížnosti.
[9] Soud tedy uzavírá, že v daném případě shledal příčinnou souvislost mezi právními účinky
žalobou napadeného rozhodnutí a možným vznikem újmy ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
[10] Nejvyšší správní soud dále posoudil žádost i z hlediska zbývající podmínky stanovené v §73
odst. 2 s. ř. s. pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, kterou je rozpor s důležitým
veřejným zájmem.
[11] Stěžovatelce bylo uloženo správní vyhoštění dle §119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona
o pobytu cizinců, neboť pobývala na území České republiky bez platného oprávnění k pobytu.
K uložení vyhoštění tedy nebylo přistoupeno z takového důvodu, který by způsobil rozpor
s důležitým veřejným zájmem, což by bylo např. ohrožení bezpečnosti státu, případně
jiného závažného narušení veřejného pořádku či veřejného zdraví (srov. např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 1. 2. 2017, č. j. 9 Azs 313/2016 - 34, či ze dne 21. 12. 2016,
č. j. 6 Azs 286/2016 - 30).
[12] Soud proto neshledal důvod, pro nějž by byl spatřován rozpor s důležitým veřejným
zájmem ve stěžovatelčině setrvání na území České republiky do doby rozhodnutí soudu o její
kasační stížnosti.
[13] Z těchto důvodů soud stěžovatelce vyhověl a její kasační stížnosti přiznal odkladný účinek.
Pro úplnost soud dodává, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se do pravomocného
skončení řízení o kasační stížnosti pozastavují účinky napadeného rozsudku městského soudu.
[14] Závěrem je třeba zdůraznit, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti není
jakýmkoli způsobem ze strany Nejvyššího správního soudu předjímáno rozhodnutí o samotné
kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. srpna 2017
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu