Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 11.10.2017, sp. zn. 9 Azs 228/2017 - 47 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2017:9.AZS.228.2017:47

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2017:9.AZS.228.2017:47
sp. zn. 9 Azs 228/2017 - 47 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně: L. U., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 6. 2017, č. j. OAM-80/LE-BE05-BE04-2017, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2017, č. j. 45 Az 11/2017 – 18, takto: I. Kasační stížnost se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), kterým byla jako nedůvodná podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), zamítnuta její žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného (dále jen „rozhodnutí žalovaného“). Tímto rozhodnutím žalovaný rozhodl o její žádosti o udělení mezinárodní ochrany dle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o azylu“), tak, že je nepřípustná dle §10a písm. e) zákona o azylu a řízení o udělení mezinárodní ochrany se zastavuje dle §25 písm. i) zákona o azylu. [2] Současně s kasační stížností podala návrh na přiznání odkladného účinku dle §107 s. ř. s. a žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů. [3] Nejvyšší správní soud proto stěžovatelce formou výzvy ze dne 15. 8. 2017, č. j. 9 Azs 228/2017 – 32, zaslal formulář k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů. Stěžovatelka nebyla na doručovací adrese zastižena, proto jí byla dne 16. 8. 2017 zanechána výzva s informací, že zásilka je připravena k vyzvednutí. [4] Stěžovatelka si nevyzvedla písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí. Dle §42 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jenobčanský soudní řád“), se písemnost považuje posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Stěžovatelce proto byla písemnost doručena fikcí dne 28. 8. 2017. Následně dne 1. 9. 2017 bylo dle §49 odst. 4 občanského soudního řádu vyvěšeno na úřední desce Nejvyššího správního soudu sdělení o doručení uvedené písemnosti (§50l odst. 2 občanského soudního řádu). [5] Z §35 odst. 9 s. ř. s. vyplývá, že účastníku řízení lze ustanovit zástupce tehdy, jestliže jsou kumulativně splněny dvě podmínky: 1) jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a 2) jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho práv. [6] Podle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. [7] Na základě citovaného ustanovení lze přiznat účastníkovi řízení individuální osvobození od soudních poplatků. Smyslem tohoto právního institutu je zabezpečení přístupu k soudní ochraně i u těch účastníků, kteří se vzhledem ke své majetkové a finanční situaci nachází v tíživých sociálních poměrech. Je přitom na účastníku samém, aby soudu dostatečně konkrétně popsal své osobní a majetkové poměry a současně aby projevil zákonem požadovanou aktivitu a předložil (pokud možno současně se žádostí o osvobození) doklady prokazující jeho nemajetnost. Nesplní-li účastník tuto svou povinnost, soud výdělkové a majetkové možnosti sám z úřední povinnosti nezjišťuje (srov. rozsudek zdejšího soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. 7 Azs 343/2004 – 50, publikovaný pod č. 537/2005 Sb. NSS). [8] Stěžovatelka ve stanovené lhůtě (10 dnů) nezaslala vyplněný výše uvedený formulář, ani na písemnost nijak nereagovala. Lhůta pro doručení formuláře jí uplynula dne 7. 9. 2017. Soud nemohl objektivně posoudit předpoklady pro ustanovení zástupce stěžovatelce, a proto usnesením ze dne 13. 9. 2017, č. j. 9 Azs 228/2017 – 40, výrokem I. její žádost zamítl. Výrokem II. ji vyzval, aby ve lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení buď předložila plnou moc udělenou jí advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, anebo ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Výrokem III. byla vyzvána k tomu, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení doplnila kasační stížnost ze dne 20. 7. 2017 o důvody, pro které napadá v záhlaví označený rozsudek krajského soudu. V souvislosti s těmito výroky byla stěžovatelka poučena o právních následcích jejich nesplnění. [9] Stěžovatelka nebyla na doručovací adrese zastižena, proto jí byla dne 14. 9. 2017 zanechána výzva s informací, že zásilka je připravena k vyzvednutí. Stěžovatelka si nevyzvedla písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí. V souladu s §42 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §49 odst. 4 občanského soudního řádu se písemnost považuje posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Stěžovatelce proto byla písemnost doručena fikcí dne 25. 9. 2017. Následně dne 4. 10. 2017 bylo dle §49 odst. 4 občanského soudního řádu vyvěšeno na úřední desce Nejvyššího správního soudu sdělení o doručení uvedené písemnosti (§50l odst. 2 občanského soudního řádu). [10] Lhůta pro předložení plné moci advokáta (či prokázání vysokoškolského právnického vzdělání) jí uplynula dne 2. 10. 2017. [11] Podle §105 odst. 2 s. ř. s. stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. [12] Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. [13] Podle §120 s. ř. s. není-li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I. [14] Jelikož stěžovatelka v soudem stanovené lhůtě nedoložila plnou moc advokáta pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, jakož i soudu neprokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, soud rozhodl tak, že kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl, neboť není splněna podmínka řízení a tento nedostatek nebyl přes výzvu soudu odstraněn, pročež v řízení nelze pokračovat. [15] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3, věty první, s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. dle nichž nemá žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. [16] O návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud nerozhodoval, neboť bez prodlení ve věci činil procesní úkony a rozhodl usnesením o skončení řízení, čímž důvod návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odpadl. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 11. října 2017 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:11.10.2017
Číslo jednací:9 Azs 228/2017 - 47
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2017:9.AZS.228.2017:47
Staženo pro jurilogie.cz:04.05.2024