ECLI:CZ:NSS:2017:9.AZS.361.2017:17
sp. zn. 9 Azs 361/2017 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: G. G., zast.
Mgr. Ing. Janem Procházkou, LL.M. eur., advokátem se sídlem Karolinská 654/2, Praha 8, proti
žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem
Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2017, č. j. CPR-3301-2/ČJ-2017-
930310-V234, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze
ze dne 22. 9. 2017, č. j. 4 A 81/2017 – 20,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností podanou dne 2. 11. 2017 se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá
zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“),
kterým byla dle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta její žaloba proti shora označenému rozhodnutí
žalovaného. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Krajského
ředitelství policie hl. m. Prahy, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání
a eskort (dále jen „správní orgán prvního stupně“), ze dne 22. 12. 2016,
č. j. KRPA-434000-47/ČJ-2016-000022. Posledně jmenovaným rozhodnutím bylo stěžovatelce
uloženo správní vyhoštění a zároveň jí byla stanovena doba čtyř let, po kterou jí nelze umožnit
vstup na území členských států Evropské unie.
[2] Součástí kasační stížnosti byl návrh na přiznání odkladného účinku. Návrh byl
odůvodněn tím, že stěžovatelka žije na území České republiky nepřetržitě od roku 2000, má zde
vytvořeny veškeré soukromé i rodinné vazby. Výkon rozhodnutí o správním vyhoštění by pro
ni znamenal nepřiměřenou újmu, neboť v zemi původu nikoho nemá a mnoho let tam nežije.
Stěžovatelce je 63 let a trpí zdravotními problémy (onemocnění nohou), které neumožňují její
vycestování. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zajistí právo stěžovatelky
na spravedlivý proces a nebude ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem, protože stěžovatelka
plně spolupracuje s orgány Policie České republiky a zdržuje se v místě hlášeného pobytu.
[3] Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nevyjádřil.
[4] Dle §107 odst. 1 s. ř. s. platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. upravující
odkladný účinek žaloby se užijí přiměřeně. Dle §73 odst. 2 s. ř. s. musí být pro přiznání
odkladného účinku naplněny dva předpoklady. Soud přizná žalobě (či kasační stížnosti) odkladný
účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro navrhovatele
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl k závěru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku dle §107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §73
odst. 2 s. ř. s. jsou splněny.
[6] Soud vycházel především ze skutečnosti, že pokud nebude kasační stížnosti přiznán
odkladný účinek a nastanou tak právní účinky napadeného rozhodnutí městského soudu, mohlo
by dojít k tomu, že stěžovatelka bude muset vycestovat z území České republiky na základě
pravomocného a vykonatelného rozhodnutí správního orgánu I. stupně, a to ještě před
rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti.
[7] Klíčové v této souvislosti je, že pro výkon stěžovatelčina ústavního práva na spravedlivý
proces může být nezbytné, aby mohla zůstat na území České republiky do skončení řízení
o kasační stížnosti. Byť je v tomto řízení zastoupena advokátem, nelze přehlédnout, že k právu
na spravedlivý proces náleží i právo účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu
se svým zástupcem, udělovat mu konkrétní pokyny pro výkon zastoupení atd. Újma ve smyslu
§73 odst. 2 s. ř. s. spojená s nuceným opuštěním území České republiky tak spočívá v možném
dotčení ve výkonu jejího práva na spravedlivý proces (srov. např. usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 – 100, ze dne 30. 1. 2014, č. j. 9 Azs 59/2014 – 32,
či ze dne 3. 12. 2014, č. j. 9 Azs 283/2014 – 27).
[8] Z tohoto důvodu přiznává §172 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o pobytu cizinců“), žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění odkladný účinek
ze zákona (s výjimkou případů vyhoštění cizince z důvodu ohrožení bezpečnosti státu) a není
důvod, proč by obdobnou možnost zůstat na území České republiky neměl mít vyhošťovaný
cizinec i po dobu následného řízení o kasační stížnosti.
[9] Soud tedy uzavírá, že v daném případě shledal příčinnou souvislost mezi právními účinky
žalobou napadeného rozhodnutí a možným vznikem újmy ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. Z tohoto
důvodu se již pro nadbytečnost nezabýval dalšími tvrzenými okolnostmi, ve kterých stěžovatelka
spatřovala takovou újmu (narušení jejího soukromého a rodinného života a zdravotní obtíže).
[10] Nejvyšší správní soud dále posoudil návrh i z hlediska zbývající podmínky stanovené
v §73 odst. 2 s. ř. s. pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, kterou je, že přiznání
odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[11] Stěžovatelce bylo uloženo správní vyhoštění dle §119 odst. 1 písm. b) bodu 9. zákona
o pobytu cizinců. Soud si je vědom, že důvodem pro uložení správního vyhoštění bylo v daném
případě opakované nerespektování soudního rozhodnutí (ukládajícího stěžovatelce trest
vyhoštění), avšak jednání stěžovatelky (nejprve trestný čin krádeže, poté maření výkonu soudního
rozhodnutí) nelze považovat za natolik závažné narušení veřejného pořádku, aby přiznání
odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem a odůvodnilo odklon
od setrvalé judikatury tohoto soudu.
[12] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se do pravomocného skončení řízení
o kasační stížnosti pozastavují účinky napadeného rozsudku městského soudu.
[13] Závěrem je třeba zdůraznit, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti není
jakýmkoli způsobem ze strany Nejvyššího správního soudu předjímáno rozhodnutí o samotné
kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. prosince 2017
JUDr. Radan Malík
předseda senátu