ECLI:CZ:NSS:2017:9.AZS.50.2017:23
sp. zn. 9 Azs 50/2017 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: V. K.,
zast. Mgr. Závišem Löffelmannem, advokátem se sídlem Karlovo náměstí 671/24, Praha 1, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 8. 6. 2016, č. j. OAM-46/LE-LE05-LE05-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2017, č. j. 1 Az 43/2016 – 55,
takto:
I. Kasační stížnost se o dmít á.
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci Mgr. Záviši Löffelmannovi, advokátu se sídlem Karlovo náměstí
671/24, Praha 1, se p ři zn áv á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů
ve výši 4 114 Kč, která je splatná do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu
Nejvyššího správního soudu.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného
rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti shora uvedenému
rozhodnutí žalovaného. Žalovaný jím rozhodl, že se stěžovateli neuděluje mezinárodní ochrana
podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
[2] V průběhu správního řízení vyšlo najevo, že důvodem stěžovatelovy žádosti je obava
z výkonu vojenské služby. Žalovaný ji nevyhodnotil jako azylově relevantní a nezjistil ani žádné
jiné důvody, pro které by bylo namístě mezinárodní ochranu udělit. Zejména je třeba zmínit jeho
závěr, dle kterého stěžovatele relevantně neohrožuje konflikt na východě Ukrajiny, neboť
pobýval v západní části země.
[3] Městský soud se s tímto posouzením ztotožnil a zdůraznil, že žalovaný dostál svojí
povinnosti dostatečně zjistit skutkový stav. Nemohl pochybit tím, že se nezabýval skutečnostmi,
které nevyšly najevo v průběhu správního řízení; břemeno tvrzení tížilo stěžovatele.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[4] Stěžovatel podřadil důvody své kasační stížnosti pod §103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[5] Na několika místech kasační stížnosti předestřel argumenty, kterými dokládal tvrzení
o nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku. Má za to, že městský soud pouze převzal
posouzení žalovaného, nevypořádal všechny námitky a nepřihlédl ke zhoršující se situaci
na Ukrajině.
[6] Dále se domnívá, že v jeho věci došlo k pochybení při zjišťování skutkového stavu,
jelikož úředník, který s ním vedl pohovor, nepostupoval tak, aby zjistil skutečnosti relevantní
pro udělení mezinárodní ochrany. Dle jeho názoru byl městský soud při posouzení této otázky
veden chybným názorem na rozložení důkazního břemene.
[7] Z uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil jak napadený rozsudek,
tak rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[8] Žalovaný ve svém vyjádření zdůraznil, že stěžovatel v kasační stížnosti prakticky opakuje
žalobní námitky, aniž by reagoval na jejich vypořádání městským soudem. Přitom již v žalobě
byla jeho argumentace velmi obecná a odůvodnění městského soudu je navzdory tomu konkrétní
a precizní. Za těchto okolností považuje kasační stížnost za nedůvodnou, účelovou
a nepřesahující vlastní zájmy stěžovatele, proto navrhl její odmítnutí, případně zamítnutí.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[9] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal,
že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti kterému
je podání kasační stížnosti přípustné, a stěžovatel je zastoupen advokátem (§102 a násl. s. ř. s.).
[10] Ve věcech mezinárodní ochrany se v souladu s §104a s. ř. s. dále zabýval otázkou,
zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak
nebylo, odmítl by ji jako nepřijatelnou. Pro vymezení institutu nepřijatelnosti a jeho dopadů
do soudního řízení správního odkazuje na své usnesení ze dne 26. 4. 2006,
č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS, v němž neurčitý právní pojem „přesah
vlastních zájmů stěžovatele“ vyložil.
[11] V projednávané věci přesah vlastních zájmů stěžovatele neshledal. Vytýkaných pochybení
s potenciálním dopadem do hmotněprávního postavení stěžovatele se městský soud nedopustil.
Argumentace týkající se nedostatečně zjištěného skutkového stavu nemohla k přijatelnosti
kasační stížnosti vést, neboť byla zcela obecná a nijak konkrétně nepopisovala, jak mělo být
do stěžovatelových práv zasaženo.
[12] Námitky nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku nebyly opodstatněné. Skutečnost,
že městský soud se ztotožnil s posouzením žalovaného, neznamená, že pouze převzal jeho
názory, a nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku nezpůsobuje. Stěžovatelovy námitky byly
navíc natolik obecné, že městskému soudu v podstatě neposkytovaly prostor pro to, aby závěry
žalovaného přehodnocoval. Lichá je také námitka, že městský soud se dostatečně nezabýval
argumentací vztahující se k rozložení důkazního břemene a nedostatečnému zjištění skutkového
stavu, neboť na ni podrobně reagoval v prvním odstavci na straně 5 napadeného rozsudku. Není
ani pravda, že by se nezabýval situací na Ukrajině; vyjadřoval se k ní v pátém odstavci na straně
4 rozsudku.
[13] Námitky týkající se rozložení důkazního břemene a nedostatečně zjištěného skutkového
stavu ve správním řízení byly natolik obecné, že k přijatelnosti kasační stížnosti nemohly vést.
Stěžovatel pouze tvrdil, že městský soud byl v této otázce veden nesprávným právním názorem
a že úředník, který vedl se stěžovatelem pohovor v průběhu správního řízení, nepostupoval tak,
aby byly zjištěny veškeré okolnosti relevantní pro možné udělení mezinárodní ochrany, a nebylo
přihlédnuto ke specifikům jeho případu. Neuvedl však jedinou konkrétní skutečnost, pro kterou
by jeho případ měl být specifický, která nebyla ve správním řízení zjištěna a která by měla vést
k udělení mezinárodní ochrany. Nepřinesl tak jediný důvod, pro který by bylo možné
o přijatelnosti jeho kasační stížnosti uvažovat.
IV. Závěr a náklady řízení
[14] Za těchto okolností Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro přijetí kasační stížnosti
k věcnému projednání a konstatuje, že svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy
stěžovatele, a proto ji ve smyslu ustanovení §104a s. ř. s. shledal nepřijatelnou a odmítl ji.
[15] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
[16] Stěžovateli byl usnesením městského soudu ze dne 9. 9. 2016, č. j. 1 Az 43/2016 – 26,
ustanoven zástupcem Mgr. Záviš Löffelmann, advokát se sídlem Karlovo náměstí 671/24,
Praha 1. Podle §35 odst. 8, věty poslední, s. ř. s. zástupce ustanovený v řízení před krajským
soudem, je-li jím advokát, zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti. Podle první věty
téhož ustanovení, ve spojení s §120 s. ř. s., zástupci stěžovatele, který mu byl soudem ustanoven
k ochraně jeho práv, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát.
[17] Ustanovený zástupce učinil v řízení před Nejvyšším správním soudem jeden úkon právní
služby, kterým je písemné podání ve věci samé – podání kasační stížnosti [§11 odst. 1 písm. d)
vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních
služeb (advokátní tarif), ve znění účinném pro posuzovanou věc (dále jen „advokátní tarif“)].
Za jeden úkon právní služby zástupci stěžovatele náleží mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč
[§9 odst. 4 písm. d) ve sp ojení s §7 bodem 5. advokátního tarifu], a dále 300 Kč paušální
náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 3 advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost,
že advokát je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), zvyšuje se částka přiznané
odměny podle ustanovení §35 odst. 8, věty druhé, s. ř. s. o DPH ve výši 21 %, tj. o částku 714
Kč. Celková výše odměny ustanoveného zástupce tak činí 4 114 Kč. Tato částka mu bude
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. května 2017
JUDr. Radan Malík
předseda senátu