ECLI:CZ:NSS:2017:APRK.2.2017:85
sp. zn. Aprk 2/2017 - 85
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: J. P.,proti
žalovanému: Krajský úřad Olomouckého Kraje, se sídlem Jeremenkova 40, Olomouc, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2016, č. j. KUOK 69982/2016,
sp. zn. KÚOK/50014/2016/ODSH-SD/7228, vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočka
v Olomouci pod sp. zn. 59 A 19/2016, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního
úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 28. 12. 2016, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 6. 1. 2017,
se žalobce (dále jen „navrhovatel“) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu podle
§174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), a to vydání rozhodnutí v řízení o žalobě
vedeném u Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) pod sp. zn. 59 A 19/2016. Svůj
návrh omezil na tvrzení, že rozhodující soud je v prodlení s vydáním rozhodnutí o věci samé.
K návrhu se vyjádřila zastupující soudkyně; uvedla, že soud opakovaně rozhodoval
o žádosti o přiznání odkladného účinku žalobě, vyžádal si již potřebné spisy a podklady
k rozhodnutí, ale s ohledem na požadavek §56 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“) bude věc vyřízena v řádném pořadí tak, jak napadla. V současné době soud
vyřizuje věci napadlé počátkem roku 2016.
Z předloženého spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatel
doručil soudu žalobu proti rozhodnutí žalovaného dne 2. 8. 2016. V ní mj. požádal o přiznání
odkladného účinku a uvedl, že jej bude v řízení před soudem zastupovat Cannabic
is The Cure, z. s., se sídlem Tylova 2, Olomouc. Usnesením ze dne 9. 8. 2016 soud nepřipustil
označeného zástupce k zastupování před soudem, usnesením z téhož dne pak vyzval
navrhovatele k zaplacení soudního poplatku za rozhodnutí o odkladném účinku. Přípisem ze dne
26. 8. 2016 vyzval soud žalovaného k vyjádření k odkladnému účinku, k žalobě a k zaslání
správního spisu. Usnesením ze dne 2. 9. 2016 krajský soud nepřiznal žalobě odkladný účinek,
a to pro nedostatečné tvrzení vzniku možné újmy působením napadeného rozhodnutí. Přípisem
ze dne 14. 9. 2016 zaslal soud navrhovateli na vědomí vyjádření žalovaného k žalobě a k vyjádření
k postupu podle §51 s. ř. s. Návrhem ze dne 13. 9. 2016 navrhovatel opakovaně požádal
o přiznání odkladného účinku žalobě; o tomto návrhu soud rozhodl usnesením ze dne
7. 10. 2016 a odkladný účinek žalobě přiznal. Dne 28. 12. 2016 podal navrhovatel soudu návrh
na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle zákona o soudech a soudcích.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
není důvodný.
Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v §174a zákona
o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění
práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů,
zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení
probíhajícího před soudem.
V řízení podle §174a zákona o soudech a soudcích tedy Nejvyšší správní soud rozhoduje
o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající
zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné
úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody,
anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu,
ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému
vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází
k nečinnosti soudu. Soud se tak při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení
procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, s ohledem na složitost věci,
význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní
postup soudu.
Krajský soud je podle §56 s. ř. s. povinen zásadně projednávat a rozhodovat věci
v pořadí, v jakém mu došly; to neplatí pouze tehdy, jsou-li u věci dány závažné důvody
pro přednostní projednávání a rozhodování věci. Soud tak projednává a rozhoduje přednostně
návrhy na osvobození od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce, žaloby proti
nečinnosti správního orgánu a žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení
správního orgánu, návrhy a žaloby ve věcech mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním
vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí
o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem
je omezení osobní svobody cizince, rozhodnutí o ukončení zvláštní ochrany a pomoci svědkům
a dalším osobám v souvislosti s trestním řízením, jakož i další věci, stanoví-li tak zvláštní zákon.
Ve věci navrhovatele vede krajský soud řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu
o přestupku podle §65 a násl. s. ř. s.; nejedná se tedy o věc, která by podléhala režimu
přednostního vyřizování podle §56 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud v projednávané věci po posouzení shora uvedeného postupu
krajského soudu dospěl k závěru, že návrh není oprávněný. Z předloženého spisového materiálu
vyplývá, že soud se věcí po jejím obdržení řádně zabýval a činil postupně v přiměřené době
procesní úkony, jejichž vykonání bylo ve věci zapotřebí tak, aby věc mohl projednat
a rozhodnout. Krajský soud komunikoval s navrhovatelem i žalovaným a shromažďoval
informace potřebné k rozhodnutí věci. Spis již bude připraven k meritornímu projednání
a rozhodnutí. Délku řízení pět měsíců (od podání žaloby do podání návrhu na určení lhůty) ještě
nelze, vzhledem k rozsahu agendy a množství sporů vedených u daného soudu, považovat
za průtahy v řízení či nečinnost krajského soudu. Posuzovaná věc nespadá do přednostního
režimu, a proto je nutné respektovat pořadí napadaných věcí. Nejvyšší správní soud rozumí snaze
navrhovatele domoci se co nejrychlejšího rozhodnutí dané věci, avšak její povaha není taková,
aby umožňovala rozhodnout v přednostním režimu. Ze všech shora uvedených důvodů proto
Nejvyšší správní soud návrh navrhovatele podle §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích
zamítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný.
K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. ledna 2017
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu