ECLI:CZ:NSS:2017:KONF.26.2017:11
sp. zn. Konf 26/2017-11
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Michala Mazance,
JUDr. Romana Fialy, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Marie Žiškové,
rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219,
na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem v Děčíně, a dalších
účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 14 C 71/2013, o zaplacení
3092 Kč s příslušenstvím: žalobkyně SEVEROSTAV, spol. s r. o., IČ 482 92 290, se sídlem
v Děčíně VI, Slovanská 861/40, zastoupeného Mgr. Zbyňkem Pánkem, advokátem se sídlem
v Děčíně IV, Prokopa Holého 130/15 a žalované A. R.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Děčíně
pod sp. zn. 14 C 71/2013, o zaplacení poplatků za zřízení přístupu k internetu v celkové výši
1097 Kč s příslušenstvím, je soud .
II. Usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 6. 11. 2013, čj. 14 C 71/2013-26, se v tomto
rozsahu zrušuje .
Odůvodnění:
Návrhem doručeným 21. 4. 2017 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon o některých
kompetenčních sporech“), se Český telekomunikační úřad domáhal, aby zvláštní senát rozhodl
spor o pravomoc vzniklý ve smyslu §1 odst. 1 písm. a) zákona o některých kompetenčních
sporech mezi ním a Okresním soudem v Děčíně ve věci žaloby vedené u tohoto soudu
pod sp. zn. 14 C 71/2013 a týkající se zaplacení 3092 Kč s příslušenstvím.
Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Návrhem doručeným 22. 5. 2013 Okresnímu soudu v Děčíně se žalobkyně domáhala
vydání platebního rozkazu (či alternativně rozsudku), ve kterém by soud uložil žalované zaplatit
částku 3092 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Uvedený dluh měl vzniknout tím,
že žalovaná žalobkyni neuhradila ceny za poskytnuté služby připojení k internetu a neuhrazené
„splátky zřízení“ vyplývající ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických
komunikací č. X, uzavřené 8. 4. 2011 mezi žalobkyní a žalovanou. Celková částka 3092 Kč
představuje neuhrazené položky z vyúčtování služeb, které žalobkyně vystavila žalované, a to za
„splátky zřízení“ částku 1097 Kč (183 Kč měsíčně v šesti vyúčtováních, částečná úhrada 1 Kč) a
za připojení k internetu částku 1995 Kč (399 Kč měsíčně v pěti vyúčtováních).
Okresní soud v Děčíně vydal dne 28. 8. 2013 platební rozkaz čj. 14 C 71/2013-18,
kterým žalované uložil, aby do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatila žalobkyni
pohledávku ve výši 3092 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 4719 Kč k rukám právního zástupce
žalobkyně a ve výši 1000 Kč k rukám žalobkyně. Platební rozkaz se však žalované nepodařilo
doručit do vlastních rukou, okresnímu soudu proto nezbylo než jej zrušit usnesením ze dne
21. 10. 2013, čj. 14 C 71/2013-23.
Okresní soud v Děčíně poté usnesením ze dne 6. 11. 2013, čj. 14 C 71/2013-26 řízení
o návrhu žalobkyně na zaplacení částky 3092 Kč zastavil (výrok I), neboť s odkazem na §108
odst. 1 písm. g) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), shledal, že nejsou splněny
podmínky řízení a v souladu s §104 odst. 1 o. s. ř. je nutné řízení o žalobě zastavit
a věc postoupit správnímu orgánu. V odůvodnění uvedl, že se nejedná o věc,
k jejímuž projednání by byly příslušné soudy. Soud dále uzavřel, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení (výrok II) a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena
Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok III) s tím, že žalobkyni se nevrací zaplacený soudní
poplatek (výrok IV).
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením čj. 17 Co 115/2014-37,
potvrdil usnesení okresního soudu ve výroku IV. Uvedl, že vznik poplatkové povinnosti,
o niž v daném případě jde, je spojen s podáním návrhu, nikoliv s rozhodnutím ve věci samé.
Dospěl proto k závěru, že poplatková povinnost vznikla. Okresní soud proto postupoval
správně, když žalobkyni zaplacený soudní poplatek nevrátil.
Poté, co okresní soud věc postoupil Českému telekomunikačnímu úřadu (dále
„navrhovatel“), tento správní orgán podal 21. 4. 2017 zvláštnímu senátu návrh na řešení
kompetenčního sporu podle zákona o některých kompetenčních sporech. Uvedl, že odmítá svou
kompetenci k rozhodnutí sporu o částku ve výši 1097 Kč s příslušenstvím, která byla vyúčtovaná
jako cena za „zřízení služby“. Jeho pravomoc je dána v případě kumulativního splnění osobní
a věcné podmínky; navrhovatel namítá nesplnění druhé z nich. Zřízení služby nelze považovat
za službu elektronických komunikací. Navrhovatel tedy není příslušným orgánem k rozhodnutí
daného sporu týkajícího se povinnosti k zaplacení za zřízení služby.
Ze soudního spisu, konkrétně z faktur – daňových dokladů a ze smlouvy o poskytování
služby č. X vyplývá, že žalobkyně se zavázala poskytovat žalované jako uživateli službu připojení
k internetu. Žalovaná měla za tuto službu žalobkyni platit 399 Kč měsíčně. Z faktur rovněž
vyplývá, že žalobkyně požadovala za zřízení internetu zaplacení poplatku, jehož splátky činily 183
Kč měsíčně. Podle daňových dokladů požaduje žalobkyně po žalované uhrazení služby
poskytování internetu za březen až červenec 2012 ve výši 399 Kč za každý měsíc a splátky
za zřízení této služby za únor až červenec 2012 ve výši 183 Kč s tím, že 1 Kč již byla uhrazena.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem
se zvláštní senát řídil následující úvahou:
Podle §1 odst. 2 zákona o některých kompetenčních sporech je negativním
kompetenčním sporem ten, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí
v totožné věci individuálně určených účastníků. V části nyní rozhodované věci popřel svou
pravomoc Okresní soud v Děčíně i navrhovatel, jedná se proto o negativní kompetenční spor,
k jehož projednání je příslušný zvláštní senát podle zákona o některých kompetenčních sporech.
Zvláštní senát rozhoduje o kompetenčním sporu podle skutkového a právního stavu
ke dni svého rozhodnutí (srov. rozhodnutí č. 485/2005 Sb. NSS).
Zvláštní senát v usnesení čj. Konf 38/2009-12 vysvětlil, že k tomu, aby mohl navrhovatel
rozhodovat účastnické spory, musí být podle §129 odst. 1 zákona o elektronických
komunikacích naplněn osobní a věcný předpoklad.
Zvláštní senát nejprve zkoumal, zda je splněn věcný předpoklad. Ten vychází z druhé věty
§129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích: „pokud se spor týká povinností uložených tímto
zákonem nebo na jeho základě“. Komunikačními činnostmi podle §7 téhož zákona jsou a)
zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací,
c) provozování přístrojů. Podle §2 písm. n) cit. zákona je službou elektronických komunikací
služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů
po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb
v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou
služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo
vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášených sítěmi a poskytovaným službami
elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela
nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.
V nyní rozhodované věci žádá žalobkyně uhrazení částky 1995 Kč za poskytování
internetu, což je komunikační činnost podle §7 zákona o elektronických komunikacích, a dále
požaduje částku 1097 Kč za zřízení této služby. V části sporu týkající se zřízení připojení se jedná
o splnění povinnosti z odpovídající smlouvy, tj. o běžný soukromoprávní vztah, nikoli o splnění
povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích (např. úhrada za poskytnuté
služby elektronických komunikací).
Obdobnými otázkami se zvláštní senát již zabýval. V usnesení čj. Konf 124/2003-5
vyslovil, že „je-li předmětem sporu úhrada ceny, na niž vznikl žalobci podle žalobního tvrzení nárok v důsledku
dodání a montáže telekomunikačního zařízení, nejde o poskytování telekomunikační služby ve smyslu §2 odst. 7
zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, nýbrž o běžný soukromoprávní vztah ze smlouvy. Rozhodování
o těchto věcech zákon o telekomunikacích nesvěřuje Českému telekomunikačnímu úřadu; z kompetence soudů
se tak tyto věci nevymykají (§7 odst. 1 o. s. ř.)“.
Shora uvedené závěry lze použít i v nyní rozhodované věci (srov. usnesení
čj. Konf 3/2016-14). Z uvedeného vyplývá, že v rozsahu sporu týkajícího se zřízení internetu
(1097 Kč) není naplněna věcná podmínka §129 zákona o elektronických komunikacích;
rozhodování v této věci zákon navrhovateli nesvěřuje, ale je tu založena obecná pravomoc soudu
rozhodnout o věci (§7 odst. 1 o. s. ř.).
Zvláštní senát z uvedených důvodů uzavřel, že k rozhodnutí o věci v rozsahu zaplacení
částky 1097 Kč je dána pravomoc soudu (výrok I.). Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona
o některých kompetenčních sporech zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu
popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání
rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Zvláštní senát proto
částečně zrušil usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 6. 11. 2013, čj. 14 C 71/2013-26,
a odstranil tak překážku věci rozhodnuté [pro úplnost zvláštní senát dodává, že nebylo třeba rušit
rovněž usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem čj. 17 Co 115/2014-37, neboť toto
rozhodnutí se vztahuje pouze k odvoláním dotčenému výroku o soudním poplatku].
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona o některých
kompetenčních sporech závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor
vznikl, pro správní orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále tedy bude Okresní soud
v Děčíně pokračovat v řízení o podané žalobě v rozsahu částky 1097 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 2. srpna 2017
JUDr. Pavel Simon
předseda zvláštního senátu