ECLI:CZ:NSS:2017:NA.136.2017:5
sp. zn. Na 136/2017 - 5
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila
a soudců Mgr. Petra Šuránka a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: T. D., proti žalovanému:
Okresní soud v Pardubicích, se sídlem Na Třísle 118, Pardubice, v řízení o žalobě
proti usnesení žalovaného ze dne 23. 1. 2017, č. j. 5600050416,
takto:
Věc se p o s t u p u je Krajskému soudu v Hradci Králové.
Odůvodnění:
[1] Okresní soud v Pardubicích měl podle tvrzení žalobce usnesením ze dne 23. 1. 2017,
č. j. 5600050416, (dále jen „napadené rozhodnutí“) z pozice správce daně zamítnout jeho návrh
na zastavení daňové exekuce dle §181 odst. 2 písm. i) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), jež má být prováděna srážkami z pracovní
odměny v rozsahu přesahujícím tzv. základní částku vymezenou nařízením vlády č. 595/2006 Sb.,
o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy
při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami
bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách).
[2] Žalobce svým návrhem ze dne 11. 3. 2017, podaným k poštovní přepravě na adresu
Nejvyššího správního soudu dne 14. 3. 2017 a označeným jako „Stížnost povinného na postup
správce daně při rozhodování o návrhu na zastavení daňové exekuce“, v návaznosti na vylíčení
důvodů, pro něž považuje probíhající daňovou exekuci a napadené rozhodnutí za nezákonné,
uvedl, že se domáhá, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a bylo nařízeno vydat nové
rozhodnutí o jeho návrhu na zastavení daňové exekuce.
[3] K návrhu žalobce přiložil přípis Okresního soudu v Pardubicích ze dne 28. 2. 2017,
zn. 5600050416, v němž je mu sdělováno, že jeho odvolání ze dne 13. 2. 2017 není přípustné,
což měl potvrdit i Krajský soud v Hradci Králové.
[4] Nejvyšší správní soud toto podání obsahově posoudil jako žalobu proti napadenému
rozhodnutí, byť není v tuto chvíli prostá vad a vyžaduje doplnění, zejména pokud jde o přesné
označení napadeného rozhodnutí a předložení jeho stejnopisu.
[5] Ustanovení §69 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), žalovaným určuje ten správní orgán, který ve věci
rozhodl v posledním stupni. Z ustanovení §181 odst. 4 daňového řádu přitom vyplývá,
že proti napadenému rozhodnutí nebylo přípustné odvolání, proto by žalovaným měl být Okresní
soud v Pardubicích jako správce daně, který měl žádost žalobce o zastavení daňové exekuce
zamítnout (judikatorní závěry o přípustnosti odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu
na zastavení daňové exekuce po novele provedené zákonem č. 458/2011 Sb. s účinnosti
od 1. 1. 2014 neobstojí, jak Nejvyšší správní soud konstatoval v odůvodnění rozsudku
ze dne 30. 9. 2014, č. j. 3 Afs 99/2014 - 43).
[6] Podle §7 odst. 1 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně
příslušný krajský soud. Současně podle §7 odst. 2 s. ř. s. je k řízení o žalobě místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni.
Vzhledem k tomu, že soudní řád správní pro řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu
nezakládá věcnou příslušnost Nejvyššího správního soudu, věcně příslušným k projednání žaloby
je některý z krajských soudů. S ohledem na sídlo žalovaného Okresního soudu v Pardubicích
je pak zjevné, že místně příslušným k projednání žaloby je Krajský soud v Hradci Králové.
[7] Nejvyšší správní soud proto postoupil předmětnou věc Krajskému soudu v Hradci
Králové jako místně příslušnému krajskému soudu. Teprve tento místně příslušný soud může
zkoumat úplnost žaloby a podmínky řízení, mezi něž spadá též absence vyloučení soudců
z rozhodování.
[8] Pro úplnost pak zdejší soud považuje za vhodné připomenout rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 15. 8. 2008, č. j. 8 As 2/2008 - 112, z něhož je zřejmý závěr, že byla-
li žaloba (§65 s. ř. s.) podána v zákonné lhůtě u věcně nepříslušného Nejvyššího správního
soudu, není její včasnost ovlivněna tím, že ji tento soud postoupil věcně a místně příslušnému
krajskému soudu až po lhůtě k jejímu podání. Navíc nelze vyloučit ani to, že již zmiňované
„odvolání“ žalobce ze dne 13. 2. 2017, mělo být podle svého obsahu považováno za žalobu
podle §65 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. března 2017
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu