ECLI:CZ:NSS:2017:NAD.115.2017:48
sp. zn. Nad 115/2017 - 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petra Šuránka v právní věci žalobců: a) J. D. a b) V. D., zast. JUDr.
Tomášem Davidem, advokátem, se sídlem Dlážděná 1586/4, Praha 1, proti žalovanému: Krajský
úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, v řízení o návrhu žalobců
na přikázání věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 A 6/2015 Městskému
soudu v Praze,
takto:
Návrh žalobců na přikázání věci Městskému soudu v Praze se zamítá .
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě se žalobci domáhají zrušení rozhodnutí
ze dne 18. 11. 2014, č. j. MSK 150331/2014, kterým žalovaný zamítl odvolání a potvrdil
rozhodnutí Obecního úřadu Bernartice nad Odrou ze dne 4. 8. 2014, č. j. 202/2014. Naposledy
uvedeným rozhodnutím obecní úřad zamítl žádost žalobců o určení, že komunikace nacházející
se na pozemcích p. č. X, p. č. X a p. č. X v katastrálním území B. n. O. nejsou místní ani
účelovou komunikací ve smyslu §6 a §7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
Žalobci navrhli, aby krajský soud zrušil současně s rozhodnutím žalovaného i prvoinstanční
rozhodnutí.
Krajský soud v Ostravě předložil Nejvyššímu správnímu soudu dne 28. 2. 2017 soudní
spis sp. zn. 22 A 6/2015 k rozhodnutí o návrhu žalobců na přikázání věci jinému soudu z důvodu
vhodnosti podle §9 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
Žalobci (dále jen „navrhovatelé“) ve svém návrhu uvedli, že jejich zástupce má sídlo
advokátní kanceláře mimo územní obvod Krajského soudu v Ostravě a delegace místní
příslušnosti by tak byla vhodná s ohledem na rychlost a hospodárnost řízení. Vzhledem
k tomu, že zástupce navrhovatelů má sídlo v Praze, navrhli, aby Nejvyšší správní soud přikázal
věc podle §9 odst. 2 s. ř. s. Městskému soudu v Praze.
Žalovaný se k návrhu na přikázání věci nevyjádřil.
Podle §9 odst. 2 s. ř. s. „Nejvyšší správní soud může věc přikázat jinému než místně příslušnému
krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné.“
Tato tzv. delegace vhodná představuje průlom do ústavního principu zákonného soudce,
vyjádřeného v článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod tak, že nikdo nesmí být odňat
svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Místní příslušnost
soudu, určená procesními předpisy, je tedy základním pravidlem, které je promítnutím dělby
činnosti uvnitř soudní soustavy mezi jednotlivými články tak, aby věci byly projednávány
tam, kde jsou nejlepší předpoklady pro jejich náležité projednání a rozhodnutí.
V otázce tzv. delegace vhodné již existuje ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu
(viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 4. 2004,
č. j. Nad 138/2003 - 26, publ. pod č. 305/2004 Sb. NSS). Delegaci vhodnou lze připustit pouze
tehdy, dojde-li tím k hospodárnějšímu, rychlejšímu či spolehlivějšímu posouzení věci. Jedná
se však o výjimku z pravidla a lze ji připustit pouze za výjimečných okolností. Pro delegaci
vhodnou musí existovat další důvody a naléhavé zájmy, které výjimečně a zcela ojediněle převáží
nad ústavní zásadou zákonného soudce a soudu.
Úlohou Nejvyššího správního soudu v této věci je tedy posoudit, zda jsou dány důvody
pro výjimečné použití institutu vhodné delegace a rozhodnout, zda by řízení u Městského soudu
v Praze bylo z komplexního pohledu na věc hospodárnější, rychlejší a spolehlivější než u místně
příslušného Krajského soudu v Ostravě.
Nejvyšší správní soud však v posuzované věci neshledal naplnění výjimečných okolností,
které by svědčily k přikázání věci Městskému soudu v Praze. Naopak, situace, kdy má advokát
žalobce sídlo v obvodu jiného než místně příslušného soudu, je zcela obvyklá. Pokud by Nejvyšší
správní soud připustil delegaci za těchto okolností, umožnil by žalobcům, aby si společně
s volbou zástupce volili dle vlastní libovůle i místně příslušný soud, což by ovšem vedlo ke zcela
neakceptovatelnému průlomu do ústavního principu zákonného soudce.
Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že podmínky ustanovení §9 odst. 2 s. ř. s. nebyly
v projednávané věci naplněny, a věc nepřikázal Městskému soudu v Praze, jak bylo navrhováno.
Žalobu podanou žalobci proti shora označenému rozhodnutí žalovaného tedy projedná
a rozhodne o ní věcně a místně příslušný Krajský soud v Ostravě.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. března 2017
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu