ECLI:CZ:NSS:2017:NAD.315.2017:49
sp. zn. Nad 315/2017 - 49
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobkyně: I. M., zast. JUDr. Zdeňkem
Rudoleckým, advokátem, se sídlem Tylovo nábřeží 367/10, Hradec Králové, proti žalované:
Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4,
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 6. 2017, č. j. MV-132857-3/SO-2013, o nesouhlasu
Krajského soudu v Hradci Králové s postoupením věci,
takto:
K řízení je místně př í sl uš n ý Městský soud v Praze.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobkyně
domáhala přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného.
[2] Městský soud rozhodl usnesením ze dne 19. 9. 2017, č. j. 3 A 129/2017 - 33,
o postoupení věci Krajskému soudu v Hradci Králové. Postoupení věci odůvodnil odkazem
na §7 odst. 1 a 2 s. ř. s. ve spojení s §172 odst. 6 (vzhledem k datu podání žaloby správně podle §172
odst. 7 - poznámka kasačního soudu) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), podle nějž „[k] řízení
o žalobě proti správnímu rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný
krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit
pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu
byl zjištěn pobyt cizince na území.“ Jelikož městský soud zjistil, že žalobkyně je cizinka, která
je hlášena k pobytu na adrese K. X, H. K., postoupil věc podle §7 odst. 5 s. ř. s. k vyřízení
Krajskému soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“).
[3] Krajský soud vyjádřil nesouhlas s postoupením věci městským soudem, proto věc
předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí. Krajský soud upozornil na skutečnost,
že pro zkoumání a posuzování místní příslušnosti platí zásada perpetuatio fori, podle níž se místní
příslušnost jako podmínka řízení posuzuje podle okolností, které existují v den zahájení řízení,
tj. v den podání žaloby u soudu, a trvá až do skončení řízení. Krajský soud poukázal
také na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2007, č. j. 8 Azs /2006 - 81, podle
nějž se místní příslušnost zkoumá na počátku řízení. Pokud nedostatek místní příslušnosti nebyl
na počátku řízení zjištěn soudem či k námitce účastníka a věc proto nebyla postoupena k vyřízení
místně příslušnému soudu, je pro další řízení nedostatek místní příslušnosti zhojen. Uplatní
se tedy domněnka, že ve věci rozhoduje místně příslušný soud, ačkoli tomu tak není.
[4] Krajský soud dále uvedl, že městský soud poté, co dne 18. 8. 2017 obdržel žalobu
žalobkyně, učinil ve věci několik úkonů včetně rozhodnutí o návrhu žalobkyně na přiznání
odkladného účinku žaloby. Teprve následně požádal žalovanou o sdělení místa pobytu žalobkyně
ke dni 18. 8. 2017 (tj. ke dni zahájení řízení). Ta městskému soudu sdělila, že žalobkyně
má pro dobu od 21. 3. 2017 do 28. 2. 2018 pobyt hlášen na adrese K. X, H. K. Na základě tohoto
zjištění městský soud usnesením rozhodl o postoupení věci krajskému soudu.
[5] Krajský soud připustil, že by podle §7 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §172 odst. 6 zákona
o pobytu cizinců (správně podle §172 odst. 7 zákona o pobytu cizinců - viz výše) mohl
být soudem místně příslušným k projednání věci. Dospěl však k závěru, že pokud městský soud
neodhalil nedostatek své místní příslušnosti na počátku řízení a pokračoval v řízení, nedostatek
místní příslušnosti byl úkony městského soudu provedenými v řízení o žalobě zhojen. Městský
soud se proto podle názoru krajského soudu stal místně příslušným soudem. Navrhl proto,
aby Nejvyšší správní soud určil, že místně příslušným k projednání věci je městský soud.
[6] Nejvyšší správní soud z předloženého spisu zjistil, že dne 18. 8. 2017 byla městskému
soudu doručena žaloba, jíž žalobkyně brojila proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného.
Součástí žaloby učinila žalobkyně i návrh na přiznání odkladného účinku žaloby. V rubrice žaloby
žalobkyně jako své bydliště uvedla adresu K. X, H. K. Dne 28. 8. 2017 doručil městský soud
žalobkyni přípis obsahující poučení ve smyslu §8 a §51 odst. 1 s. ř. s., usnesení obsahující výzvu
k úhradě soudního poplatku za žalobu a za návrh na přiznání odkladného účinku a také výzvu k
předložení originálu plné moci udělené jí advokátovi k zastupování v řízení o žalobě. Téhož dne
městský soud doručil přípis obsahující poučení ve smyslu §8 a §51 odst. 1 s. ř. s. také žalované,
současně vyzval žalovanou k vyjádření k podané žalobě a k návrhu na přiznání odkladného
účinku žaloby a dále si od ní vyžádal kompletní správní spis týkající se žalobkyně a projednávané
věci. Dne 30. 8. 2017 žalobkyně doručila soudu svůj nesouhlas s rozhodnutím ve věci samé bez
jednání a dne 31. 8. 2017 doručila žalobkyně soudu originál plné moci zastupujícího advokáta.
Žalovaná zaslala dne 31. 8. 2017 městskému soudu své vyjádření. Na to dne 4. 9. 2017 žalobkyně
uhradila soudní poplatek za žalobu a za návrh na přiznání odkladného účinku žaloby. Usnesením
ze dne 8. 9. 2017, č. j. 3 A 129/2017 - 28, nepřiznal městský soud žalobě odkladný účinek. Teprve
následně požádal žalovanou o sdělení místa pobytu žalobkyně ke dni 18. 8. 2017. Ta městskému
soudu sdělila, že žalobkyně má pro dobu od 21. 3. 2017 do 28. 2. 2018 hlášen pobyt na adrese K.
X, H. K., označené již v žalobě. Na základě tohoto zjištění městský soud usnesením ze dne 19. 9.
2017, č. j. 3 A 129/2017 - 33, rozhodl o postoupení věci krajskému soudu.
[7] Podle §7 odst. 2 s. ř. s. „ [n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí,
že má sídlo v obvodu své působnosti.“
[8] Podle §172 odst. 7 věty první zákona o pobytu cizinců, „[k] řízení o žalobě proti správnímu
rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud, v jehož
obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud,
v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince
na území.“
[9] Ze soudního spisu vyplývá, že žalobkyně má hlášeno místo pobytu na adrese K. X, H. K.
Lze tedy přisvědčit městskému soudu, že žalobkyně je hlášena k pobytu v obvodu Krajského
soudu v Hradci Králové, neboť dle přílohy č. 3 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích
(dále jen „zákon o soudech a soudcích“), území Hradce Králové patří do obvodu Okresního
soudu v Hradci Králové a obvod Okresního soudu v Hradci Králové patří do obvodu Krajského
soudu v Hradci Králové (příloha č. 2 k zákonu o soudech a soudcích). Místně příslušným ve věci
žalobkyně by proto měl být Krajský soud v Hradci Králové.
[10] Po doručení žaloby měl tedy městský soud podle §7 odst. 2 věty druhé s. ř. s. ve spojení
s §172 odst. 7 zákona o pobytu cizinců postoupit spis Krajskému soudu v Hradci Králové.
To však neučinil. Svoji místní příslušnost začal městský soud zkoumat až v době, kdy ve věci
učinil výše uvedené úkony (viz odstavec [6] tohoto usnesení), včetně rozhodnutí o nepřiznání
odkladného účinku.
[11] Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pro zkoumání a posuzování místní
příslušnosti platí zásada perpetuatio fori, která vyjadřuje, že místní příslušnost jako podmínka řízení
se posuzuje podle okolností, které existují v den zahájení řízení, tj. v den podání žaloby u soudu,
a že trvá až do skončení řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2007,
č. j. 2 Azs 156/2006 - 38). Výše uvedené soudní řád správní výslovně neupravuje. Na základě
§64 s. ř. s. však lze přiměřeně použít §105 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
v němž je daná zásada stanovena.
[12] Nejvyšší správní soud již také dříve vyslovil, že „[z]koumání místní příslušnosti se pak na rozdíl
od příslušnosti věcné soustředí jen na začátek řízení. Není-li nedostatek místní příslušnosti odhalen, ať již soudem
samotným či k námitce účastníka řízení, a není-li věc postoupena k vyřízení soudu místně příslušnému (…),
je pro další řízení případný nedostatek místní příslušnosti již zhojen. Má se tedy za to, že rozhoduje soud
místně příslušný, ačkoli tomu tak není.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2007,
č. j. 8 Azs 118/2006 - 81).
[13] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv dle §7 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §172
odst. 7 zákona o pobytu cizinců by měl být místně příslušným Krajský soud v Hradci Králové,
s ohledem na to, že městský soud již v době od podání žaloby učinil řadu úkonů a také
rozhodoval o návrhu na přiznání odkladném účinku žalobě, a s ohledem na to, že účastníci řízení
v žádném ze svých podání nenamítali nepříslušnost městského soudu, došlo v daném případě
ke zhojení nedostatku místní příslušnosti městského soudu.
[14] Vzhledem k uvedenému Nejvyšší správní soud shledal důvodným nesouhlas Krajského
soudu v Hradci Králové s postoupením věci, a proto podle §7 odst. 5 s. ř. s. rozhodl
tak, že k řízení je místně příslušný Městský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního
soudu o této otázce jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. listopadu 2017
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu