ECLI:CZ:NSS:2017:NAO.195.2017:42
sp. zn. Nao 195/2017 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana
Malíka a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci
žalobce: Odborová organizace Sluníčko, z.s., se sídlem Petrušov č. ev. 152, Staré Město,
adresa pro doručování Tovární 14, Moravská Třebová, proti žalovanému: Ministerstvo
spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2, o žalobě na ochranu před nezákonným
zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, o námitce podjatosti soudců Krajského
soudu v Hradci Králové, včetně Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích,
ve věci vedené pod sp. zn. 52 A 34/2017,
takto:
I. Řízení se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení o námitce podjatosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou ze dne 7. 4. 2017 doručenou soudu dne 9. 4. 2017 domáhal toho,
aby Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „krajský soud“) rozhodl,
že se žalovaný dopustil nezákonných zásahů a v těchto zásazích mu zakázal pokračovat.
[2] V žalobě zároveň uvedl, že namítá podjatost všech soudců krajského soudu. Usnesením
ze dne 18. 4. 2017, č. j. 52 A 34/2017 – 11, krajský soud vyzval žalobce, aby ve lhůtě 7 dnů
od doručení tohoto usnesení uvedl, proti kterým konkrétním soudcům námitka
podjatosti směřuje a uvedl konkrétní skutečnosti, z nichž ji dovozuje.
[3] V podání ze dne 5. 5. 2017 žalobce uvedl, že „uznává, že citovaný odstavec vypadá jako námitka
podjatosti. Nebyl však takto myšlen, proto uvedené bere žalobce zpět.“
[4] Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 17. 5. 2017, č. j. Nao 195/2017 – 37, informoval
účastníky o probíhajícím řízení a poučil je o složení rozhodujícího senátu.
[5] V přípise doručeném kasačnímu soudu dne 23. 5. 2017 žalobce uvedl, že na uvedeném
zpětvzetí trvá a nerozumí, proč se soud zabývá neexistující námitkou podjatosti. Pro případ,
že by soud i přes jeho nesouhlas trval na pokračování v řízení, ji konkretizoval.
[6] Podle §37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), navrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud
nerozhodl. Podle ustanovení §47 písm. a) s. ř. s. před středníkem soud řízení usnesením zastaví, vzal-li
navrhovatel svůj návrh zpět.
[7] Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 22. 2. 2006, č. j. Nao 4/2006 – 33, vyslovil,
že „vezme-li účastník řízení vznesenou námitku podjatosti (§8 odst. 5 s. ř. s.) výslovně zpět, soud řízení
o ní zastaví [§47 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].“
[8] K vyjádření žalobce je nutno uvést, že se jednoznačně jedná o platně vznesenou námitku
podjatosti. Nelze s ním souhlasit, že „žádnou námitku podjatosti nevznesl“. Obecně se o platně
vznesené námitce podjatosti musí rozhodnout, a to případně i zastavením řízení.
[9] Jelikož právní úkon žalobce, kterým došlo ke zpětvzetí námitky podjatosti, jako projev
vůle směřující ke vzniku, změně či zániku jeho subjektivních práv a povinností, které právní
norma s takovým projevem spojuje, zde k zastavení řízení o námitce podjatosti, splňuje veškeré
právem požadované formální i obsahové náležitosti, a toto podání, jímž žalobce disponuje
řízením, bylo soudu rovněž doručeno v zákonem požadované formě, Nejvyšší správní soud
řízení o námitce podjatosti podle ustanovení §47 písm. a) s. ř. s. výrokem I. zastavil.
[10] Konkretizaci námitky podjatosti žalobce spojil se situací, že ji bude Nejvyšší správní soud
věcně projednávat. To se však nestalo, protože řízení bylo zastaveno, proto soud ani nijak věcně
nehodnotil takto konkretizovanou námitku.
[11] Nejvyšší správní soud však krajský soud upozorňuje, že rozšířený senát v usnesení ze dne
9. 12. 2014, č. j. Nad 224/2014 – 53, č. 3196/2015 Sb. NSS, uvedl, že „[v] řízení o ochraně před
nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (§82 a násl. s. ř. s.) je třeba vykládat
§83 s. ř. s. tak, že soud na základě tvrzení žalobce, eventuálně doplněného na výzvu soudu, a s přihlédnutím
k dalším informacím, které má soud případně k dispozici, po právní stránce posoudí, kterému správnímu orgánu
je s ohledem na tato tvrzení přičitatelné jednání, jež má být podle žalobce nezákonným zásahem. Liší-li se tento
závěr soudu od projevu vůle žalobce označujícího žalovaného, upozorní soud žalobce na svůj závěr a vyzve jej,
aby případně reagoval úpravou označení žalovaného. Pokud žalobce i poté, co byl soudem upozorněn na jiný
právní závěr soudu ohledně otázky, kdo má být v dané věci žalovaným, setrvá na svém původním
náhledu na tuto otázku a neuzpůsobí patřičně označení žalovaného a návrh výroku rozhodnutí soudu
[§84 odst. 3 písm. d) s. ř. s.], nemůže být jeho žalobě vyhověno.“ V právě projednávané věci žalobce
označil žalovaného jako Ministerstvo spravedlnosti. Krajský soud však v citovaném usnesení
sp. zn. 52 A 34/2017 označil žalované jako 1) předsedu Okresního soudu ve Svitavách
a 2) náměstka Okresního státního zastupitelství ve Svitavách. Správně měl však nejdříve žalobce
upozornit, že dospěl k jinému závěru ohledně žalovaných správních orgánů a vyzvat jej,
aby upravil označení žalovaných.
[12] O náhradě nákladů řízení o námitce podjatosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. výrokem II. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, neboť řízení o námitce podjatosti bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. května 2017
JUDr. Radan Malík
předseda senátu