ECLI:CZ:NSS:2017:NAO.325.2017:105
sp. zn. Nao 325/2017 - 105
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: J. R., zast. JUDr.
Dobromilou Markovou, advokátkou se sídlem Bratranců Veverkových 2675, Pardubice,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, v
řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 9. 2015, č. j. X, o námitce podjatosti
vznesené žalobcem vůči soudkyni Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Janě Kábrtové,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Jana Kábrtová není v y l o u č e n a
z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové
pod sp. zn. 29 Ad 24/2015.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 11. 6. 2015, č. X, žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní
důchod. Proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce námitkami, které žalovaná v záhlaví označeným
rozhodnutím zamítla. Následně se žalobce obrátil se správní žalobou na Krajský soud v Hradci
Králové, který ji rozsudkem ze dne 28. 11. 2016, č. j. 29 Ad 24/2015 – 46, zamítl. Na základě
kasační stížnosti žalobce posléze Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu
vrátil k dalšímu řízení. V průběhu tohoto soudního řízení proběhlo dne 30. 10. 2017 ústní
jednání, během něhož vznesl žalobce námitku podjatosti soudkyně JUDr. Jany Kábrtové.
[2] Podjatost dotčené soudkyně spatřuje žalobce v tom, že „minule se dostal ke slovu až pozdě“
a dále v tom, že „mu nebyla provedena aktuální magnetická rezonance, posudkový lékař byl dotazován
k fibromyalgickému syndromu a vyjadřoval se k dráždivému tračníku. A před soudem nebylo řešeno chování
posudkového lékaře MUDr. L. při posudkovém jednání. Nebyla vzata v úvahu pracovní rekomandace a možnost
navýšení procentního vyjádření z jejího důvodu o 10 %.“
[3] K námitce podjatosti se vyjádřila soudkyně JUDr. Jana Kábrtová, která uvedla, že se necítí
být podjatá a není jí známa žádná skutečnost, z níž by mohl vyplynout důvod případných
pochybností o její nepodjatosti. Žalobci bylo sděleno, že soud není kompetentní ani k řešení jeho
stížností na jednání posudkového lékaře ani k zabezpečení aktuálních lékařských nálezů.
[4] Dne 3. 11. 2017 byla námitka podjatosti předložena k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu
soudu.
[5] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou také soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Podle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník (osoba zúčastněná na řízení) námitku podjatosti
uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl. Zjistí-li důvod podjatosti
při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
[7] Pokud se jedná o žalobcem tvrzené důvody podjatosti dotčené soudkyně, neshledal
je Nejvyšší správní soud důvodnými, respektive v části je považuje i za opožděně vznesené.
[8] Spatřuje-li totiž stěžovatel podjatost soudkyně v jejím postupu při dřívějším ústním
jednání („minule se dostal ke slovu až pozdě“), pak bylo na místě, aby námitku podjatosti vznesl
bezprostředně v rámci tohoto jednání. Takto však neučinil a námitku podjatosti vznesl až dne
30. 10. 2017, ačkoliv předchozí ústní jednání, jehož se účastnil, se konalo již dne 8. 8. 2016.
Pro úplnost lze nicméně dodat, že zmiňovaný důvod nikterak nevyvolává pochybnosti
o nepodjatosti dotčené soudkyně a nemohl by ani v případě včasného uplatnění vést k jejímu
vyloučení z projednávání věci.
[9] Vzhledem k tomu, že další žalobcem uvedené důvody se vztahují k činnosti posudkové
komise, s jejímž posledním výstupem (obsahem doplňujícího posudku) se seznámil až při jednání
dne 30. 10. 2010, považuje je Nejvyšší správní soud za včasně vznesené. Nezakládají však
pochybnosti o nepodjatosti dotčené soudkyně. Žalobce zpochybnil kvalitu práce posudkové
komise, která dle jeho mínění nezohlednila při vypracování posudku všechny relevantní
skutečnosti. Z tvrzení žalobce však není vůbec zřejmé, jakým způsobem by tyto okolnosti mohly
mít vliv na vztah soudkyně k projednávané věci.
[10] Za poměr k věci ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s. se považuje přímý zájem soudce
na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který
by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti
o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům – kromě vztahů
příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům
(jejich zástupcům) přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Žádné takové skutečnosti však žalobce
netvrdil. Kvalitou zpracovaného posudku se bude soudkyně zabývat v rámci rozhodování o věci
samé, během čehož posoudí, zda posudek splňuje veškeré na něj zákonem kladené požadavky
a zda náležitě reaguje na zadání vznesené ze strany soudu. Tyto skutečnosti jsou však ve vztahu
k posouzení nestrannosti rozhodující soudkyně zcela irelevantní.
[11] Přímo k osobě soudkyně se pak vztahuje toliko poslední část námitky podjatosti,
v níž žalobce poukazuje na skutečnost, že se JUDr. Kábrtová nezabývala chováním posudkového
lékaře. Zde uvedené tvrzení nicméně zůstává zcela vágní a není z něj vůbec zřejmé, jak by měla
tato skutečnost ovlivňovat nestrannost dotčené soudkyně. Ostatně krajskému soudu, ani jeho
jednotlivým soudcům nepřísluší zabývat se stížnostmi na činnost posudkových lékařů, o čemž
žalobce poučila i samotná soudkyně. Pokud se tedy JUDr. Kábrtová stížností na dotčeného lékaře
nezabývala, nelze z toho dovozovat jakýkoliv negativní vztah k žalobci. Chování posudkového
lékaře není předmětem řízení před krajským soudem a pro rozhodování ve věci je podstatný
toliko obsah posudkového hodnocení. Přitom lze pro úplnost dodat, že na vypracování
posledního doplňujícího posudku se MUDr. L. již ani nepodílel, neboť posudková komise
zasedala v odlišném složení.
[12] Lze tedy shrnout, že žalobce neuvedl žádné skutečnosti, pro něž by měla být JUDr. Jana
Kábrtová vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci souzené u Krajského soudu v Hradci
Králové pod sp. zn. 29 Ad 24/2015. Žádné takové skutečnosti pak Nejvyšší správní soud nezjistil
ani z obsahu soudního spisu a neoznačila je ani samotná dotčená soudkyně, která naopak uvedla,
že se podjatou být necítí. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto
usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. listopadu 2017
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu