ECLI:CZ:NSS:2017:PST.10.2017:24
sp. zn. Pst 10/2017 - 24
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního
a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy
senátu Tomáše Langáška, soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Miloslava
Výborného a soudkyň Daniely Zemanové a Marie Žiškové v právní věci navrhovatelky: vláda,
se sídlem nábřeží E. Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření JUDr. V. H., ředitel
odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, proti odpůrci:
politické hnutí Frýdečané a Místečané, IČ 03168786, se sídlem F. Čejky 434, Frýdek-Místek,
o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí,
takto:
I. Činnost politického hnutí Frýdečané a Místečané se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 14. února 2017 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen
„navrhovatelka“) návrh na pozastavení činnosti politického hnutí Frýdečané a Místečané (dále
jen „odpůrce“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“).
Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že odpůrce opakovaně nesplnil svou zákonnou
povinnost předložit Poslanecké sněmovně úplné výroční finanční zprávy, a to za roky 2014
a 2015. V tomto směru odkázala na usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 761
z 27. schůze konané dne 21. května 2015, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv
politických stran a politických hnutí za rok 2014, a na usnesení Poslanecké sněmovny č. 1232
ze 47. schůze konané dne 25. května 2016, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv
politických stran a politických hnutí za rok 2015. Odpůrce tuto svoji zákonnou povinnost
ve smyslu §18 zákona o politických stranách nesplnil ani dodatečně. Nesplnění této zákonné
povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod pro pozastavení činnosti odpůrce Nejvyšším
správním soudem.
[2] Odpůrce ve vyjádření k návrhu uvedl, že nedopatřením nezaslal podrobnější výkazy
ve formě výroční zprávy hnutí za roky 2014 a 2015, toto však dodatečně napravil 23. 2. 2017,
kdy zaslal požadované zprávy Poslanecké sněmovně.
[3] Na toto vyjádření navrhovatelka reagovala podáním došlým soudu dne 15. 3. 2017,
v němž uvedla, že na základě aktuálního šetření dne 14. 3. 2017 bylo z doručených finančních
zpráv odpůrce za roky 2014 a 2015 zjištěno, že v předložených zprávách chybí zprávy auditora
o ověření roční účetní závěrky s výrokem bez výhrad, takže návrh na pozastavení činnosti
odpůrce považuje nadále za aktuální.
[4] Podle §51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl Nejvyšší správní soud se souhlasem účastníků řízení bez
nařízení jednání.
[5] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. prosince 2016, vyplývala
povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci
výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení. Podle
§14 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. prosince 2016, může být činnost
strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu mimo jiné
s §17 až 19.
[6] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb., kterým
se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. ledna 2017 zřízen
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přejdou
kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané
Poslaneckou sněmovnou (§19f zákona o politický stranách v platném a účinném znění). Namísto
Poslanecké sněmovny budou politické strany a hnutí předkládat své výroční finanční zprávy
tomuto úřadu (§19h zákona o politický stranách v platném a účinném znění). Stále platí,
že nesplnění této povinnosti bude důvodem pro podání podnětu vládě k podání návrhu
Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí (§14 odst. 1
zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Nicméně podle přechodných
ustanovení (Čl. II bod 2. části první zákona č. 302/2016 Sb.) je zřejmé, že odpůrce má i nyní plnit
povinnost předložit výroční finanční zprávu za roky 2014 a 2015 (případně též 2016) vůči
Poslanecké sněmovně, která splnění povinnosti posoudí naposledy ve lhůtě do 7. června 2017,
a že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona o politických stranách v dosavadním znění.
Agendu výročních finančních zpráv politických stran a hnutí předá Poslanecká sněmovna nově
zřízenému úřadu až letos, nejpozději do 30. září 2017 (Čl. II bod 1. části první zákona
č. 302/2016 Sb.).
[7] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního. Podle
§96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí
soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[8] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud konstatuje, že podle usnesení Poslanecké
sněmovny Parlamentu č. 761 z 27. schůze konané dne 21. května 2015, ke zprávě o kontrole
výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2014, odpůrce nepředložil
finanční zprávu za rok 2014 [část II. písm. b) bod 11.], a podle usnesení Poslanecké sněmovny
č. 1232 ze 47. schůze konané dne 25. května 2016, ke zprávě o kontrole výročních finančních
zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015, odpůrce nepředložil finanční zprávu
za rok 2015 [část II. písm. b) bod 8.]. Poslanecká sněmovna proto požádala vládu o podání
návrhu na pozastavení jeho činnosti, jak se také stalo.
[9] Ze sdělení Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne 28. 3.
2017, č. j. PS2017/3866, 2017/KV/211, vyžádaného Nejvyšším správním soudem pro účely
tohoto řízení, a příloh k tomuto sdělení přiložených, vyplývá, že sice odpůrce předložil výroční
finanční zprávy za roky 2014 a 2015, avšak nikoliv v úplnosti stanovené zákonem.
[10] Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise (vyjádření odpůrce a sdělení tajemnice
Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny – viz bod [3] a [9]) bylo zjištěno, že odpůrce skutečně
nesplnil zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu, ani později,
nepředložil příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně, výroční finanční zprávy za roky 2014
a 2015 v úplnosti stanovené zákonem, neboť v nich chybí zprávy auditora o ověření roční účetní
závěrky s výrokem bez výhrad. Odpůrce tak nesplnil zákonnou povinnost stanovenou
v §18 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní
a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti
strany nebo hnutí.
[11] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická
strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily
se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, takové porušení §18
odst. 1 zákona o politických stranách opodstatňuje pozastavení činnosti politické strany nebo
politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu Ústavního
soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/94 ze dne 18. října 1995 (N 62/4 SbNU 113; 296/1995 Sb.),
podle kterého strany a hnutí trvale porušující zákon (tedy nikoli zákon jednorázově porušily,
nýbrž toto porušování má charakter perpetuálního chování – viz znění §4 zákona) nemohou
vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem ohrožujícím
demokratické základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí
je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě
ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění politické strany nebo
hnutí. Podle §14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při
pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem
k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku.
[12] Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají
orgány uvedené v §15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo hnutí.
Podle §14 odst. 3 cit. zákona pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl
důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně
obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem
(k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2007, sp. zn. Obn 1/2006,
dostupné na www.nssoud.cz). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných
skutečností rozhodl o pozastavení činnosti odpůrce, odpůrci nic nebrání v tom, aby
bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností pokračoval v plném rozsahu ve své
činnosti.
[13] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto
jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politické hnutí je o p ráv n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění nebo jiné
rozhodnutí týkající se jeho činnosti není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.
Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu
soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona
č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 29. března 2017
Tomáš Langášek
předseda senátu