ECLI:CZ:NSS:2017:PST.25.2017:16
sp. zn. Pst 25/2017 - 16
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního
a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy
senátu Tomáše Langáška, soudců Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce zpravodaj), Pavla Molka,
Miloslava Výborného a soudkyň Daniely Zemanové a Marie Žiškové v právní věci navrhovatelky:
vláda, se sídlem nábřeží E. Beneše 4, 125 11, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření
JUDr. V. H. ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem nám. Hrdinů 3, 140
21, Praha 4, proti odpůrci: politické hnutí Svobodná občanská samospráva, IČ 26668874, se
sídlem Hodonínská 314, Dubňany, o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí
takto:
I. Činnost politického hnutí Svobodná občanská samospráva se p o z a s t a v u je .
II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 14. února 2017 podala u Nejvyššího správního soudu vláda
(dále jen „navrhovatelka“) návrh na pozastavení činnosti politického hnutí Svobodná občanská
samospráva (dále jen „odpůrce“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování
v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že odpůrce opakovaně
nesplnil svou zákonnou povinnost předložit Poslanecké sněmovně úplné výroční finanční zprávy,
a to za roky 2014 a 2015. V tomto směru odkázala na usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu
č. 761 z 27. schůze konané dne 21. května 2015, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv
politických stran a politických hnutí za rok 2014, a na usnesení Poslanecké sněmovny č. 1232
z 47. schůze konané dne 25. května 2016, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv
politických stran a politických hnutí za rok 2015. Odpůrce tuto svoji zákonnou povinnost
ve smyslu §18 zákona o politických stranách nesplnil ani dodatečně. Nesplnění této zákonné
povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod pro pozastavení činnosti odpůrce Nejvyšším
správním soudem.
[2] Odpůrce se k návrhu, ač Nejvyšším správním soudem vyzván, ve stanovené lhůtě
nevyjádřil.
[3] Podle §51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem
účastníků řízení bez nařízení jednání.
[4] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. prosince 2016, vyplývala
povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci
výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení.
Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. prosince 2016, může být činnost
strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu mimo jiné
s §17 až 19.
[5] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje
Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního.
Podle §96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud
podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[6] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb.,
kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických
hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. ledna 2017
zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přejdou
kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané
Poslaneckou sněmovnou (§19f zákona o politických stranách v platném a účinném znění).
Namísto Poslanecké sněmovny budou politické strany a hnutí předkládat své výroční finanční
zprávy tomuto úřadu (§19h zákona o politických stranách v platném a účinném znění).
Stále platí, že nesplnění této povinnosti bude důvodem pro podání podnětu vládě k podání
návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí
(§14 odst. 1 zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Nicméně podle
přechodných ustanovení (čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.) je zřejmé, že odpůrce
má i nyní plnit povinnost předložit výroční finanční zprávy za roky 2014 a 2015 (případně
též 2016) vůči Poslanecké sněmovně, která splnění povinnosti posoudí naposledy ve lhůtě
do 7. června 2017, a že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona o politických stranách
v dosavadním znění. Agendu výročních finančních zpráv politických stran a hnutí předá
Poslanecká sněmovna nově zřízenému úřadu až letos, nejpozději do 30. září 2017 (čl. II bod 1
části první zákona č. 302/2016 Sb.).
[7] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud konstatuje, že podle usnesení Poslanecké
sněmovny Parlamentu č. 761 z 27. schůze konané dne 21. května 2015, ke zprávě o kontrole
výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2014, odpůrce nepředložil
finanční zprávu za rok 2014 [usnesení II písm. b) bod 59], a podle usnesení Poslanecké
sněmovny č. 1232 z 47. schůze konané dne 25. května 2016, ke zprávě o kontrole výročních
finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015, odpůrce nepředložil finanční
zprávu za rok 2015 [usnesení II písm. b) bod 59]. Poslanecká sněmovna proto požádala vládu
o podání návrhu na pozastavení jeho činnosti, jak se také stalo.
[8] Ze sdělení Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne 28.
března 2017 č. j. PS2017/3872 2017/KV/212, vyžádaného Nejvyšším správním soudem pro
účely tohoto řízení, vyplývá, že se na stavu, popsaném v citovaných usneseních Poslanecké
sněmovny, nic nezměnilo, tedy že odpůrce svou povinnost předložit výroční finanční zprávy za
léta 2014 a 2015 nesplnil ani dodatečně.
[9] Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise (konkrétně z výše citovaných usnesení
Poslanecké sněmovny) bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené povinnosti,
neboť v zákonem stanoveném termínu, ani později, nepředložil příslušnému orgánu,
tj. Poslanecké sněmovně, výroční finanční zprávy za roky 2014 a 2015. Odpůrce tak nesplnil
zákonnou povinnost stanovenou v §18 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této
povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud
rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí.
[10] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická
strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily
se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, takové porušení §18
odst. 1 zákona o politických stranách opodstatňuje pozastavení činnosti politické strany nebo
politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu Ústavního
soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/94 ze dne 18. října 1995 (N 62/4 SbNU 113; 296/1995 Sb.),
podle kterého strany a hnutí trvale porušující zákon (tedy nikoli zákon jednorázově porušily,
nýbrž toto porušování má charakter perpetuálního chování – viz znění §4 zákona) nemohou
vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem ohrožujícím
demokratické základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí
je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě
ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění politické strany
nebo hnutí. Podle §14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí
při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem
k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li
i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají orgány uvedené
v §15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 3
cit. zákona, pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem
pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou
dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem (k tomu
viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2007 sp. zn. Obn 1/2006, dostupné
na www.nssoud.cz). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných skutečností
rozhodl o pozastavení činnosti odpůrce, odpůrci nic nebrání v tom, aby bezprostředně
po dodatečném splnění zákonných povinností pokračoval v plném rozsahu ve své činnosti.
[11] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně ú spěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politické hnutí je o p r á v n ě n o podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění
nebo jiné rozhodnutí týkající se jeho činnosti není ve shodě s ústavními nebo
jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto
rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek
(§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 29. března 2017
Tomáš Langášek
předseda senátu