ECLI:CZ:NSS:2017:PST.39.2017:18
sp. zn. Pst 39/2017 - 18
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního
a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy
senátu Tomáše Langáška, soudců Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce zpravodaje), Pavla Molka,
Miloslava Výborného a soudkyň Lenky Kaniové a Daniely Zemanové v právní věci
navrhovatelky: vláda, se sídlem nábřeží E. Beneše 4, 125 11, Praha 1, za kterou jedná na základě
pověření JUDr. Václav Henych, ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem
nám. Hrdinů 3, 140 21, Praha 4, proti odpůrkyni: politická strana Zemští demokraté,
IČO 71443495, se sídlem Pražská 674/156, Brno, v řízení o návrhu na rozpuštění politické
strany,
takto:
I. Politická strana Zemští demokraté se r oz p ou š t í .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorem politické strany Zemští demokraté je jmenován JUDr. Jaroslav
Brož, MJur, se sídlem Marie Steyskalové 767/62, Brno.
Odůvodnění:
[1] Dne 14. 2. 2017 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen „navrhovatelka“)
návrh na rozpuštění politické strany Zemští demokraté (dále jen „odpůrkyně“) podle §15 odst. 1
zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila
navrhovatelka tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2015,
č. j. Pst 13/2014 – 18, byla odpůrkyni pozastavena činnost, neboť opakovaně nesplnila povinnost
vyplývající z §18 odst. 1 zákona o politických stranách tím, že nepředložila Poslanecké sněmovně
Parlamentu výroční finanční zprávy za roky 2012 a 2013. Odpůrkyně však ani poté neučinila
kroky k odstranění závadného stavu. Navíc nepředložila ani výroční finanční zprávy za roky 2014
a 2015.
[2] Odpůrkyně se k návrhu, ač Nejvyšším správním soudem vyzvána (doručeno oznámením
na úřední desce soudu podle §50i občanského soudního řádu), ve stanovené lhůtě nevyjádřila.
[3] Podle §51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem
účastníků řízení bez nařízení jednání.
[4] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. 12. 2016, vyplývala povinnost
stran a hnutí předložit každoročně do 1. 4. Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční
zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení.
[5] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb.,
kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických
hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. 1. 2017
zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přejdou
kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané
Poslaneckou sněmovnou (§19f zákona o politických stranách v platném a účinném znění).
Namísto Poslanecké sněmovny budou politické strany a hnutí předkládat své výroční finanční
zprávy tomuto úřadu (§19h zákona o politických stranách v platném a účinném znění).
Stále platí, že nesplnění této povinnosti bude důvodem pro podání podnětu vládě k podání
návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí,
popřípadě na její rozpuštění (§14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v platném a účinném
znění). Nicméně podle přechodných ustanovení (čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.)
je zřejmé, že odpůrkyně má i nyní plnit povinnost předložit výroční finanční zprávy za roky 2012
až 2015 (případně též 2016) vůči Poslanecké sněmovně, která splnění povinnosti posoudí
naposledy ve lhůtě do 7. června 2017, a že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona
o politických stranách v dosavadním znění. Agendu výročních finančních zpráv politických stran
a hnutí předá Poslanecká sněmovna nově zřízenému úřadu až letos, nejpozději do 30. 9. 2017
(čl. II bod 1 části první zákona č. 302/2016 Sb.).
[6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje
Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního.
Podle §96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud
podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[7] Nejvyšší správní soud předesílá, že podle jeho rozsudku ze dne 22. 1. 2015,
č. j. Pst 13/2014 – 18 již byla odpůrkyni pozastavena činnost, neboť opakovaně nesplnila
povinnost vyplývající z §18 odst. 1 zákona o politických stranách tím, že nepředložila Poslanecké
sněmovně výroční finanční zprávy za roky 2012 a 2013.
[8] Protože podle §96 s. ř. s. rozhoduje soud v tomto řízení podle skutkového stavu,
který je tu v době rozhodnutí soudu, vyžádal si od Poslanecké sněmovny aktuální informaci
ohledně předmětných výročních finančních zpráv.
[9] Ze sdělení Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne
4. 4. 2017, č. j. PS2017/4200, 2017/KV/328, vyžádaného Nejvyšším správním soudem pro účely
tohoto řízení, vyplývá, že se na stavu, popsaném v citovaných usneseních Poslanecké sněmovny,
nic nezměnilo, tedy že odpůrkyně svou povinnost předložit výroční finanční zprávy za léta 2012 a
2013 nesplnila ani dodatečně, přestože jí byla z tohoto důvodu činnosti již pozastavena. Navíc
nesplnila povinnost předložit výroční finanční zprávy za roky 2014 a 2015.
[10] Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise bylo zjištěno, že odpůrkyně skutečně
nesplnila zákonem uložené povinnosti, neboť opakovaně v zákonem stanoveném termínu vůbec
nepředložila příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně, výroční finanční zprávy za roky 2012
a 2013, pro což již byla činnost odpůrkyně citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu
pozastavena.
[11] Podle §13 odst. 5 zákona o politických stranách platí, že „strana a hnutí mohou být zrušeny
rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění ..., jestliže je jejich činnost v rozporu s §1 až 5 nebo jestliže i po uplynutí
lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich
činnost pozastavena“). Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci.
[12] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění odpůrkyně.
[13] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně ú spěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[14] Podle §13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách v platném a účinném znění soud
v rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být
osoba, jež byla členem této strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního
orgánu odpůrkyně ve smyslu §191 odst. 3 občanského zákoníku, soud proto jmenuje likvidátora
z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle §191 odst. 4 občanského zákoníku.
Nejvyšší správní soud jmenoval likvidátorem odpůrkyně JUDr. Jaroslava Brože, MJur, se sídlem
Marie Steyskalové 767/62, Brno, tj. v obci sídla odpůrkyně. Likvidace odpůrkyně se řídí §187
a násl. občanského zákoníku. Podle §205 likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu
likvidace a sestaví účetní závěrku a tyto dokumenty, příp. též návrh na použití likvidačního
zůstatku předloží ke schválení Nejvyššímu správnímu soudu. Odměna a náhrada hotových výdajů
likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení
a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce
a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního
věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, a bude
likvidátorovi na jeho návrh přiznána soudem po schválení konečné zprávy o průběhu likvidace.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politická strana je o p ráv n ěn a podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění
není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti
dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu
má odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 5. dubna 2017
Tomáš Langášek
předseda senátu