ECLI:CZ:NSS:2017:PST.42.2017:16
sp. zn. Pst 42/2017 - 16
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního
a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy
senátu Tomáše Langáška, soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Miloslava
Výborného a soudkyň Daniely Zemanové a Marie Žiškové v právní věci navrhovatelky: vláda,
se sídlem nábřeží E. Beneše 4, 125 11, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření JUDr. V. H.,
ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem nám. Hrdinů 3, 140 21, Praha 4,
proti odpůrci: politické hnutí Nezávislé sdružení občanů Blanska, IČ 65764561, se sídlem
Svitavská 425/8, 678 01 Blansko, o návrhu na rozpuštění politického hnutí
takto:
I. Politické hnutí Nezávislé sdružení občanů Blanska se r oz p ou š t í .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorem politického hnutí Nezávislé sdružení občanů Blanska je j men o v án
Mgr. Tomáš Gartšík, insolvenční správce se sídlem Divadelní 616/4, Brno.
Odůvodnění:
[1] Navrhovatelka podala dne 14. února 2017 u Nejvyššího správního soudu návrh
na rozpuštění odpůrce (politické hnutí) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování
v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o politických stranách“).
[2] Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 14. ledna 2015, č. j. Pst 21/2014 - 14,
byla odpůrci pozastavena činnost, neboť opakovaně nesplnil povinnost vyplývající z §18 odst. 1
zákona o politických stranách tím, že nepředložil Poslanecké sněmovně Parlamentu výroční
finanční zprávy za roky 2012 a 2013. Odpůrce však ani poté neučinil kroky k odstranění
závadného stavu. Poslanecké sněmovně nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2014,
jak vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny č. 761 z 27. schůze konané dne 21. května 2015,
ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2014,
ani výroční finanční zprávu za rok 2015, jak vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny č. 1232
ze 47. schůze konané dne 25. května 2016, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv
politických stran a politických hnutí za rok 2015. Neučinil tak ani dodatečně.
[3] Odpůrce se k návrhu nevyjádřil.
[4] Podle §51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem
účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. prosince 2016, vyplývala
povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci
výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení. Podle
§14 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. prosince 2016, může být činnost
strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu mimo jiné
s §17 až 19.
[6] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb., kterým
se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. ledna 2017 zřízen
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přecházejí
kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané
Poslaneckou sněmovnou (§19f zákona o politických stranách v platném a účinném znění).
Namísto Poslanecké sněmovny budou politické strany a hnutí předkládat své výroční finanční
zprávy tomuto úřadu (§19h zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Stále
platí, že nesplnění této povinnosti bude důvodem pro podání podnětu vládě k podání návrhu
Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí, popřípadě
na její rozpuštění (§14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v platném a účinném znění).
Nicméně podle přechodných ustanovení (čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.)
je zřejmé, že odpůrkyně má i nyní plnit povinnost předložit výroční finanční zprávy za roky 2012
až 2015 (případně též 2016) vůči Poslanecké sněmovně, která splnění povinnosti posoudí
naposledy ve lhůtě do 7. června 2017, a že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona
o politických stranách v dosavadním znění. Agendu výročních finančních zpráv politických stran
a hnutí předá Poslanecká sněmovna nově zřízenému úřadu až v tomto roce, nejpozději
do 30. září 2017 (čl. II bod 1 části první zákona č. 302/2016 Sb.).
[7] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního. Podle
§96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud podle
skutkového stavu, který tu je v době jeho rozhodnutí.
[8] Nejvyšší správní soud předesílá, že podle jeho rozsudku ze dne 14. ledna 2015,
č. j. Pst 21/2014 - 14, již byla odpůrci pozastavena činnost, neboť opakovaně nesplnil povinnost
vyplývající z §18 odst. 1 zákona o politických stranách tím, že nepředložil Poslanecké sněmovně
výroční finanční zprávy za roky 2012 a 2013.
[9] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje, že podle
usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 761 z 27. schůze konané dne 21. května 2015,
ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2014,
odpůrce nepředložil finanční zprávu za rok 2014 [usnesení II písm. b) bod 27], a podle usnesení
Poslanecké sněmovny č. 1232 z 47. schůze konané dne 25. května 2016, ke zprávě o kontrole
výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015, odpůrce nepředložil
finanční zprávu za rok 2015 [usnesení III bod 6]. Poslanecká sněmovna proto požádala vládu
o podání návrhu na rozpuštění odpůrce, jak se také stalo.
[10] Protože podle §96 s. ř. s. rozhoduje soud v tomto řízení podle skutkového stavu, který
je tu v době rozhodnutí soudu, vyžádal si od Poslanecké sněmovny aktuální informaci ohledně
předmětných výročních finančních zpráv.
[11] Ze sdělení Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne 28.
března 2017 č. j. PS 2017/3872, 2017/KV/212, vyžádaného Nejvyšším správním soudem pro
účely tohoto řízení, vyplývá, že se na stavu, popsaném v citovaných usneseních Poslanecké
sněmovny, nic nezměnilo, tedy že odpůrce svou povinnost předložit výroční finanční zprávy za
léta 2012 a 2013 nesplnil ani dodatečně, přestože mu byla z tohoto důvodu činnost již
pozastavena, stejně tak nesplnil povinnost předložit výroční finanční zprávu za roky 2014 a 2015.
[12] Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný. Z údajů obsažených ve spise bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil
zákonem uložené povinnosti, neboť opakovaně v zákonem stanoveném termínu vůbec
nepředložil příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně, výroční finanční zprávy za roky 2012
a 2013, pro což již byla činnost odpůrce citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu
pozastavena, a ani za roky 2014 a 2015, a neučinil tak ani později. Odpůrce tak opakovaně
nesplnil zákonnou povinnost stanovenou v §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění
do 31. prosince 2016, nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod,
pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o rozpuštění strany nebo hnutí [§13 odst. 1
písm. b) cit. zákona].
[13] Ze znění i smyslu §14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v platném a účinném
znění je zřejmé, že za situace, kdy politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložilo buď
vůbec, anebo ji nepředložilo se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo
opakovaně, takové porušení §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. prosince
2016, opodstatňuje rozpustit politické hnutí, jelikož platí, že „strana a hnutí mohou být zrušeny
rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění ..., jestliže je jejich činnost v rozporu s §1 až 5 nebo jestliže i po uplynutí
lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich
činnost pozastavena“ (§13 odst. 5 uvedeného zákona). Právě tato situace nastala v nyní
projednávané věci.
[14] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění odpůrce jako politického hnutí.
[15] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně ú spěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto
jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[16] Podle §13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách v platném a účinném znění soud
v rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být
osoba, jež byla členem této strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního
orgánu odpůrkyně ve smyslu §191 odst. 3 občanského zákoníku, soud proto jmenuje likvidátora
z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle §191 odst. 4 občanského zákoníku.
Nejvyšší správní soud jmenoval likvidátorem odpůrce Mgr. Tomáše Gartšíka, insolvenčního
správce se sídlem Divadelní 616/4, Brno, tj. se sídlem v blízkosti obce sídla odpůrce
a provozovnou v obci sídla odpůrce. Likvidace odpůrce se řídí §187 a násl. občanského
zákoníku. Podle §205 likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní
závěrku a tyto dokumenty, příp. též návrh na použití likvidačního zůstatku předloží ke schválení
Nejvyššímu správnímu soudu. Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením
vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním
pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby
jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků
právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, a bude likvidátorovi na jeho návrh
přiznána soudem po schválení konečné zprávy o průběhu likvidace.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politické hnutí je o p ráv n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění není
ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od
právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný
účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 29. března 2017
Tomáš Langášek
předseda senátu