ECLI:CZ:NSS:2017:PST.6.2017:36
sp. zn. Pst 6/2017 - 36
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního
a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy
senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Filipa Dienstbiera, Radana
Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Miloslava Výborného (soudce zpravodaj) v právní věci
navrhovatelky: vláda, se sídlem nábřeží E. Beneše 4, 125 11, Praha 1, za kterou jedná na základě
pověření JUDr. V. H., ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem nám.
Hrdinů 3, 140 21, Praha 4, proti odpůrci: politické hnutí Alternativa pro Českou republiku
2017, IČ 03244750, se sídlem Primátorská 296/38, 180 00 Praha 8, o návrhu na pozastavení
činnosti politického hnutí,
takto:
I. Činnost politického hnutí Alternativa pro Českou republiku 2017
se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se n ep ři zn áv á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 14. února 2017 podala u Nejvyššího správního soudu vláda
(dále jen „navrhovatelka“) návrh na pozastavení činnosti politického hnutí Alternativa
pro Českou republiku 2017 (dále jen „odpůrce“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb.,
o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že odpůrce
opakovaně nesplnil svou zákonnou povinnost předložit Poslanecké sněmovně úplné výroční
finanční zprávy, a to za roky 2014 a 2015. V tomto směru odkázala na usnesení Poslanecké
sněmovny Parlamentu č. 761 z 27. schůze konané dne 21. května 2015, ke zprávě o kontrole
výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2014, a na usnesení
Poslanecké sněmovny č. 1232 z 47. schůze konané dne 25. května 2016, ke zprávě o kontrole
výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015. Odpůrce tuto svoji
zákonnou povinnost ve smyslu §18 zákona o politických stranách nesplnil ani dodatečně.
Nesplnění této zákonné povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod pro pozastavení
činnosti odpůrce Nejvyšším správním soudem.
[2] Odpůrce ve vyjádření k návrhu uvedl, že chybějící výroční finanční zprávy za roky 2014
a 2015 včetně auditů byly dodatečně předloženy Poslanecké sněmovně.
[3] Navrhovatelka v replice uvedla, že ve výroční finanční zprávě za rok 2015 chybí přehled o
celkových příjmech a výdajích. Ve výkazu zisku a ztráty přitom není vykazován ve všech jeho
položkách nulový stav. Tyto přehledy chybí i ve výroční finanční zprávě za rok 2014. Součástí
výroční finanční zprávy za rok 2014 je jen neúplný přehled o darech a dárcích. Navrhovatelka
proto považuje návrh na pozastavení činnosti odpůrce nadále za aktuální.
[4] Podle §51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl Nejvyšší správní soud se souhlasem účastníků řízení
bez nařízení jednání.
[5] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. prosince 2016, vyplývala
povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci
výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení.
Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. prosince 2016, může být činnost
strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu mimo jiné
s §17 až 19.
[6] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb., kterým
se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. ledna 2017 zřízen
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přejdou
kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané
Poslaneckou sněmovnou (§19f zákona o politický stranách v platném a účinném znění). Namísto
Poslanecké sněmovny budou politické strany a hnutí předkládat své výroční finanční zprávy
tomuto úřadu (§19h zákona o politický stranách v platném a účinném znění). Stále platí,
že nesplnění této povinnosti bude důvodem pro podání podnětu vládě k podání návrhu
Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí (§14 odst. 1
zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Nicméně podle přechodných
ustanovení (čl. II bod 2. části první zákona č. 302/2016 Sb.) je zřejmé, že odpůrce má i nyní plnit
povinnost předložit výroční finanční zprávu za roky 2014 a 2015 (případně též 2016) vůči
Poslanecké sněmovně, která splnění povinnosti posoudí naposledy ve lhůtě do 7. června 2017,
a že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona o politických stranách v dosavadním znění.
Agendu výročních finančních zpráv politických stran a hnutí předá Poslanecká sněmovna nově
zřízenému úřadu až letos, nejpozději do 30. září 2017 (čl. II bod 1. části první zákona
č. 302/2016 Sb.).
[7] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního.
Podle §96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud
podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[8] Z obsahu spisu Nejvyššího správního soudu vyplývá, že podle usnesení Poslanecké
sněmovny Parlamentu č. 761 z 27. schůze konané dne 21. května 2015, ke zprávě o kontrole
výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2014, odpůrce nepředložil
finanční zprávu za rok 2014 [usnesení II písm. b) bod 45], a podle usnesení Poslanecké
sněmovny č. 1232 z 47. schůze konané dne 25. května 2016, ke zprávě o kontrole výročních
finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015, odpůrce nepředložil finanční
zprávu za rok 2015 [usnesení II písm. b) bod 47]. Poslanecká sněmovna proto požádala vládu
o podání návrhu na pozastavení jeho činnosti, jak se také stalo.
[9] Ze sdělení Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne
28. března 2017, čj. PS2017/3866, vyžádaného Nejvyšším správním soudem pro účely tohoto
řízení, vyplývá, že odpůrce předložil Poslanecké sněmovně dne 23. února 2017 výroční finanční
zprávy za roky 2014 a 2015. Předložené dokumenty byly zároveň Nejvyššímu správnímu soudu
zaslány v kopii. Ze sdělění Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze
dne 4. dubna 2017, čj. PS2017/4200, vyplývá, že se skutkový stav nezměnil.
[10] Nejvyšší správní soud konstatuje, že výroční finanční zprávy odpůrce za roky 2014 a 2015
ani po jejich doplnění nesplňují veškeré zákonné náležitosti požadované §18 odst. 1 zákona
o politických stranách. Tyto zprávy neobsahují přehled o celkových příjmech v členění podle §17
odst. 4 zákona o politických stranách a o výdajích v členění na provozní a mzdové výdaje, výdaje
na daně a poplatky a výdaje na volby. Výroční finanční zpráva za rok 2014 obsahuje pouze
neúplný přehled o darech a dárcích. U fyzických osob není uvedeno datum narození, adresa místa
pobytu dárce spočívá většinou pouze v uvedení města. U právnických osob není uvedeno
identifikační číslo osoby, případně ani sídlo. Přehled o darech a dárcích rovněž není doložen
ověřenými kopiemi darovacích smluv v případě darů, jejichž celková hodnota od jednoho dárce
za rok přesáhla 50 000 Kč.
[11] Na základě takto, i s přihlédnutím k §96 s. ř. s., zjištěných skutečností dospěl Nejvyšší
správní soud k závěru, že podaný návrh je důvodný. Z údajů obsažených ve spise bylo zjištěno,
že odpůrce nesplnil zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu,
ani později, nepředložil příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně, úplné výroční finanční
zprávy za roky 2014 a 2015. Odpůrce tak nesplnil zákonnou povinnost stanovenou v §18 zákona
o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný
důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo
hnutí.
[12] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická
strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily
se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, takové porušení §18
odst. 1 zákona o politických stranách opodstatňuje pozastavení činnosti politické strany nebo
politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu Ústavního
soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/94 ze dne 18. října 1995 (N 62/4 SbNU 113; 296/1995 Sb.),
podle kterého strany a hnutí trvale porušující zákon (tedy takové, které nikoli zákon jednorázově
porušily, nýbrž u kterých toto porušování má charakter perpetuálního chování – viz znění
§4 zákona) nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným porušováním zákonů se chovají
způsobem ohrožujícím demokratické základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti
politické strany nebo hnutí je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného
stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu
na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž
mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu,
který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu
jednoho roku.
[13] Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají
orgány uvedené v §15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo hnutí.
Podle §14 odst. 3 cit. zákona, pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl
důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně
obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem
(k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2007 sp. zn. Obn 1/2006,
dostupné na www.nssoud.cz). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných
skutečností rozhodl o pozastavení činnosti odpůrce, odpůrci nic nebrání v tom,
aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností pokračoval v plném rozsahu
ve své činnosti.
[14] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně ú spěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politické hnutí je o p ráv n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění nebo jiné
rozhodnutí týkající se jeho činnosti není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.
Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu
soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona
č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 20. dubna 2017
Tomáš Langášek
předseda senátu