ECLI:CZ:NSS:2017:VOL.41.2017:13
sp. zn. Vol 41/2017 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška (soudce zpravodaj) a soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra
Mikeše, Pavla Molka a Miloslava Výborného v právní věci navrhovatele: Ing. O. L., proti
odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 4, Praha 4, ve věci týkající se „návrhu na
vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky“
takto:
I. Návrh se od m ít á .
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Navrhovatel doručil dne 2. listopadu 2017 Nejvyššímu správnímu soudu návrh, jímž
se domáhal vyslovení neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
proběhnuvších ve dnech 20. a 21. října 2017 (dále jen „volby do Poslanecké sněmovny“),
neboť tyto volby dle názoru navrhovatele proběhly v rozporu s Ústavou a Listinou
základních práv a svobod. Nejprve navrhovatel namítal, že voleb do Poslanecké sněmovny
se podle §31 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky
a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební
zákon“), mohly účastnit pouze registrované politické strany a politická hnutí, což dle názoru
navrhovatele odporuje čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Navrhovatel dále
zpochybnil ústavní konformitu uzavírací klauzule a příspěvku na úhradu volebních nákladů
(z důvodu diskriminace malých politických subjektů a omezení svobodné soutěže politických sil),
rozdělení volebního území na volební kraje (z důvodu rozporu se zásadou poměrného
zastoupení), financování politických stran ze státního rozpočtu, odstupňovaného přístupu
jednotlivých politických subjektů do médií a zveřejňování předvolebních průzkumů. Navrhovatel
dále upozornil na některé podezřelé okolnosti, které průběh voleb do Poslanecké sněmovny
provázely, konkrétně na prodej předních míst na kandidátních listinách některých politických
stran a hnutí, uplácení voličů, krádež voličských průkazů, zatčení předsedy politické strany
SPR-Republikánské strany Československa Miroslava Sládka, odložené hlasování ve volebním
okrsku č. 40 v Opavě, distribuci pouze vybraných volebních lístků v některých městech, chybné
započítávání preferenčních hlasů, faktické zbavení pacientů Fakultní nemocnice v Praze - Krči
volebního práva, výpadek serveru www.volby.cz a opomenutí hlasů odevzdaných některým
malým politickým stranám při sčítání. V závěru navrhovatel též poukázal na statisticky
nepravděpodobné rozdíly ve volebních výsledcích mezi jednotlivými kraji. Všechny uvedené vady
ve svém souhrnu dle názoru navrhovatele mohly hrubě ovlivnit výsledky voleb do Poslanecké
sněmovny, a proto navrhuje vyslovení jejich neplatnosti.
[2] Podle platné právní úpravy může občan navrhnout vyslovení neplatnosti volby
jen těch kandidátů, kteří byli ve volbách do Poslanecké sněmovny zvoleni ve volebním kraji,
v němž má občan přihlášen trvalý pobyt (§87 odst. 1 volebního zákona) – v případě navrhovatele
tedy v Plzeňském kraji. Nejvyšší správní soud se ve své judikatuře touto právní úpravou setrvale
řídí a návrhy na vyslovení neplatnosti volby kandidáta v jiném volebním kraji, než ve kterém
je navrhovatel zapsán do stálého seznamu voličů v některém z volebních okrsků, odmítá
pro chybějící aktivní legitimaci navrhovatele (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
26. června 2006 č. j. Vol 5/2006-46, č. 944/2006 Sb. NSS).
[3] Podat návrh na neplatnost volby všech kandidátů ve volbách do Poslanecké sněmovny
(fakticky návrh na neplatnost celých voleb do Poslanecké sněmovny) může podat pouze politická
strana, hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve všech volebních krajích,
jestliže podá návrh na vyslovení neplatnosti volby kandidátů v každém volebním kraji.
Navrhovatel však podal volební stížnost jako občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku,
kde byl poslanec volen (§87 odst. 1 volebního zákona), a platí tak pro něj výše uvedené omezení.
[4] Nejvyšší správní soud proto návrh na vyslovení neplatnosti celých voleb do Poslanecké
sněmovny odmítl, neboť navrhovatel se zde domáhá něčeho, co zákonná úprava vůbec
neumožňuje, a jde tedy v širším slova smyslu o návrh nepřípustný [§46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.];
viz např. usnesení č. j. Vol 120/2013-42 ze dne 14. listopadu 2013.
[5] Nákladový výrok se opírá o §93 odst. 4 soudního řádu správního, podle něhož nemá
žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího
správního soudu (§93 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. listopadu 2017
Tomáš Langášek
předseda senátu