ECLI:CZ:NSS:2017:VOL.43.2017:12
sp. zn. Vol 43/2017 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Petra Mikeše, JUDr. Pavla Molka,
JUDr. Miloslava Výborného a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: Mgr. D. P.,
proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, o návrhu na
neplatnost voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech
20. a 21. října 2017,
takto:
I. Návrh se odm ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 1. 11. 2017 se navrhovatel domáhal toho, aby Nejvyšší správní soud
rozhodl o neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných
ve dnech 20. a 21. 10. 2017.
[2] Navrhovatel uvedl, že dle zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České
republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o volbách do Parlamentu“), mohou do Poslanecké sněmovny kandidovat
jen politické strany a politická hnutí, nikoli nezávislí kandidáti. To navrhovatel považuje
za diskriminaci. Dále uvedl, že nárok na zisk mandátů mají jen ty politické strany a hnutí,
které ve volbách získaly nejméně 5 % hlasů (u koalic je to 10 %, 15 %, resp. 20 % hlasů
v závislosti na počtu subjektů v koalici). S ohledem na tuto úpravu každoročně propadnou
statisíce hlasů, což navrhovatel také považuje za diskriminační pro malé politické strany a hnutí.
Současně má za to, že příspěvek na úhradu volebních nákladů, který tíží každou kandidující
politickou stranu nebo hnutí, omezuje přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek.
[3] Navrhovatel uvedl výtky vůči právní úpravě, na jejímž základě se dle odevzdaných hlasů
zjišťuje, kolik strana či hnutí získala mandátů. Zvýhodněny jsou strany a hnutí s větší voličskou
podporou, což dle navrhovatele značí porušení čl. 18 odst. 1 Ústavy, dle něhož se u voleb
do Poslanecké sněmovny uplatňuje poměrné zastoupení. V návrhu je zmíněno i financování
politických stran a hnutí ze státního rozpočtu, které navrhovatel označil za nelegitimní
a nedemokratické, jelikož voliči ze svých daní platí i ty strany a hnutí, které nevolili a proti kterým
mají výhrady.
[4] Posléze se navrhovatel ve svém návrhu věnoval prostoru, který jednotlivé strany a hnutí
dostávají v médiích. Kritizoval rozdílný prostor, který dostávají velké strany a hnutí oproti malým
stranám a hnutím. Poukázal na zfalšované průzkumy volebních preferencí. Dále namítl,
že na televizní stanici Nova byli v předvečer voleb přizvání jen zástupci hnutí ANO 2011 a České
strany sociálně demokratické.
[5] Návrh obsahuje tvrzení o tom, že v některých politických stranách a hnutích byla
prodávána volitelná místa na kandidátních listinách, a tvrzení o tom, že v Ústí nad Labem byli
upláceni voliči České strany sociálně demokratické. Navrhovatel zmínil, že během voleb byl
zatčen PhDr. Miroslav Sládek, k čemuž uvedl řadu výhrad.
[6] Dle návrhu došlo ve volebním okrsku č. 40 v Opavě v sobotu 21. 10. 2017 k řadě obtíží
a posunutí hlasování, které zde skončilo v 15.00 hod. Voliči v tomto okrsku již mohli mít
před 15. hodinou z předběžných výsledků informaci o tom, jak volby dopadnou, což mohlo
ovlivnit jejich volební chování.
[7] Navrhovatel uvedl, že někteří důchodci dostali k dispozici pouze volební lístky hnutí
ANO 2011. Některé volební komise dle něj chybně započítávaly preferenční hlasy, a to v jednom
volebním okrsku v Praze-Slivenci, Plzni a Ostravě. V Chebu byly distribuovány volební lístky,
kde chyběl hlasovací lístek Strany práv občanů, což mohlo vést k tomu, že tuto stranu řada
občanů nevolila. Na některých místech v Praze nebyly volební lístky distribuovány. Voliči
v těchto místech byli omezeni v tom, aby se mohli rozhodnout, koho budou volit.
[8] Navrhovatel nesouhlasí s tím, že někteří občané byli zbaveni volebního práva.
Jako příklad uvedl pacienty v nemocnici v Praze Krči. Za nejvážnější pochybení považuje
výpadek volebního serveru volby.cz. Státní volební komisi bylo dle mínění navrhovatele
oznámeno, že za výpadkem stojí počítačoví hackeři. Počítačový útok vysvětluje,
proč se předběžné výsledky tolik lišily od výsledků konečných.
[9] S odkazem na to, že v Praze jednotlivé strany dosáhly jiné podpory než ve zbytku
republiky, navrhovatel dovozuje, že v Praze byly výsledky voleb zfalšovány. V Písku nebo
Hodoníně mělo dojít k tomu, že si voliči, kteří volili nějakou stranu, stěžovali, že tato strana
v jejich okrsku nezískala ani jeden hlas.
[10] Souhrn uvedených skutečností dle navrhovatele vede k závěru, že volby byly ovlivněny
způsobem, který měl vliv na jejich výsledek. Navrhl proto rozhodnout o jejich neplatnosti.
[11] Nejvyšší správní soud návrh vyhodnotil podle jeho obsahu a dospěl k závěru,
že jde o návrh na neplatnost voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
konaných ve dnech 20. a 21. 10. 2017. Takový návrh ostatně sám navrhovatel výslovně uplatnil.
[12] Pro soudní přezkum voleb do Parlamentu České republiky je určující znění §87 zákona
o volbách do Parlamentu, dle něhož platí:
(1) Podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního
právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá
politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby
do Poslanecké sněmovny zaregistrována, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů
po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
(2) Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může
domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu
ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý
kandidát, jejichž přihláška k registraci ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována, (dále jen
„navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
(3) Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení
tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování.
(4) Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto
zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.
(5) Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena
ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.
[13] Výkladem citovaného ustanovení se Nejvyšší správní soud zabýval v usnesení ze dne
26. 6. 2006, č. j. Vol 5/2006 - 46, publikovaném pod č. 944/2006 Sb. NSS, dostupném
z www.nssoud.cz. Zde soud objasnil, že voleb do Poslanecké sněmovny se týká §87 odst. 1
zákona o volbách o Parlamentu, kdežto §87 odst. 2 tohoto zákona se týká voleb do Senátu.
Z těchto ustanovení je patrné, že u voleb do Poslanecké sněmovny je možno podat výhradně
návrh na neplatnost volby kandidáta (či více kandidátů), kdežto u voleb do Senátu je možno
podat návrh na neplatnost hlasování, návrh na neplatnost voleb či návrh na neplatnost volby
kandidáta.
[14] Úprava v §87 odst. 3 až 5 zákona o volbách do Parlamentu není samostatná, ale jde
o ustanovení navazující na §87 odst. 1 a 2 daného zákona. To znamená, že v §87 odst. 1 a 2
zákona o volbách do Parlamentu je stanoveno, jaký typ návrhu je možno u jednotlivých voleb
podat, a v §87 odst. 3 až 5 daného zákona jsou uvedeny důvody jednotlivých typů návrhů.
[15] Voleb do Poslanecké sněmovny se netýká §87 odst. 3 a 4 zákona o volbách
do Parlamentu, jelikož jsou v nich obsaženy důvody návrhů, které nelze u těchto voleb podat
(tj. návrhu na neplatnost voleb a návrhu na neplatnost hlasování). Voleb do Poslanecké
sněmovny se týká jen §87 odst. 5 daného zákona. Pro bližší odůvodnění lze odkázat na zmíněné
usnesení sp. zn. Vol 5/2006.
[16] Lze shrnout, že z právní úpravy vyplývá, že u voleb do Poslanecké sněmovny nelze podat
návrh na neplatnost voleb, ale toliko návrh na neplatnost volby kandidáta (resp. více kandidátů).
[17] Navrhovatel však podal návrh na neplatnost voleb, což není přípustné. Nejvyšší správní
soud proto jeho návrh odmítl dle §46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[18] O náhradě nákladů řízení o návrhu bylo rozhodnuto dle §93 odst. 4 s. ř. s., dle něhož
na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. listopadu 2017
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu